| »Cigareta by neměla být konstruována jako výrobek, ale jako balení. Výrobkem je nikotin. Přem ýšlejte o šluku kouře jako o přepravníku nikotinu... Přemýšlejte o cigaretě jako o zdroji nikotinové dávky... Kouř je nade vší pochybnost ten nejlepší dopravní prostředek nikotinu a cigareta optimálním zdrojem kouře.« Wiliam L. Dunn Jr., výzkumný pracovník Philip Morris |
Na jemné nasekání tabákových listů se ovšem tenkrát příliš nehledělo a papír musel co do kvality splňovat jediné: po škrtnutí sirkou nesměl vzplát jako fakule, neboť to by vzal v mžiku za své obsah i s prsty a knírem. Na vnější podobě cigarety se nejvýrazněji podepsaly stroje schopné »vyklonovat« miliony nachlup stejných trubiček, její design pak korunovala 50. a 60. léta, když jí nadělila filtr.
Ta největší proměna cigarety starodávné v moderní se ovšem udála uvnitř - a potichu. »Tabák dnes tvoří pouhou pětinu obsahu cigarety,« konstatoval na 11. světové konferenci Tabák, nebo zdraví, která se v srpnu konala v Chicagu, doktor W illiam Farone. V í, o čem mluví: osm let totiž působil jako ředitel aplikovaného výzkumu koncernu Philip Morris.
Oslazené jedy
Že tabák obsahuje nikotin a nikotin je návyková droga, je fakt, který už vědí i školáci. Tvrzení, že pokud by kouření obnášelo jen tohle, nebylo by až tak zle,m ůže proto vypadat jako výmysl šílencův.
Je to však holá pravda. Zatímco tabák je koneckonců výtvor, který nám příroda předestírá podobně nezáludně jako kopr nebo ječmen, vše ostatní, co jej v cigaretě doprovází, má k přirozenosti ještě mnohem dál než horská studánka k veřejnému vodovodu. A není toho zrovna málo: v roce 1994 šest hlavních tabákových výrobců připustilo 599 aditiv! Všechna mají stejný úkol: dovést kuřáka k tomu, aby dnes vykouřil pokud možno ještě víc cigaret než včera.
Nejprve je ovšem třeba, aby mu jeho záliba doslova zachutnala. To obstarají různá sladidla a ochucovadla. Troška čokolády či vanilinu, kapka mentolu, špetička cukru...
»Additiva mají však i další důležité poslání,« říká fyzikální chemik Farone, nyní klíčový svědek řady soudních procesů proti tabákovým společnostem. »Mají změkčit drsné aroma tabákového kouře, zamaskovat pach a viditelnost jeho nebezpečného vedlejšího proudu či v případě mentolu alespoň trochu znecitlivět hrdlo kuřáka, aby nepocítil bezprostřední nepříjemný účinek kouře na sliznici.
Zvlhčovadla zase každého přimějí nadechnout se při šlukování ještě hlouběji.« Většina z oněch zveřejněných přísad figuruje na seznamu těch, které se běžně používají i v potravinářském průmyslu. Jsou tudíž bezpečné. Některé ovšem pouze do okamžiku, než se zahřejí nebo zapálí. Pak z nich až tisícistupňový žár hlavního proudu spolehlivě vyždímá látky,které jsou prokazatelně jedovaté nebo dokonce i rakovinotvorné.
Závod o závislost
Představte si tu večerní siestu: po celodenním shonu se konečně svalíte do křesla, před sebe postavíte šálek voňavé kávy a mezi loky si chvíli co chvíli labužnicky přihnete z lahvičky čpavku... Absurdní? Nikoli: i čpavek je součástí každé cigarety. A ne nadarmo.
Zvyšuje totiž zásaditost kouře, čímž se následně zvýší podíl volného nikotinu, který je tkáň schopna vstřebávat o poznání rychleji než ten vázaný. Čím víc se ho krevním oběhem do mozku dostane (dorazí tam mimochodem za několik vteřin od vdechnutí), tím je člověk na této droze závislejší a tím víc cigaret musí vykouřit, aby do sebe kýženou porci dostal.
Jako krystalický příklad přímé úměry může posloužit také fakt, že větší porce nikotinu znamená pro tělo i vyšší dávku všech věrných průvodců drogy dehtů a dalších toxických látek. A jsou to právě ony, ne nikotin, které mohou za plíce protkané černými uzlinami, za dýchavičné srdce,zkornatělé cévy...
Čtyři tisíce chemikálií, z toho nejméně 43 karcinogenů - taková je poslední inventura cigaretového dýmu, prezentovaná v letošní rozsáhlé »Zprávě hlavního lékaře Spojených států amerických o snížení spotřeby tabáku«. Obzvláštními chuťovkami kuřáckého hodokvasu jsou kovy jako arzen, kadmium, polonium210 či nikl, formaldehydy, nitrosaminy, acetaldehyd... a samozřejmě supertoxický oxid uhelnatý.
Proti lahůdkám ryze gastronomickým mají tu nevýhodu, že své konzumenty nedokážou potěšit ani ladností svých tvarů a rafinovanou barevností, na druhé straně je ale tělo ve svých útrobách rozhodně nemůže přehlédnout.
Zázrak jménem filtr
Teď budeme kouřit zdravě! radovali se milovníci tabáku, když se zhruba před padesáti lety (u nás později) vydali do trafik pro horkou novinku, cigarety s filtrem. T en zachytí dehet, a bude vystaráno. Není, ani když ho u leckterých značek krášlí zlatá ořízka. Dokázala to mimo jiné i epidemiologická studie lékařů z American Health Foundation, jejíž závěry přineslo lednové číslo Journal of the National Cancer Institute.
Riziko zrádného adenokarcinomu plic je zkrátka u celoživotních kuřáků stejné,ať už kouří cigarety s filtrem nebo bez. Co víc,úmrtnost na rakovinu plic se ve »filtrovém« období 1982 až 1989 ve srovnání s 60. lety naopak zdvojnásobila. I pro tuto skutečnost existuje logické vysvětlení.
»Výrobci obsah nikotinu a dehtů v cigaretě stále snižují,« říká internistka Eva Králíková z lékařské fakulty Univerzity Karlovy. »Jenže kuřáci 'lightek' či 'mildek' svou dávku nikotinu potřebují, a tak nevědomky kouří náruživěji, víc šlukují a většinou vykouří za den i víc cigaret. Množství škodlivin, které filtr nezachytí, se pro ně tedy nemění.« Vágní je i šance, kterou podle výrobců představuje moderní filtr se speciální perforací, jíž dovnitř pronikne falešný vzduch, který »rozředí« koncentraci vdechovaného nikotinu a dehtů.
Kdo nevěří, nechť sáhne po cigaretě a uchopí ji způsobem, na jaký je zvyklý. Podíváte-li se vzápětí na své prsty,nejspíš zjistíte,že cigaretu svírají právě tam, kde je filtr perforován - a je po efektu. »Iluze filtrace je stejně důležitá jako filtrace sama,« citoval při své přednášce na chicagské konferenci z tajných dokumentů firm y Philip Morris Norwood W ilner,jeden z právníků, kteří ve zmíněných soudních přích vystupují na straně žaloby.
Kdo s koho?
Je mnoho parametrů, v nichž se cigarety, ač na pohled v podstatě stejné,liší: délka, váha, typ filtru, pórovitost papíru... »Při jejich výrobě je dnes už technicky možné změnit 57 parametrů. Mnohé z nich by výrazně omezily negativní následky kouření,« upozorňuje doktor Farone.
»Tabákové firmy toho ale vůbec nevyužívají. Ani nemusí: pro výrobu cigaret totiž dosud na rozdíl od přísně kontrolovaných potravinářských výrobků neexistují žádné předepsané standardy.« Máte-li tedy jistotu, že dejme tomu vaše oblíbená Milka bude obsahovat totéž, bez ohledu na to, jestli vyjela z pásu čokoládovny francouzské nebo turecké, pak u cigaret jedné značky na to vsadit věru nemůžete. Potvrdila to i mezinárodní studie porovnávající obsah nikotinu a dehtů v cigaretách Marlboro, Lucky Strike a Camel v 29 zemích světa.
V praxi to znamená, že výrobci mohou přidávat to či ono a tím manipulovat s nikotinovou závislostí podle toho, jak zrovna na příslušném trhu potřebují, ale bez toho, že by byli povinni své zákazníky informovat o tom, co jim do jejich pochoutky namíchali. Pouze tři státy se zatím pokusily tuto neuvěřitelnou praxi změnit: v T hajsku přijali zákon o povinném zveřejnění složení cigaret, nicméně vláda nakonec svolila, aby určité ingredience zůstaly utajené.
Kanadská Britská Kolumbie zpřístupnila v roce 1998 podle nového zákona tyto informace na W orld W ide W ebu. K onečně v americkém státu Massachusetts se proti této povinnosti tabákový průmysl soudně odvolal. Jeho hlavní argument zazněl nedávno i u nás, na tiskové konferenci společnosti Philip Morris: právo na výrobní tajemství. Učinit z něj věc veřejnou patří k úkolům, které si na letním summitu v Chicagu uložily nejen Spojené státy, ale i Evropská unie.
Tabák bez paragrafů
Jeden z dopisů, který loni obdrželo zdejší ministerstvo zdravotnictví, měl k běžné agendě daleko. Americká právnická firma John Arthur Eaves v něm totiž nabízela, že by zastupovala Českou republiku ve sporu s americkými tabákovými koncerny, vyrábějícími zdravotně závadné zboží...
Cílem takového procesu by bylo - po vzoru těch, které už probíhají v USA a několika dalších zemích - získat finanční kompenzace nákladů vynaložených na léčbu pacientů, jejichž onemocnění lze považovat za přímý následek kouření. V takových kauzách bývají ve hře přinejmenším stovky milionů dolarů. Advokáti zastupující například několik polských a německých rodin, jejichž blízcí zahynuli před dvěma lety v italském Cavalese poté, co lano lanovky strhl americký vojenský letoun, požadovali jako odměnu 40 procent z vysouzené částky, při neúspěchu by byl jejich honorář nulový.
České republice ovšem - zatím - žádný »tabáko vý proces« nehrozí. P odle tisko vého mluvčího ministerstva Otakara Černého jsou totiž stanoviska příslušných ministrů »vesměs negativní«, přičemž ministr spravedlnosti, mimochodem náruživý kuřák, se nestihl vyjádřit během několika měsíců vůbec. Nabídka vypršela v červnu.
Opravdu bezpečnější?
Eclipse je nová značka cigaret, kterou prá vě teď ve Spojených státech uvádí na trh společnost R.J.Reynolds Tobacco.Reklamní kampaň tvrdí, že pro kuřáky představuje »menší riziko rakoviny a některých dalších onemocnění, jako třeba chronické bronchitidy a případné rozedmy plic«.
Tato anonce má ovšem mnoho kritiků - už jenom proto, že testy jsou dílem samotného výrobce, nikoli nezávislé vládní instituce a zejména - Úřadu pro kontrolu léků a potra vin (FDA). Odborníci z American Medical Association ovšem zpochybňují nejen to, že je Eclipse prodávaný prostřednictvím internetu a tedy snadněji dosažitelný dětem a mládeži, ale i princip této novinky. Spočívá v tom, že tabák zde není spalován, pouze zahříván. K uřák zapálí uhlíko vou tyčinku v náustku cigarety obsahující tabáko vý prášek. Tyčinka je izolována skelnou vatou, kterou obklopuje vrstva papíru obsahujícího tabák.
Teplo postupuje z tyčinky vrstvou tabáku a glycerinu, čímž vzniká aerosol obsahující nikotin a ostatní látky, jež kuřák inhaluje. John L. P auly a jeho tým z Rosw ell Park Cancer Institute v Buffalu, jak inform uje květnové číslo prestižního medicínského časopisu JAMA, objevili ale ve většině zkoumaných filtrů Eclipse částečky skelné vaty z izolace.
Pomocí kouřícího stroje prokázali, že kuřák je může vdechnout do plic, kde se pak usadí. Tato látka však podle jiných výzkum ů zřejmě patří k možným karcinogenům. Výrobci ovšem oponují: konzumentům Eclipse žádné riziko nehrozí. Doktor Pauly ale namítá: Proč se potom firma R.J.Reynolds Tobacco vůbec nezmínila o použití skelné vaty v cigaretách ve svých videích, v novinových reklamách, instrukčních letácích či na vědeckých zasedáních?«
