Čarodějnice dobře znaly účinky žabí kůže

Staré hospodyňky házely žáby do mléka, aby nekvasilo. Do svých hojících směsí přidávaly drcené žabí kůže také čarodějnice. Nyní vědci objevili, že žabí kůže obsahuje látky ničící bakterie a také cerulin, který příznivě ovlivňuje organismus zejména u lidí postižených rakovinou střevního traktu. Tiší bolest a reguluje práci střev.

Aby mléko i ve velkých vedrech zůstalo čerstvé, nespoléhaly se staré slovanské hospodyňky jen na studené sklepy, ale vkládaly do plných krajáčů žáby. Jakkoliv tato představa v současné době vzbuzuje nelibé pocity, účinek to plnilo na sto procent. Mléko v nádobách prostě nekyslo, přestože do okamžiku vynalezení chladničky chybělo ještě přinejmenším pár století.

Také ženy označované kdysi za čarodějnice používaly často drcené žabí kůže do svých léčivých směsí, kterými hojily hnisající rány a vředy.

Ruští vědci začali před časem tento "kvákající" fenomén důkladněji zkoumat a zjistili, že žabí kůže obsahuje řadu látek, bránících kvasnému procesu. Kromě toho pak docela nedávno objevili v kůži některých žab přítomnost látky zvané cerulin, která velmi blahodárně působí na střevní trakt. Jde o látku, již kromě analgetických účinků (tlumí bolest) charakterizuje také výrazně zklidňující a regulující peristaltické působení. Tyto její vlastnosti jsou důležité zejména při léčbě lidí trpících rakovinou střev.