Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byl jsem v cizinecké legii...

aktualizováno 
-
Stávají obvykle zády ke kameře, mají široká ramena a barvitý slovník, když líčí zážitky z "akcí" v Africe či Asii. Prostě tvrdí hoši. Doma jim za službu v cizinecké legii hrozí soud a vězení. Milan Háse je stejný i trochu jiný případ. V bojových scénách se příliš nevyžívá. Tvrdí, že nikdy nemusel střílet po lidech. Donedávna měl také na krku trestní stíhání, přesto trvá na zveřejnění svého jména. Bývalý legionář chce zase vstoupit do armády. Tentokrát české.

Na oficiálních webových stránkách francouzské ambasády v USA stojí, že pro přijetí do cizinecké legie stačí, aby kandidátovi bylo mezi 17 a 40 lety, měl platný občanský průkaz nebo pas a byl psychicky připraven sloužit na jakémkoliv místě na zeměkouli. Když v květnu 1992 nastupoval Milan Háse v Brně do autobusu směřujícího do Paříže, měl s sebou tedy všechno potřebné včetně odvahy. "Z představ o armádě, kde se nikdo neptá na vaši minulost, vás vyvedou už v přijímači. Musíte absolvovat lékařskou prohlídku, pak psychologické a inteligenční testy, uběhnout 3,5 kilometru a vyšplhat na osmimetrové lano bez přírazu. A pak ještě zvládnout dva pohovory. Na nás z Východu mluvili důstojníci polsky. Až později nám řekli, že během těch tří týdnů v jihofrancouzském Aubagne nás prověřoval také Interpol." Ze hry postupně vypadli lidé, které doma čekal soud třeba kvůli autonehodě. Nepřijali také kluka, který na první otázku odpověděl, že se chce naučit zabíjet. Psychopaty a kriminálníky legie prý už nebere. Důvody nejsou asi jen etické. Podle některých údajů se jen v marseilleské přijímací kanceláři sejde každý den až padesát nových uchazečů o službu. Je z čeho vybírat.

S legií jsem se nikdy nebál

O bezúhonnosti současných legionářů můžeme vést diskuse. Jen teoretické ovšem. Představitelé vojenské jednotky se o minulosti svých podřízených ze zásady nešíří, stejně jako nepopularizují jejich výkony. Kdo o legii mluví, jsou většinou jen ti, co z ní dezertovali. Také Milan Háse připouští, že si jel do Francie léčit soukromé šrámy. Ztratil práci leteckého mechanika v Aero V odochody, rozvedl se, pokus o podnikání nevyšel a on se každý měsíc potýkal s nezaplacenými alimenty. Střídal tehdy ubytovny a brigády. V ostravských dolech potkal na konci roku 1991 partu chlapů. Samí svalovci, právě se vrátili z Marseille. Nevzali je do legie - jednoho kvůli zkaženým zubům, druhého kvůli špatně srostlé zlomenině nohy. Při vyprávění došlo i na žold. 7500 franků je už nějaký balík, proč se tedy také nepokusit? "Z Aubagne nás převezli do výcvikového střediska. Bylo nás čtyřicet, z toho tři Češi. Po čtyřech měsících tvrdého výcviku, při němž jsme museli zvládnout francouzštinu, a po závěrečném stopadesátikilometrovém pochodu přes Pyreneje, podepsalo službu na pět let dvanáct z nás." Dne 16. září 1999 převzal Milan Háse při slavnostní ceremonii pověstnou legionářskou bílou kápi. Jeho regiment byl v listopadu 1992 převelen do Kambodže. Cizinecká legie byla začleněna do francouzského kontingentu sil OSN, které dohlížely na první svobodné volby v zemi. "Nebyli jsme v Kambodži, abychom stříleli, ale abychom nedovolili střílet. Naše průzkumná jezdecká jednotka hlídala silnice." Za celé měsíce, které Milan Háse strávil v provincii Takéo, nemusel ani jednou vystřelit na lidi. Říká, že to bylo proto, že v legii se nepřipouštějí náhody. "Nemůže se stát to, co se stalo bulharskému kontingentu, sloužícímu 60 kilometrů od nás. V noci je rozstříleli Khmerové - přežil jen velitel. Na to, aby Khmerové postavili minomety, potřebovali třicet vteřin. Ale jak se dostali na stometrovou vzdálenost? Bulhaři podcenili situaci; legie má vždy rozestavěné hlídky." Jít až do konce a za každou cenu, to je zásada číslo jedna. Volně přeloženo - nelze se vrátit. "Když dostanete rozkaz hlídat auto v příkopu, ležíte tam třeba dvacet dní. Nevrátíte se na základnu, i když je 50 stupňů ve stínu, i když vám došla voda. Víte, že pro vás přijedou, a oni zase vědí, že nezdrhnete." V tom příkopu tehdy ležel Milan Háse pět dní. Když už mu došly zásoby, našel ráno na pařezu misku rýže. Místní lidé legii pomáhali, přestože se báli Rudých Khmerů. "Spolupracovali s námi, protože jsme s nimi nikdy nekupčili. Když nám zbylo jídlo nebo benzin, rozdali jsme to." O život se stihl bát prý jen jednou. Paradoxně - v hospodě, respektive před hospodou. To když mu došlo, že místo dlažby má pod nohama řádku protitankových min. V esničané po nich šlapali několik let, pyrotechnici je pak zneškodňovali dlouhé hodiny.

Nejsem Francouz, jsem Čech

Přestože Milan Háse vypráví o legii se zápalem, po necelých třech letech stejně dezertoval. "Nešel jsem tam proto, abych po vypršení pětileté smlouvy získal francouzské občanství, nešlo mi ani o vojenskou kariéru. Doufal jsem, že mě po návratu z Kambodže zařadí do dalšího kontingentu - třeba do Jugoslávie. Ale oni rozhodli, že zůstanu na základně. Čekala mě nuda ve vojenském městečku, kde každý na dálku pozná, kdo jsem." Legionáři se obvykle stýkají jen s legionáři, každý den ve stejných barech, stejné sauně a tělocvičně. "Řada kluků se žení. Berou si zase holky z legionářských rodin nebo je užene prostitutka. Na jinou legionáři nemají." V září 1994 se Milan Háse z dovolené do kasáren už nevrátil. V listopadu byl vyškrtnut ze seznamu legionářů. U toho by asi zůstalo, kdyby... Kdyby se o tři roky později nerozhodl stát se pro změnu zase českým vojákem z povolání. Proč v osobním dotazníku, který mu předložili na vojenské správě, přiznal, že sloužil v legii? Pokrčí rameny: "Přišlo mi, že nemůžu mít lepší doporučení. Doma jsem si dva roky na vojně odkroutil, nic jsem tedy nezanedbal." Byl odmítnut a vzápětí zatčen. Po dvou dnech strávených ve vyšetřovací vazbě mu bylo sděleno obvinění z trestného činu. Na vojáky sloužící ilegálně v cizí armádě pamatuje trestní zákon paragrafem 115 a až několika lety odnětí svobody. Trestní stíhání se vleklo dva roky. Milan Háse říká, že se pokusil požádat prezidenta o milost, ale odpověď z Hradu nedorazila. Nakonec celou kauzu vyřešil 27. října 1999 státní zástupce a stíhání zastavil. Z odůvodnění jeho rozhodnutí vyplývá, že Milan Háse se nedopustil společensky nebezpečného trestného činu. Státní zástupce připočetl ve prospěch bývalého legionáře fakt, že si už splnil stěžejní část své branné povinnosti vůči České republice, a také skutečnost, že se ke svému pozdějšímu působení ve Francii sám přiznal. V neposlední řadě zohlednil i "změnu vztahu České republiky k mocnosti, v jejímž ozbrojeném sboru obviněný sloužil, založenou plnoprávným členstvím České republiky v NATO" a ohodnotil jednání Milana Háseho jako "administrativní nedostatek". Zběhlý legionář chce znovu zažádat o přijetí do české armády.

Cizinecká legie

byla založena králem Ludvíkem Filipem v roce 1831; o rok později poprvé bojovala ve francouzských barvách proti Alžířanům. Spíše nahodilé uskupení přistěhovalců ze všech koutů Evropy, kteří se za příslib anonymity a žold nechali najmout a jichž se přelidněná Francie tak šikovně zbavila, získalo postupem doby na pevném řádu i věhlasu. Dnes se vyšší důstojníci rekrutují z francouzských vojenských profesionálů, mužstvo je však nadále složeno z příslušníků cizích národností. Francouzská armáda využívá legii, jež je její pravidelnou součástí, tradičně k nejnebezpečnějších úkolům. Jak uvádí Peter MacDonald ve své knize Cizinecká legie, za první světové války padlo 4931 legionářů. V letech 1940-1945 ztratila legie 9017 mužů, válka o Indočínu stála životy 10 482 legionářů a osamostatnění Alžírska 1855 mrtvých. V posledních padesáti letech byly jednotky cizinecké legie nasazeny v Suezu, několikrát v Čadu a Zairu, v rámci mnohonárodních sil v Bejrútu, v Džibuti, v Kambodži a v Jugoslávii. Legionářská jednotka rychlého nasazení je často využívána v boji s mezinárodním terorismem.

Legionáři a české zákony

V současné době údajně slouží v cizinecké legii okolo dvou stovek Čechů. Údajně, oficiální statistiky neexistují. Legie je nezveřejňuje a české úřady je nevedou. Všichni legionáři pobývají totiž ve Francii ilegálně tedy bez souhlasu prezidenta republiky. Jedině prezident republiky může podle branného zákona povolit českému občanovi službu v cizím vojsku. Učiní tak na základě doporučení ministerstva obrany, jež konzultuje každý případ s Územní vojenskou správou (tam musí uchazeč nejprve svou žádost podat), s ministerstvy vnitra a zahraničí. Jak uvádějí pracovníci Vojenské kanceláře prezidenta republiky, každý rok dorazí na Hrad okolo deseti až patnácti žádostí. Prezident však za celých deset let ani jednu nevyřídil kladně, protože ani jedna nesplňovala předepsané náležitosti. Tváří v tvář složitému úředním u postupu vstupují tedy mladí muži do cizích armád tajně.Za to jim hrozí až trest odnětí svobody.Udělení milosti je opět v kompetenci prezidenta republiky.V období od roku 1992 řešil v této souvislosti Václav Havel pět žádostí; milost udělil jednomu bývalému příslušníkovi cizinecké legie.

Autor:



Nejčtenější

Petra Paroubková a Jiří Paroubek u soudu kvůli dceři (Praha, 13. září 2017)
Paroubek řešil u soudu péči o dceru. Dorazila i jeho bývalá žena

Před deseti lety se expremiér Jiří Paroubek (65) rozvedl s první manželkou Zuzanou (60). Dnes se oba objevili u soudu...

Jiří Paroubek a Gabriela Kalábková (14. září 2017)
Gábina je klidná, spolehlivá a oddaná, říká Paroubek o nové přítelkyni

Bývalý premiér Jiří Paroubek (65) vyrazil na oslavu narozenin producenta Františka Janečka (73) s novou přítelkyní. S...

LÁSKA POD LUPOU: Helena Vondráčková a Martin Michal
Manžel Vondráčkové chce kvůli zrušenému koncertu omluvu i po Kalouskovi

Zrušeným opavským koncertem Heleny Vondráčkové (70) se bude zabývat policie. Podle manžela a manažera zpěvačky Martina...

Lubomír Zaorálek a Šárka Bednářová na hudebním festivalu Benátská! v libereckém...
Lubomír Zaorálek přiznal po letech vztah s bývalou moderátorkou ČT

Přítelkyní předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka je bývalá moderátorka České televize Šárka Bednářová. O jejich možných...

Alexis Ohanian a Serena Williamsová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Serena Williamsová poprvé ukázala dceru a prozradila její jméno

Tenistka Serena Williamsová (35) se 1. září stala maminkou. S miliardářem Alexisem Ohanianem (34) má holčičku. Jmenuje...

Další z rubriky

Roger Federer a Mirka Vavrinecová (Londýn, 7. června 2003)
OBRAZEM: Federer je se svou láskou ze slovenských Bojnic už 17 let

Potkali se na olympiádě v Sydney, po devíti letech randění se vzali. Narodila se jim dvojčátka, a to hned dvakrát....

Serena Williamsová se pochlubila, že dva týdny po porodu oblékla své kraťasy.
Serena se pochlubila, že zhubla a dceři založila profil na Instagramu

Tenistka Serena Williamsová (35) si s těhotenskými kily navíc nemusí dělat moc velké starosti. Dva týdny po porodu...

Veronika Žilková
Můj strach se proměnil v radost, říká o vnučce Veronika Žilková

Veronika Žilková (55) chtěla být odjakživa tanečnicí, ale poměrně brzy začala být jednou z nejobsazovanějších českých...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.