Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bůh nemá kde v Česku zaparkovat

aktualizováno 
Podle básníka Miroslava Holuba se na jedné zdi v New Yorku kdysi objevil nápis: Bůh existuje, ale nemá kde zaparkovat.
Podle básníka Miroslava Holuba se na jedné zdi v New Yorku kdysi objevil nápis: Bůh existuje, ale nemá kde zaparkovat." I tak se dá popsat situace náboženství v Čechách po necelých jedenácti letech svobody. Proč se vlastně církvím nedaří vydobýt pro Boha místo v duších mladých lidí?

Je zřejmé, že se jí nepodařilo prolomit stereotypy, které ji svírají. Stále se vrací do minulých dob a její jádro je velmi konzervativní. Neotevírá prostor mladým lidem, pořád je to jen elitní spolek, jenž nedokázal dnešní společnost oslovit," míní sociolog Jaroslav Volek. Dřív byla církev zvyklá na masovost. Za komunismu byla téměř podzemní organizací. Teď si zvykáme na pastoraci menším skupinkám lidí. Ale oč je to méně lidí, o to je to intenzivnější," říká naopak pražský kněz Jan Balík. Znamením veliké naděje jsou pro nás každé Velikonoce. Církev, která o Velikonocích křtí dospělé mladé lidi, je totiž živá, i když není masová. A zájem o křest pomalu, ale trvale roste. Možná bude mít církev problém, co s budovami a penězi, ale ne s nedostatkem zájmu lidí."

Víra v Boha? Ale v kterého?

Jak je to tedy? Má pravdu sociolog, nebo kněz? Jak je to s dnešními mladými lidmi a jejich vírou? Je křesťanská mládež ostrůvkem ve světě konzumu? Nebo mladí vyznávající víru v Boha, ale ne toho tradičního, křesťanského? Oslovuje je Buddha, Haré Kršna, nebo šamanismus a hnutí New Age? Co vyjadřuje jejich potřeby - víra, konzum, drogy? Kristýna Hálková je pětadvacetiletá dívka. Před rokem dostudovala vysokou školu. Rodiče ji nechali pokřtít jako malé dítě. Téměř každou neděli chodili do kostela ( i když o tom nikde raději moc nemluvili) a večer se s ní maminka před spaním modlila. O své víře Kristýna nikdy moc nehloubala, prostě ji má. Dnes chodí s o rok starším Jiřím. Je také katolík. Oběma přijde samozřejmé počkat s tělesnou láskou až po svatbě. Tu teď plánují. Jana Mládková je devatenáctiletá zdravotní sestra. Doma nikdy o Bohu neslyšela, ale na škole poznala kamarádku Jitku, s ní začala chodit na mše, pak mezi katolickou mládež. Scházejí se jednou týdně, zpívají a hrají na kytaru, společně se modlí. Připravuje se ke křtu. Cítí lítost nad svými rodiči, kteří veškerý volný čas tráví u televize. Když jde ona v neděli ráno do kostela, rodiče se chystají na velký nákup do hypermarketu. Václavu Korandovi je osmadvacet let. Prodává v knihkupectví. Nerozumí světu bílých límečků a vyžehlených sak, uhoněnému životu byznysmenů. Když přijde večer z práce, uvaří si vegetariánské jídlo, nají se, pak si pustí Vangelise, zapálí svíčku a vonnou tyčinku a čte si. Jeho velkým snem je navštívit peruánský prales. Ale zatím na to nemá peníze. Věří v něco, co nás přesahuje, věří, že Boha máme všichni v sobě. Má přítelkyni, sblížil se s ní na víkendu holotropního dýchání. S rodiči se vídá jen občas, ale moc si s nimi nerozumí. Pětadvacetiletý Jiří Čech miluje sport. Má favorita, ale chtěl by nějaké lepší auto. Studuje už druhou vysokou školu, ale přivydělává si v jedné reklamní agentuře. Baví ho cestovat po Evropě, rád chodí na taneční party, po večerech chatuje na počítači. O Bohu se doma nikdy nebavili a on v něj také nevěří. Smrtí vše končí, a tak je třeba život užít. Část mladé generace se cítí v nastupující konzumní společnosti dobře, různým způsobem se na ni adaptuje. Část mládeže však její konzumní způsob života a její hodnoty odmítá. Toto odmítání pak nachází svůj výraz v alternativních životních stylech a životních cílech, soudí sociolog Petr Sak, který problematice hodnot mladých lidí věnoval na třicet výzkumů. K alternativním životním stylům patří jak třeba konzumace drog, protesty proti globalizaci, ekologické hnutí, tak duchovní a náboženský život, spiritualita. Část lidí získala v dobách kolem roku 1989 sympatie k římskokatolické nebo evangelické církvi a začala chodit do kostela. Po revoluci se v ulicích Prahy objevili příslušníci hnutí Haré Kršna s bubínky. Po sídlištích se pohybovali mormonští misionáři, vyslaní svou církví z USA. Na masových shromážděních naslouchali lidé charismatickým léčitelům a mágům. Některá nakladatelství zaplavily tituly náboženské a duchovní literatury... I v oblasti náboženství se zkrátka projevilo působení tržních mechanismů. Nové sekty a duchovní směry se staly konkurencí pro zavedená náboženství. Jak z této soutěže vychází jednotlivé církve, sekty a duchovní směry?

Je Bůh, či není?

Kolik je takových mladých lidí, jako je Kristýna? A kolik má podobnou cestu k Bohu jako Jana nebo Václav? Kolik jich vidí svět bez Boha jako Jiří Čech? Jaký světový názor mají dnešní mladí lidé? Sociolog Petr Sak položil vzorku populace mezi 15 a 30 roky otázku Jak byste charakterizoval svůj světový názor?". Zjistil, že mladých lidí, jako je Jiří Čech, tedy vyhraněných ateistů, kteří nevěří v nic, co by nemělo příčinu ve hmotném světě, je celá jedna čtvrtina. Nejvíc mladých lidí se charakterizovalo jako Jsem ateista, ale věřím v existenci jevů, které nelze vysvětlit materialisticky". K této názorové schizofrenii" se přihlásilo 41,4 procento lidí. Křesťanský názor tedy věřím v osobního Boha, který stvořil svět a zasahuje do jeho běhu" - sdílí čtrnáct procent mladých lidí. K Bohu, který stvořil svět i s jeho zákony, ale dál do něj nezasahuje, se přihlásilo šest procent mladých. Duchovní podstata světa, která více či méně přesně odráží představu orientálních duchovních směrů a náboženství jako bráhmanismus, hinduismus, buddhismus, taoismus, je světovým názorem sedmi procent mladých lidí mezi patnácti a třiceti lety. Žádný názor nebo nevím říká každý desátý.

Co bude, až umřeme?

Důležitou otázkou je názor na posmrtný život člověka. Co se mnou bude po smrti, končí vše, nebo následuje jiná forma existence? To jsou otázky, na které člověk hledá odpověď od té doby, kdy poprvé pohlédl na nebeskou klenbu," říká Petr Sak. Však také určují celý život - existuje-li poslední soud, nebe a peklo, musím dnes žít tak, abych pozítří neskončil v pekle. Vrátím-li se v jiné tělesné schránce a bude-li můj život následek činů v předchozích životech, budu usilovat o to, aby můj život byl dobrý. Nevěřím-li v něco potom", pak se mohu chovat jak chci. A jak se tedy dnešní mladí lidé dívají na posmrtný život? Neexistuje, smrtí vše končí," myslí si každý třetí. Téměř každý druhý v existenci posmrtného života v různé podobě věří. V klasickou katolickou vizi - poslední soud a vzkříšení - věří jeden z deseti, v reinkarnaci šestnáct lidí ze sta. To je nepochybně zajímavý poznatek," soudí Petr Sak, když křesťanská vize, která je zde prezentována dva tisíce let, má méně příznivců než reinkarnace spojená s cizím a vzdáleným myšlením Dálného východu." Bez názoru je 16 procent mladých.

Mým vzorem je Hus, Ježíš, papež

Jaký význam pro duchovní vývoj lidstva mají dnes podle názoru mladých lidí současné i historické osobnosti náboženství? Šokujícím poznatkem je, že pro českou mládež je významnější osobností Jan Hus než Ježíš," uvádí Petr Sak, i když rozdíl není nijak velký." A kdo následuje po Janu Husovi a Ježíšovi? Třetí místo co do významu pro lidstvo přisoudili dotazovaní současnému papeži Janu Pavlu II., čtvrté Mojžíšovi a páté současnému tibetskému dalajlamovi. Dál následuje apoštol Pavel, Buddha, kardinál Vlk, Tomáš Akvinský, Martin Luther, jedenáctý je mystik Eduard Tomáš, po něm Kalvín, Lao-C, Mohamed. Na dvacátém místě objevitel holotropního dýchání psychiatr Stanislav Grof, poslední je Moon (zakladatel sekty moonistů). Pozoruhodné je podle sociologa Petra Saka jedenácté místo Eduarda Tomáše, současného duchovního učitele a autora duchovní literatury. Jeho hodnocení a známost u více než třetiny mládeže je o to významnější, že Eduard Tomáš není příslušníkem, či dokonce reprezentantem žádné církve, nestojí za ním žádný aparát či politická strana. Sociolog Sak soudí, že důležitost jednotlivých osobností hodně ovlivňuje míra výskytu v médiích a zakotvenost osobnosti v české kultuře. Na předních místech se totiž umístili ti, kteří nejlépe splňovali tyto podmínky. Například papež Jan Pavel II. a dalajlama jsou mediální hvězdy. Osobnost Jana Husa zase důvěrně známe z dějin, z literatury, divadla, filmů, v posledních letech se o něm znovu hodně mluví v souvislosti s omluvou katolické církve za jeho upálení. Eduard Tomáš vydává knihy, pořádá přednášky, jeho Paměti mystika uvádí Česká televize.

Guru, či kněz? Kostel, či poušť?

Kde hledat Boha? Potřebuji k jeho nalezení pomoc kněze, či gurua? Co si o tom myslí současná česká mladá generace? Nejvíce respondentů výzkumů P. Saka v Boha nevěří, a proto funkci kněze nehodnotí. Z ateistických odpovědí je nejčastější každá čtvrtá - ta, že každý musí najít Boha (nejvyšší princip, transcendentno) sám, kněz není podstatný. Katolicky ortodoxní názor, že kněz je na cestě k Bohu nutný, vyjádřilo pouze sedm procent mladých lidí. A kde jej hledat? V bibli či jiné literatuře Boha hledají čtyři procenta mladých lidí, rovněž čtyři procenta jej hledají při mši či jiném obřadu. Iniciační úlohu kněze současná mládež při hledání Boha neuznává, příslušnou variantu zvolilo 0,1 procenta mladých. Tato skutečnost zřejmě naznačuje trendy vývoje budoucí spirituality. To je vidět i na vysokém čísle mladých (31 procent), kteří dávají přednost přístupu hledání Boha v sobě. Tento přístup vyjadřuje jak křesťanskou ideu, tak buddhistický a hinduistický princip," vysvětluje Petr Sak. V přírodě nebo na poušti hledá sedm procent lidí a ve společenství věřících přes šest procent.

S církví, nebo bez ní

Spiritualita člověka se naplňuje prostřednictvím tradičních církví, náboženských sekt, nových duchovních směrů, ale i mimo jakýkoli náboženský proud. V devadesátých letech prošel zájem mladých lidí o spiritualitu bouřlivým vývojem. V počátku devadesátých let stoupl zájem o katolickou církev, ale již v roce 1993 zase poklesl. V tomto roce naopak kulminoval zájem o transpersonální psychologii, jógu, New Age. I tento zájem postupně začal klesat, ale na rozdíl od katolictví velice strmě. Čím módnější směr, tím strmější pokles," říká P. Sak. Poměrně stabilizovaný je jen zájem o buddhismus. Mezi mladou generací nicméně katolická církev patří k dominantní náboženské organizaci. Druhé místo paří józe, která své místo trvale posiluje. Spiritualita mladých se evidentně posouvá od organizované, formalizované náboženské spirituality k niterné, blízké orientálním směrům, jako je buddhismus a jóga. U věkové skupiny patnáct až osmnáct let je však patrný výrazný pokles zájmu o spiritualitu vůbec. I jiné výzkumy ukazují, že se tato část mladé generace výrazně posunula směrem k hodnotám konzumní společnosti - jak svými hodnotami, tak způsobem života.

Konzum nebo Bůh?

Bude pokračovat materializace života a orientace lidí na konzum? Či vyvolá současný stav renesanci tradičního náboženství? Rozšíří se východní spiritualita do Evropy, nebo vzniknou zcela nové formy? Jak svou budoucnost vidí mladí Češi a Moravané - laici i odborníci? Co si přejí a co skutečně očekávají? Mladí lidé si nejvíc přejí vývoj ve směru vývoje křesťanství. Ale v jiné podobě, než je současný katolicismus a protestantismus. Stejná varianta je na prvním místě u dotázaných expertů - i ti jsou nakloněni radikálním reformám křesťanství a přejí si výrazný odklon od současné podoby katolické církve. A očekávání? Všichni dotázaní vidí jako nejpravděpodobnější vývoj pokračování v materiálním a konzumním stylu života, druhá nejpravděpodobnější varianta vývoje je vznik nových forem spirituality. Za nejméně pravděpodobný pro budoucnost považují tradiční katolicismus ve stávající podobě. Je česká společnost opravdu ateistická?" ptal se nedávno sám sebe katolický kněz Tomáš Halík. Co vlastně měří všechny ty sociologické výzkumy? Když k našim občanům přiběhne tazatel s otázkou Věříte v Boha?, málo lidí se jednoznačně vejde do kolonek ano, ne, nevím. Řekl bych, že většina lidí by ráda odpověděla ano, ale, nebo ne, ale. V té celkové nejasnosti kolem náboženství by mnoho lidí potřebovalo v sobě i před druhými vyjasnit svůj postoj. I já, pro kterého je otázka víry základní životní hodnotou, bych nejraději odpověděl ano, ale, protože od mnohého, co si lidé představují pod náboženstvím, se musím jako věřící křesťan a jako teolog radikálně distancovat. Standardní typ věřícího" se vyskytuje stále méně, ale zároveň ubývá také přesvědčených ateistů - v budoucnosti, ať se nám to líbí, nebo ne, bude jasně převládat typ věřícího s výhradami". Budou-li církve tento ohromný posun i nadále ignorovat, protože k tomuto typu věřícího nemají důvěru, bude to mít fatální důsledky..."

Zdroj: Petr Sak: Proměny české mládeže, nakladatelství Petrklíč, 2000; Jan Jandourek: Tomáš Halík. Ptal jsem se cest. Nakladatelství Portál, 1997; Děti píší Bohu, Karmelitánské nakladatelství, 2001

Čechy jsou ateistická země, farářů je málo. Jeden, který přišel na výpomoc Španěl Alberto Giralda Cid, ve svém kostele v Praze Michli

Autor:



Nejčtenější

Předseda Zelených Matěj Stropnický byl hostem diskusního pořadu Rozstřel. (3....
Matěj Stropnický přiznal vztah s hercem Danielem Krejčíkem

Šéf Strany zelených Matěj Stopnický (34) potvrdil, že je gay. Už dva měsíce chodí s hercem Danielem Krejčíkem (23)....

Melania Trumpová a Donald Trump (Washington, 13. října 2017)
Za Melanii Trumpovou zaskakuje dvojnice, spekulují lidé na sítích

Ona není ona. Má jiný nos a maskuje se velkými slunečními brýlemi. To jsou některé z argumentů lidí na sociálních...

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...

Agáta Prachařová a Jakub Prachař
Agáta Prachařová: Všichni říkají, že je dcera celý Kuba. Ze mě nemá nic

Agáta Prachařová (32) je od porodu dcery přes měsícem, 13. září, v jednom kole. Nejde však jenom o péči o děti a...

Herečka Catherine Zeta-Jonesová se svou dcerou.
Dcera má ambice stát se herečkou, říká Catherina Zeta-Jonesová

Dcera Catheriny Zeta-Jonesové (47) a Michaela Douglase (72) Carys (14) se rozhodla vydat ve stopách slavných rodičů....

Další z rubriky

Láďa Křížek (8. října 2015)
Křížek: Sláva je droga. Někdy se mi zdá, že ta moje trvala jen chvíli

Před pár lety zpěvák Láďa Křížek válčil s depresemi a pracovním vyhořením. Zemřel mu táta, v rodině měli nemoci. Do...

Aneta Langerová (Ostrava, 10. října 2017)
Nebojím se, že zestárnu. Těším se na to, říká Aneta Langerová

Má hlavní roli ve filmu 8 hlav šílenství a pochvalné kritiky na poslední album Na Radosti. Aneta Langerová (30) ve...

Jane Fondová (Cannes, 17. května 2015)
Představuji si, jak umřu. Smrti se nebojím, říká Jane Fondová

Americká herečka Jane Fondová (79) na svůj věk vypadá neuvěřitelně skvěle a vitálně. Filmová legenda však přiznala, že...

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.