* Ondřeji, jsou tři hodiny odpoledne. Kolikrát už jste dnes slyšel slovo superstar?
Nejdřív ve škole. Zastavil mě profesor na bicí, pan Žižka, a říkal: "Čéče, koukal sem na to a nejlíp tam stejně zpívá ta Balogová. To je prostě vono, to je superstar." Tak jsem si ho poslechl a odpověděl: "No jasně, ona zpívá fakt dobře." Pak mě před školou zastavili další dva lidi. "Hele, to jak děláš teď, takový to... No... Rozjezdy pro hvězdy." Myslíš SuperStar? "No jasně, SuperStar, tak prej teď tam bude kapela, jo?" No bude, říkám. A před chvílí jsem mluvil s přítelkyní Johankou a ptal se, jestli už mi přišel scénář na další díl.
* Na co se vás lidi ptají nejčastěji?
Klasická otázka, když někam přijdu a ten člověk mě ani nezná, je: "Tak co, kdo vypadne?" Vždycky jsem odpovídal pravdivě, něco ve stylu: "To přece nemůžu vědět." Teď už si dělám jen legraci a říkám: Laďka. Nebo kameraman. Ten půjde pryč.
* Od lidí ze štábu jsem slyšel - a znělo to docela upřímně - že jste hodně skromný. Že z vás hvězda nikdy nebude.
Skromnosti mě učil táta. V showbyznysu je tím nejdůležitějším: kdo ji nemá, skončí špatně. To je pravidlo.
* Tak to by museli skončit špatně snad všichni. Nebo jsou snad v showbyznysu lidi, kteří se chovají skromně?
Určitě jsou, ale není jich moc. Víc jich najdete v zahraničí. Někteří naši umělci mají mindráček z toho, že když vyjedou za hranice, nikdo je nezná. Tak si ho chtějí vyléčit tady.
* Od stejných lidí ze štábu jsem slyšel, že podobný případ jako vy byli sourozenci Gondíkovi. Zpočátku prý taky vystupovali bez manýrů, ale časem se naučili chovat jako hvězdy.
Tak to nevím, osobně je neznám. Kdo si na skromnost hraje, brzy ji logicky ztratí. Kdo ji má od dětství, ztratit ji nemůže.
* To je skoro jak z příručky na slušné chování. Já těmhle řečem moc nevěřím. Stejně jako nevěřím nikomu, kdo říká, že nechce být slavný.
Ale to já přece neříkám. Sláva se nese s úspěchem. Samozřejmě chci něčeho dosáhnout, chci být úspěšný. Ale mám nadhled.
* Pozorujete, že ten nadhled přestávají mít soutěžící v SuperStar? Že se jim z toho, jaký humbuk kolem nich je, začíná točit hlava? Že si o sobě začínají myslet bůhvíco?
Někdy se to stane. Pak za nimi jdu a snažím se jim vysvětlit, že takhle ne. Ale manýry nemají často. Čekal jsem, že to bude horší.
* Přece jen se ale tyhle děti, jak říkají tvůrci pořadu, změnily. Na první konkurz přišli všichni vyklepaní, nervózní z toho, že vypadnou, zbourá se jim sen, a teď...
Změnili se hrozně moc. Tam si vůbec nevěřili, nikdo si tam nevěřil. Postup soutěží je strašně posílil, jsou mnohem sebevědomější. Tím pak roste výkon.
* Je mezi nimi někdo, kdo nezpychl?
Znám je jen z práce, navíc jen čtyři měsíce. Těžko můžu soudit.
* Jasně, ale asi je někdo, kdo nikdy neodsekne, nehádá se a nechá si poradit.
V tom mě nejvíc potěšil Sámer. Dává pozor, a když mu režisér něco vytýká, omluví se a řekne, že to příště udělá líp.
Táta mi vyčítal, jak dýchám
* Jak jste se změnil od začátku soutěže vy sám?
Už nemám noční můru z přímých přenosů. Dřív jsem si nedovedl představit, jak budu mluvit ke třem milionům diváků. Ale je to hrozný adrenalin, nakopne vás to. Vyjdu na jeviště, slyším řvát lidi - a ani nechci a začnu třeba tancovat.
* Jste se sebou spokojený?
Kdepak, to by bylo špatně.
* Jistě, to je další věc, kterou vás naučil táta.
Ano.
* Když v neděli před půlnocí zhasnou světla a skončí přenos, s kým své moderování rozebíráte?
První je šéf pořadu Pavel Zuna. Pak režisér, dramaturg, Laďka a má přítelkyně. Hned mi volá máma, táta i sestra.
* Dejte k dobru nějakou tátovu výtku.
Říkal, že strašně dýchám. Jako bych měl přečíst vyhlášení třetí světové války. Ale to bylo při semifinále. Taky mi řekl, že moc často strkám ruku do kapsy.
* Nemůžu se nezeptat na vaši kolegyni Laďku Něrgešovou. Popište mi ji v pár slovech.
Chytrá, vtipná, profesionální, křehká, pohotová.
* Jak velká část toho, co během přenosu říkáte, je předem připravená a co je improvizace?
Improvizace jsou narážky na porotu i některé naše hlášky. Připravené je představení zpěváků a poslední věty před reportáží, aby režisér věděl, kdy je pustit.
* Jste připraveni na nějaké krizové varianty? Co kdyby třeba nepřišla notářka s výsledky?
Povídali bychom si se soutěžícími, s porotou i s Laďkou mezi sebou. Kdyby obálka nebyla vůbec, diváci by se dozvěděli výsledky ve zpravodajském vstupu druhý den nebo ještě tu noc.
* Ještě na něco jste nachystáni?
Když bude nějaký divák opilý a bude něco vykřikovat, naší povinností je to nekomentovat. Musíme pokračovat dál a ochranka ho v nejbližší přestávce vyvede.
* A co kdyby se někdo ze soutěžících začal hádat s porotou tak rázně, že by nešel zastavit?
Z toho strach nemám. Porotci by si udělali pořádek. Ukázali by, kdo je pánem.
Chci změnit českou hudbu
* Skládáte hudbu a hrajete ve dvou kapelách. Vyhlédl jste si v SuperStar někoho, s kým byste chtěl pracovat?
Jistě. Už mám i promyšlené, co by se ke komu hodilo. Neřeknu jména, ale všichni jsou ještě v soutěži. Přemýšlím nad tím, dávám to do kupy, ale kšeftíky nikomu na rozdíl od některých "hyenistických" skladatelů nenabízím.
* Hyenistických skladatelů?
Někteří už soutěžícím volají, jestli nechtějí někde zpívat nebo jestli nechtějí natočit desku. Já jim složil písničku, kterou budou zpívat teď, když jich zbylo pět. Na to se těším. Pracovat bych s nimi chtěl i dál, mají budoucnost.
* Co chcete v hudbě dokázat?
Strašně moc věcí. Rád bych dělal muziku pro zpěváky, ale jenom pro dobré. Klidně to může být účelová hudba, která se má líbit, ale žádná fušařina. Chci skládat pro divadlo, zkusit si film, jet do zahraničí a nabídnout tam někomu svou práci...
* O českém popu se často diskutuje a nejsou to zrovna oslavné ódy. Jak jste na tom vy? Taky se od něj distancujete?
Rád bych ho změnil. Máme na to, ale spíme v době, která už není. V zahraničí jsou mnohem dál, mají modernější styl.
* Dám konkrétní příklad. Kdyby za vámi přišla Helena Vondráčková, že chce složit hudbu, co byste udělal?
Řekl bych si proč ne, kdyby to měla být chytrá písnička. Netvrdím, že Vondráčková zpívá blbosti, ale spíš se chci zaměřit na nové hvězdy a dělat nový styl hudby.
* Kterého zpěváka, zpěvačky a skupiny si v Česku vážíte?
Dana Bárty, bezpochyby. Líbí se mi Helena Zeťová - ne zrovna to, o čem zpívá, ale jak zpívá. A z kapel Support Lesbiens.
* Co ve světě?
Tam toho je hrozně moc. Berry White, Ray Charles, Stevie Wonder, Robbie Williams a určitě Michael Jackson. Co dělá v osobním životě, je mi dost jedno, ale muzikant je obrovský. Ze zpěvaček Anetha Franklin, Alanis Morissette, Sheryl Crow a ze skupin Tower of Power, Earth Wind and Fire, Beatles nebo Oasis.
* Na jakém koncertě jste naposledy byl?
Minulý měsíc do Prahy přijel Ibrahim Ferrer, to bylo. Dvě noci jsem závistí nespal, jak jeho pianista uměl hrát kubánský jazz.
* Do Prahy má namířeno řada známých umělců, probíhá jeden velký koncert za druhým. Na které z nich se chystáte?
Paul McCartney. David Bowie. Na ty půjdu určitě.
* Sám jste členem dvou kapel. Řekněte o nich něco.
Pravidelně hraju jen v jedné, Bůhví. Druhá se jmenuje Pragason a má několik klavíristů. Když jeden nemůže, jde druhej. S Bůhví hrajeme věci, které si sami píšeme. Jmenujeme se podle románu Josepha Hellera, který je stejný jako naše hudba. Heller si dělá legraci z příběhu krále Davida a my si děláme tak trochu legraci z hudby. Ale musí v tom být umělecký nádech, jako u Hellera. Snažíme o balkánskou hudbu, litevskou, ruskou, kubánskou...
* Jste v šestém ročníku konzervatoře. Co se tam učí?
Hudební harmonie, dějiny popu a jazzu, estetika, didaktika, psychologie, intonace, tělocvik. Ale na tom jsem nikdy nebyl.
* Plánujete další studium?
Chtěl bych, ale na jiné škole než u nás. Láká mě dělat filmovou hudbu v zahraničí. Boston, Kalifornie nebo Anglie.
Nemám despotického otce
* Loni dělala moje kolegyně rozhovor s vaším otcem a líčila, že jste vzorný synek. Dokonce jste jí prý umyl auto!
Myl jsem ho tenkrát každému v rodině, tak jsem začal i tohle. Až pak jsem zjistil, že není naše.
* A jste vzorný synek?
Snažím se.
* Jakou jste měl doma výchovu? Tatínek, herec Radoslav Brzobohatý, mi od pohledu připadá jako velmi přísný pán.
To jen od pohledu, ve skutečnosti takový není. Je liberální, ale samozřejmě i trochu konzervativní, což je dáno dobou, ve které žil. Nikdy jsem ho nebral jako despotického otce, ale jako kamaráda, který mi pomáhá. Cokoliv řekl, jsem bral. Pod mámou jsem měl úžasnou slovenskou výchovu, takže jsem neměl možnost bejt rozmazlenej fracek.
* Asi k vám chodili na návštěvu známí herci. Kteří?
Měli jsme byt na Václaváku, takže u nás probíhaly různé dýchánky. Krampol, Kodet, Kaiser, Lábus. Ale chodili k nám i muzikanti, třeba Láďa Štaidl.
* Často opakujete, že vaše kariéra není založena na protekci. Neříkejte ale, že jste nikdy neslýchal: Nojo, Brzobohatý, ten si může dovolit víc než my...
To říkají lidi s mindrákem a s nimi se nemá cenu bavit.
* Vaši rodiče nikdy moc nechtěli, abyste vy sám byl herec. Pár dětských rolí jste ale přece jen dostal.
Hrál jsem ve třech filmech a několik animovaných jsem daboval. Názvy už si moc nepamatuju, jen jeden. Ten film se jmenoval Křížová vazba a byl s německou koprodukcí.
* Nedávno otevřela rodina Brzobohatých v Praze vlastní divadlo. Kde se ten nápad vzal?
Máma je podnikavá, pořád něco vymýšlí, a tak přišla s tím, že založí divadelní společnost. Chtěla pevnou scénu, hledala všechno možné, až vyšlo divadlo v Opletalově ulici.
* Jak máte rozdělené role?
Táta má jen jednu roli: je herec. Prohlašuje o sobě, že je umělecký nádeník, a divadlo samozřejmě nese jeho jméno. Máma je ředitelka, sestra má restauraci a já skládám hudbu.
Major Zeman? A kdo v něm nehrál?
* Známých filmů, které natočil váš otec, jsou desítky. Který jste viděl nejvíckrát?
Princ a Večernice, Všichni dobří rodáci. Ale nejradši mám asi Oázu. To je film, který...
* ... není moc známý.
Vůbec. Schovali ho do šuplíku. Ale má skvělé obsazení: Bláha, Hrušínský, můj táta. Je o druhé světové válce, kde v africké poušti bojovali vojáci proti fašistům.
* Bavíte se s tátou o jeho práci?
Jen o divadelních hrách. Ale že bych kritizoval jeho filmy, to ne. Spíš ho paroduju.
* A vypráví vám, jaké to bylo natáčet za minulého režimu?
Nechce o tom mluvit, protože mu to přijde zbytečné.
* Ptám se, protože jsem zaregistroval jistou diskusi. Na jedné straně váš otec: Za komunismu jsem nemohl točit. Na druhé straně kritik Jan Rejžek: Vždyť hrál v Majoru Zemanovi.
To je sice hezký, že hrál v Majoru Zemanovi, ale kdo tenkrát nehrál! Táta měl paradoxně postavu, která vystupovala proti režimu. Já tenkrát nebyl na světě, ale vidím to asi takhle: když někde žijete, chcete dělat svoji práci a musíte k tomu splnit určité podmínky, tak je asi splníte. Ty lidi neodsuzuju. Jestli Rejžek tvrdí, že táta mohl točit... Já nevím. Je to křikloun. Táta natočil filmy Ucho a Všechni dobří rodáci, které jsou maximálně proti režimu. Vůbec nikoho se tehdy neptal, jestli může, nebo ne, jestli to bude něco znamenat. Pak mu řekli: Buď přiznáš, že se od těch filmů distancuješ, nebo nebudeš hrát. Řekl, že se nepřizná. Hrdě za tím stál, a i proto si ho vážím.
* Pojďme si chvíli povídat o světě, jak ho vidí jedenadvacetiletý člověk. Koho jste naposledy volil?
V politice se nevyznám a ani nechci. Mám jen představy z novin. Volil jsem jednou, týpka, který mi přišel sympatický v jedné televizní diskusi. Myslím, že byl ze sociální demokracie.
* Jaké máte kromě práce starosti?
Klasika. Kam se půjdu bavit, kam pojedu na dovolenou, jak si budu užívat života.
* Myslel jsem třeba bydlení.
To samozřejmě taky řeším, ale to nejsou nejpodstatnější věci. Nejradši se starám o to, kam se půjdu najíst, jestli ten steak mají lepší tady nebo tam, jestli si mám půjčit Monty Pythony nebo psychologický horor.
* Když vás nezajímá politika, sledujete jiné věci, které hýbou společností? Co třeba korupce ve fotbale?
Fotbal ztrácí hlavní myšlenku: že je to hra. Sport mám rád, ale na fotbal u nás stejně nechodím. Kvůli fanouškům. Nevím, jaké mají mindráky, co se jim dělo v dětství, že teď musí křičet a házet všechno, co jim přijde pod ruku. To je pro mě pravěk, nikam jsme nepokročili.
Ondřej Brzobohatý
Herce z něj jeho rodiče, Radoslav Brzobohatý a Hana Gregorová, mít nechtěli. Ondřej si zkusil jen pár dětských rolí a od pěti let se učil hrát na housle. Ve třinácti začal s klavírem, a to mu zůstalo. Skládá pro rodinné divadlo, hraje ve dvou kapelách (Bůhví a Pragason), je v šestém ročníku konzervatoře a chce studovat v zahraničí. Do června má ale práce dost: moderuje show Česko hledá SuperStar, na kterou se každou neděli dívají tři miliony lidí. Narodil se 2. února 1983.
 Moderátoři soutěže Česko hledá SuperStar Ondřej Brzobohatý a Laďka Něrgešová. |
 Moderátoři soutěže Česko hledá SuperStar Ondřej Brzobohatý a Laďka Něrgešová. |
 Moderátoři soutěže Česko hledá SuperStar Ondřej Brzobohatý a Laďka Něrgešová. |
 Ondřej Brzobohatý a Laďka Něrgešová. (20.5. 2004) |
 Ondřej Brzobohatý |
 Ondřej Brzobohatý a Laďka Něrgešová |
