A tak ve svých sedmašedesáti pobírá důchod. "Ani nevím, kolik to je. Nechal jsem to rodině. Ale rozhodně se z toho žít nedá," říká. I proto pořád koncertuje - tento měsíc vystupoval častěji mimo Prahu, ale dopřává si i dovolené. Hlavně v zahraničí.
"Většinu života jsem prožil za nacismu a komunismu, takže jsem k cestování moc příležitostí neměl. Teď si to s ženou vynahrazujeme. Oblíbili jsme si hlavně Středomoří, protože milujeme moře. To mi na té naší zemi vadí. Že nemáme moře. Jinak si nestěžuji, nenadávám politikům, byť by si to občas zasloužili, ani nemám blbou náladu. Jenom to moře mi fakt chybí."
Naposledy však strávil týden ve Francii. Jel tam s celou rodinou, přičemž nápad to byl jeho devatenáctiletého syna Pavla. "Odmaturoval a prohlásil, že by rád poznal Paříž. Tak manželka nelenila a koupila zájezd. A aby se dcera, která už s námi nežije, nezlobila, že jsme ji pominuli, vzali jsme ji s sebou," vysvětluje zpěvák. On sám se francouzsky sotva domluví, ale syn je na tom velmi dobře. Navštěvoval totiž při gymnáziu Francouzský institut. Teď studuje překladatelství a tlumočnictví a zároveň politologii. "Ale bude se muset jednoho vzdát. Říkal, že to nepůjde skloubit dohromady," líčí Bobek. Dcera Klára končí žurnalistiku a už se chystá na svoje první interview s otcem.
Obě děti sice zdědily po Pavlu Bobkovi hudební talent, ale nevyužívají ho. "Popravdě řečeno, já v době maturity taky nevěděl, že nějaký talent mám. Přišel jsem na to mnohem později." Dcera se však potatila jinak. Specializuje se na kulturu a bydlení, takže pokračuje v rodinné architektonické tradici. Bobek, který je promovaným architektem, také od rýsovacího prkna úplně neodešel. "Stůl, židli nebo kuchyň ještě pořád narýsovat umím, a když to pak někdo podle těch výkresů udělá, ani to není tak hrozné," říká. Přestavěl rodinný dům a realizuje se na zahradě.
V současné době pracuje na nové desce. Natáčí ji ve Zlíně s moravskou skupinou hudebníků vedenou Robertem Křesťanem. Budou na ní jak americké, tak neamerické písničky a také jedna z posledních, kterou složil nedávno zesnulý Karel Zich. "Než odletěl na tu prokletou Korsiku, poslal mi dvě písničky. Jedna se jmenuje Muž, který nikdy nebyl in. Po ní se bude jmenovat celá deska Pavel Bobek, který nikdy nebyl in." A jestli je to pravda? "Je to tak. Já jsem velice staromódní člověk a takové ty in mě vůbec nebavěj. Ale nějak mně to v životě nevadilo," říká.
 VZPOMÍNKA NA KOLEGU. Pavel Bobek připravuje novou desku, na které budou mimo jiné dvě písničky od nedávno zesnulého zpěváka Karla Zicha. |
