U většiny živočišných druhů, člověka nevyjímaje, se předpokládá, že samečkové dávají přednost "kvantitě před kvalitou", aby zvýšili na maximum počet potomků, které vyšlou do světa. Naopak samičky se poohlížejí po co nejvyšší kvalitě, kterou mohou najít, aby jejich potomek byl co nejlépe vybavený pro přežití.
Výzkum, o němž vyšla zpráva v časopise New Scientist, soustředil jako testovací vzorek skupinu dvou set mužů průměrně kolem 30 let věku, kterým vědci ukazovali devět fotografií - osm z nich patřilo méně atraktivním ženám ve věku 20 až 45 let a devátá 36leté ženě, kterou nezávislá skupinka mužů označila za přitažlivou.
Mužům rozděleným do tří skupin bylo řečeno, že této krásné ženě je 36, 41 respektive 45 let a poté se měli rozhodnout, kterou z devíti nabízených by si zvolili za svou životní partnerku. Všechny tři skupiny mužů sáhly po té "krásné" bez ohledu na to, kolik si mysleli, že jí je let.
Podle doktora Fieldmana výsledek studie dokazuje, že muži si raději vyberou starší krásnou ženu, než mladší, ale méně hezkou, protože jsou přesvědčeni, že s hezčí ženou zplodí krásnější děti, které budou úspěšnější v životě.
"Všichni jsme přesvědčeni, že muž si automaticky vybere 'dvacítku', ale není to tak," říká doktor Fieldman. "Když si stoupnete na staveniště mezi dělníky a budete čekat, na kterou ženu začnou pískat jako splašená lokomotiva, určitě bude krásná. Nezapískají na zdravou a plodnou dvacetiletou dívku, která je nebude přitahovat."
"Mladší, plodnější žena by jim dala víc dětí," dodává, "ale skutečnost, že se muži raději rozhodnou pro 'stárnoucí krásku', je důkazem, že na určité úrovni je krása mnohem důležitější. Muži si zkrátka radši vyberou partnerku pro milostný vztah podle její přitažlivosti, než schopnosti mít děti. Je to vábení libida, ne rozmnožovacího pudu."
