Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Annan přivítal šestimiliardtého občánka Země

  0:24aktualizováno  0:24
- Generální tajemník OSN Kofi Annan v úterý symbolicky přivítal v sarajevské porodnici šestimiliardtého občánka planety Země. Jeho narození označil za milník naděje pro lidstvo. Jubilejním občánkem se stal dvě minuty po půlnoci po sedmihodinovém porodu chlapec, jehož přivedla na svět devětadvacetiletá bosenská muslimka Fatima Mevičová.
Šťastná matka s dítětem

Šťastná matka s dítětem - Po sedmihodinovém porodu přivedla na svět devětadvacetiletá Fatima Mevičová v úterý 12.října 1999 dvě minuty po půlnoci v sarajevské nemocnici chlapečka, který se stal šestimiliardtým člověkem na Zemi | foto: AP

"Je pro mě obrovskou poctou určit Den šesti miliard," řekl Annan novinářům v porodnici. Vyčerpané, ale šťastné matce předal mírovou medaili OSN a květiny. "Ani jsem nevěděla, kdy porod skončil. Až poté mi řekli, že můj syn je šestimiliardtým člověkem na Zemi," řekla.

Organizace spojených národů vyhlásila 12. říjen Dnem šesti miliard, protože podle propočtu statistiků právě tento den překročí počet obyvatel Země šestimiliardovou hranici. Bylo rozhodnuto, že symbolickým šestimiliardtým občanem bude dítě, které se po půlnoci jako první narodí v těžce zkoušeném bosenském Sarajevu.

Mluvčí OSN odmítl, že by bylo politické rozhodnutí, že šestimiliardfé dítě bude z Bosny. "Kdyby generální tajemník pobýval v New Yorku, bylo by to dítě z New Yorku," řekl.

Šestimiliardté dítě, kluk, které zatím ještě nedostal žádné jméno, je prvním dítětem muslimských rodičů Jasminko a Fatimy Mevičových z vesnice Visoko ležící zhruba 25 kilometrů severozápadně od Sarajeva, řekl novinářům tiskový mluvčí nemocnice Ivriz Bukvič.

Mamince Fatimě je 29 let a je to její první dítě. Podle lékařů porod proběhl bez problémů a maminka i dítě jsou v pořádku.

Je nás šest miliard - co bude dál?
Nabobtnání na šest miliard není nic, z čeho by se obyvatelé zeměkoule mohli bezmezně radovat, soudí demografové.
Byť se přelidňování modré planety v posledních letech přece jen zpomalilo, vyvstaly nové, možná ještě závažnější problémy související s budoucností lidské civilizace.


"Situace rozhodně nevzbuzuje mnoho důvodů k optimismu," domnívá se Joseph Chamie, jenž pracuje v Komisi OSN pro populaci a rozvoj.

Dokážou se pozemšťané uživit? Jak si poradit s chudobou či se stárnutím populace v některých částech světa? Čekají nás války o přírodní zdroje? Nebo nové stěhování národů, jež může zcela rozvrátit celý dosavadní pořádek? Jak odpoví příroda na stálý přírůstek lidí? To jsou jen některé z mnoha otázek, jež si lidstvo musí klást a za pochodu řešit. Odpovědi na ně se však hledají jen velmi těžko.

Byť jiné zdroje uvádějí odlišné odhady doby, kdy lidstvo dosáhne počtu šesti miliard, například říjen, není to tak důležité. Exaktní předpověď je totiž sotva možná. Jisté je jedno: světová populace bezesporu nadále roste. Podle údajů Organizace spojených národů nyní každý rok přibývá zhruba osmasedmdesát milionů lidí. Na modré planetě tak dnes žije čtyřikrát více lidí než na počátku století a od roku 1960 se počet obyvatel zdvojnásobil.

"Naše odhady ukazují, že každou sekundu se narodí v průměru tři nemluvňata, tedy asi 220 000 novorozenců za den," vysvětluje Náfiz Sádiková z Fondu OSN pro otázky populace.

Přestože je "pochod lidstva ke kolektivní sebevraždě" v posledních letech o něco méně dramatický než se dosud předpokládalo, má tento trend pokračovat: očekává se, že v roce 2050 se má na Zemi tísnit kolem devíti miliard exemplářů druhu Homo sapiens.

O pokles přírůstku obyvatel, jenž přinutil demografy poněkud revidovat dosavadní apokalyptické teorie, se podle OSN zasloužily především programy na kontrolu porodnosti, zvláště ve dvou nejlidnatějších zemích světa. Byl to například kontroverzní a tvrdě vyžadovaný systém jednoho dítěte v Číně či masové sterilizace v Indii. V "říši středu" se za posledních dvacet let snížila porodnost z 38 na 19 porodů na každých tisíc obyvatel.
"Křivka porodnosti dnes klesá na celém světě," potvrzuje Nafíz Sadíková. "Nicméně stále ještě ne dostatečně." V rozvojových zemích se ovšem na rozdíl od vyspělých států počet obyvatel v budoucnu pravděpodobně ještě zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, než se začne přibližovat k určité rovnováze, soudí OSN. V černé Africe nyní stále roční přírůstek překračuje tři procenta.

V bohatých průmyslových státech ovšem počet domácího obyvatelstva stagnuje, či dokonce ubývá. Týká se to i České republiky, v níž v roce 1994 poprvé počet zemřelých převýšil množství novorozenců. Praha se tak zařadila mezi desítku vesměs evropských států, jejichž populace vymírá.

Co se stane s národy, u nichž je už dnes zřetelný trend k převaze rakví nad kolébkami? ptají se v této souvislosti odborníci.

Bídně zaniknou, nebo budou agresivně bojovat o přežití? Jak společnosti, v nichž porodnost klesá, v budoucnu zabezpečí rozrůstající se skupinu starých lidí? Podle Světové zdravotnické organizace bude v roce 2020 na Zemi žít miliarda lidí starších šedesáti let, nyní je to 540 milionů. Důchodového věku dosáhne za dvacet let kupříkladu téměř třetina Japonců.

Budou průmyslově vyspělé národy, jako například Japonsko nebo země EU, v nichž podíl domácího obyvatelstva stagnuje nebo klesá, vyvíjet ještě větší "nasávací efekt" na imigranty? A jak budou tyto země reagovat na zvyšující se příliv cizinců? Podle Američana Bena Wattenberga, demografického experta, se například Evropa může změnit v jakousi pohlednicovou idylu. "V kontinent se starými krásnými hrady, starými kostely a starými lidmi s překonanými představami. Nebo se vyvine v pluralitní místo s ještě větším podílem obyvatelstva afrického a muslimského původu," soudí Wattenberg.

Celkové nadměrné bobtnání populace ještě znásobuje všechny ostatní problémy: ekologické katastrofy, bídu a hlad, negramotnost, klesající počet pracovních příležitostí, masovou migraci. Výroba potravin už nedokáže držet krok s přírůstkem lidstva.
"Kvůli rozrůstajícímu se lidstvu zahynou v blízké budoucnosti miliony lidí hladem," varuje americký biolog Paul Ehrlich.

Už dnes trpí podvýživou téměř 800 milionů lidí.
Odstup mezi chudými a bohatými se navíc nemenší - právě naopak. Za údaji hospodářského růstu v Brazílii, Mexiku, Malajsii nebo Indii se skrývá skutečnost, že je nové bohatství soustředěno v rukou velmi tenké nejvyšší vrstvy.

Alarmující je pokles zásob pitné vody a úbytek obdělávané půdy. V současné době téměř pětina světové populace nemá přístup k pitné vodě, v rozvojových zemích téměř polovina. Každoročně mizí na padesát tisíc druhů rostlin a živočichů.

Vyvstávají i mnohé další varovné signály. Experti zdůrazňují, že stejně škodlivá jako přelidnění je i nadměrná spotřeba.
Nejbohatší čtvrtina lidstva spotřebuje dvě třetiny surovin a plodin Země a působí větší škody na životním prostředí než všichni ostatní dohromady. "Je třeba nejen dále snížit porodnost ve třetím světě," soudí Lester Brown z World Watch Institute ve Washingtonu, "ale také výrazně omezit nesmyslně vysokou spotřebu v průmyslově vyspělých zemích. Jen tak je možno uchovat naději na záchranu světa."

Autor:



Nejčtenější

Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice
Je to definitivní, končíme. Těžkej Pokondr odchází z Frekvence 1

Moderátoři Roman Ondráček a Miloš Pokorný tento měsíc skončí na Frekvenci 1. Těžkej Pokondr se na tom dohodl se...

Duo Těžkej Pokondr
Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice

V úterý se na sociálních sítích objevily informace, že moderátorské duo Roman Ondráček a Miloš Pokorný alias Těžkej...

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...

Modelka Yasmin Le Bonová nafotila v padesáti letech kampaň na plavky.
Najednou mám prsa, břicho a boky, říká o stárnutí modelka Le Bonová

Britská kráska Yasmin Le Bonová (52) patřila v osmdesátých letech k nejžádanějším modelkám. Manželka frontmana kapely...

Agáta Prachařová a Jakub Prachař
Agáta Prachařová: Všichni říkají, že je dcera celý Kuba. Ze mě nemá nic

Agáta Prachařová (32) je od porodu dcery přes měsícem, 13. září, v jednom kole. Nejde však jenom o péči o děti a...

Další z rubriky

Jiří Paroubek v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (16. října 2017)
Petra má mediální poradce i na rozvod, říká Jiří Paroubek

Bývalý premiér Jiří Paroubek (65) v pořadu Rozstřel přiznal, že chtěl své druhé manželství zachránit, ale jeho žena...

Princ William a vévodkyně Kate (Berlín, 20. července 2017)
Třetí potomek Williama a Kate se narodí v dubnu 2018, oznámil palác

Třetí potomek prince Williama (35) a jeho manželky Kate (35) přijde na svět příští rok v dubnu. Zprávu o termínu...

Julia Robertsová
Na začátku kariéry jsem se chovala jako spratek, míní Julia Robertsová

Hollywoodská herečka Julia Robertsová (49) zavzpomínala na začátek své hvězdné kariéry. Byla velmi ambiciózní, aby...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.