Anna Šišková

Anna Šišková | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Šišková: Potkávám hezké a vtipné chlapy, ale všichni jsou už zadaní

  • 8
Na festivalu v Karlových Varech představila herečka Anna Šišková (57) film své dcery Terezy Nvotové (29) Špína. Pro ni to byl režisérský debut okořeněný faktem, že zpoza kamery dirigovala svou mámu. „Obdivovala jsem, jaké mi dávala připomínky, jak to uměla správně vyhmátnout,“ chválí ji herečka.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Na rozdíl od mnohých jiných hereček si Anna Šišková přes léto divadelních prázdnin příliš neužije. Muzikál Šíleně smutná princezna, ve kterém má roli chůvy, se totiž ve Studiu DVA hraje i v létě. Času na odpočinek tak jedna z nejpopulárnějších slovenských hereček v Česku moc mít nebude.

Patříte mezi nadšence, kteří rádi jezdí po filmových festivalech. Budete mít tedy letos čas navštívit aspoň některé?
Kromě karlovarského, kde jsme byli s filmem Špína, pojedeme později možná i do Káhiry, kde také pořádají velký filmový festival. Už jsem tam jednou byla, jeden muž mě tam chtěl od dcery Terezky koupit za třicet velbloudů. Myslím, že teď už mě chtít nebude. Tehdy to bylo před deseti lety. (smích)

Snímek Špína, který jste zmínila, režírovala právě vaše mladší dcera Tereza a vy sama jste si v něm zahrála matku 17leté dívky. Jaké to je, když vás na place režíruje váš potomek?
Je to výborné. V mnohém to ušetří čas, protože se velmi dobře známe. Musím říct, že jsem ji obdivovala za to, jaké mi dávala připomínky. Mohu to posoudit, protože mám zkušenosti s mnoha režiséry. Díky tomu, že mě opravdu zná, tak po mně chtěla takové věci, které chce jen málokdo. Uměla to zkrátka správně vyhmátnout. Určitě také hrálo roli, že ona sama je herečka, protože si ji pochvalovali i jiní herci.

Takže to není jen v tom, že si jako pyšná matka pochvalujete své dítě?
Kdepak. Já ji raději před ostatními moc nechválím, právě proto, aby to tak nevypadalo. Vůbec to nevadí, protože ji teď chválila spousta lidí a každý mi k ní gratuluje. To je výborné, když vám gratulují k dceři. Moc se mi to líbí. Nejdřív mi všichni blahopřáli, když se narodila, a teď je to tu zase. (smích)

A co další cestovatelské plány?
Mám takový oblíbený ostrov v Chorvatsku, kam se moc ráda vracím, takže se tam vydám i letos. Potom možná poletíme s Terezkou do New Yorku. Má tam nějaké pracovní záležitosti a také přítele, takže se vypravíme i za ním.

Mimochodem, už jste si letos stihla pořádně zaplavat? Ptám se proto, že prý máte takový rituál, že v létě plavete po ránu hodinu a půl denně v jezeře za Bratislavou...
Tolik asi určitě ne. Je to přibližně kilometr a zabere mi to tak tři čtvrtě hodinky, možná o něco více. Tento rok jsem ale ještě nezačala, protože mám hodně zkoušení a hraní v divadle. V Bratislavě mám před premiérou a tady v Praze hraji také hodně představení. Strašně se ale těším, že až opadne tohle pracovní nasazení, zase s tím začnu.

Jedním z těch pražských představení je oblíbený muzikál Šíleně smutná princezna v divadle Studio DVA. V něm vás diváci můžou vidět v roli chůvy – tedy princezniny důvěrnice. Jste i vy sama v soukromí člověk, kterému se ostatní rádi svěřují? Taková, řekněme, vrba?
Vlastně jsem přesně ten typ. Lidé se začínají svěřovat dokonce velmi rychle. Za pět minut jízdy v taxíku znám celý život taxikáře. Je to až neuvěřitelné. Ráda poslouchám lidi a jejich příběhy, a tím, že se jich i ptám, tak se ještě víc rozpovídají. Někdy je toho až opravdu hodně.

Neobtěžuje to spíš člověka, když na něj cizí lidé valí své životní historie?
Vlastně asi neexistuje nic zajímavějšího než skutečné lidské příběhy. Alespoň pro mě. Když například točím, občas sedím dlouhou dobu v maskérně. Než abych si s maskérkou povídala o nových kosmetických produktech nebo někoho probírala, to se jí raději zeptám, jak žije, co ji trápí... To je vždycky daleko lepší debata než o hloupostech.

To budete v maskérně i taxících asi celkem oblíbená...
Asi ano. (smích)

Veřejnost zná dobře nejen vás, ale také vaše dvě dcery. O Tereze jsme už mluvily. Starší Dorota se před časem po dlouhé době vrátila ze zahraničí zpět na Slovensko. To vás musí těšit, mít ji opět na blízku.
Teď mám vlastně nablízku obě dcery. Dorotka žije v Bratislavě a Terezka v Praze. Tím, že stále cestuji mezi těmito dvěma městy, jsem buďto s jednou, nebo s druhou. A hlavně se snažím být co nejvíc s mým vnoučkem Filípkem, to je moje velká láska.

Anna Šišková

■ Narodila se 30. června 1960 v Žilině. Studovala na Pedagogické fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Prešově.
■ Na divadelních prknech se pohybuje od roku 1980, ve filmech a televizních seriálech se objevovala od poloviny 80. let. Výrazněji se ale proslavila až v roce 2000 díky filmu Musíme si pomáhat, za který získala Českého lva za ženský herecký výkon v hlavní roli.
■ Má dcery Dorotu a Terezu, obě se také věnují umění.

Jste taková ta klasická rozmazlovací babička?
Myslím, že ne, ale moje dcera na to má jiný názor. (smích)

Dorota měla hodně toulavé boty. Několik let žila v Nepálu, později v Moskvě...
Ona je stále má. Provozuje takovou svou cestovní kancelář a cestuje s turisty na Maledivy, do Indie... Syna vozí s sebou a vždycky má po ruce na cestách i chůvu, protože se naplno musí věnovat turistům. Podniká s nimi různé výlety a musím říct, že jsou to velmi zajímavé poznávací zájezdy.

Neměla jste o ni někdy strach?
Musela se mi pravidelně hlásit, ale stejně jsem měla velký strach. Například když dostala tyfus. Prožili jsme si i situace, kdy jsem se bála, že zemře. Musela pro ni přiletět helikoptéra, aby ji rychle dopravili do nemocnice. Bylo to dost hrozné. Naštěstí jsme ale mohly být díky telefonům a internetu stále v kontaktu.

Má tuhle dobrodružnou duši po vás?
Dřív jsem si myslela, že ne. Ale asi to bylo dáno jen tím, že tu byla železná opona a cestovat někam daleko ani nešlo. Když zapátrám v genech, asi to nakonec bude mít ze mě, protože její otec nesnášel cestování. To já cestuju ráda.

Nebála byste se vyrazit do ciziny sama jen tak s batohem?
Dřív jsem to i dělala. Nikdy se mi nic zlého nestalo, vždycky jsem vyvázla se zdravou kůží. Často jsem cestovala stopem – třeba do Chorvatska nebo Maďarska. Dnes si myslím, že to bylo hodně nebezpečné. Tehdy mi to tak nepřišlo.

Když se vás novináři v jednom ze starších rozhovorů zeptali, jaký je váš sen v osobním životě, odpověděla jste, že chcete potkat hezkého a vtipného chlapa. To může být docela fuška, nemyslíte?
Řekla bych to asi takto. Potkat jich sice můžete dost, ale všichni už jsou zadaní. (smích) Já jsem hodně společenský tvor, takže mám spoustu kamarádů. Rozhodně se nezavírám doma. Zatím jsem ještě nepotkala takového, se kterým bych mohla a chtěla sdílet domácnost, ale nesmutním. Žiju plnohodnotný život a jsem v pohodě.

Dcery Anny Šiškové: zpěvačka i nadějná režisérka

Starší Dorotu Nvotovou si čeští diváci mohou pamatovat z bláznivé komedie O život z roku 2007, ve které se s Vojtou Kotkem snažili za každou cenu zabránit nechtěnému početí. Na svém hereckém kontě má dodnes desítku snímků. S herectvím ale před několika lety skoncovala. Prosadila se rovněž jako zpěvačka. Nejprve byla součástí kapely Overground a později se vydala na sólovou dráhu. Několik let žila s přestávkami v Nepálu, kde se angažovala v pomoci sirotkům a prováděla turisty po horských stezkách. Později přesídlila do Moskvy, kde také porodila svého zatím jediného syna. Dnes žije i se svou rodinou zpět na rodném Slovensku.

Mladší z dvojice dcer – 29letá Tereza Nvotová začínala jako herečka a vidět ji diváci mohli například ve snímcích Malé oslavy, Tango s komármi, Martin a Venuše nebo 10 pravidel jak sbalit holku. Časem se ale zřejmě začaly víc a víc projevovat geny po jejím otci, jímž je slovenský režisér Juraj Nvota. V posledních letech se totiž profiluje především jako režisérka. Na svém kontě má několik dokumentů například pro Českou televizi či HBO. Letos si odbyla také svůj debut, co se týče celovečerních filmů, a to snímkem Špína, který sklidil velmi pozitivní kritiku. Ve filmu si zahrála její matka Anna Šišková.

Dorota Nvotová

Tereza Nvotová

Kde Annu Šiškovou můžete v létě vidět hrát?

Šíleně smutná princezna (Studio DVA divadlo): 14. – 16. 7. od 18:00, 18. – 21. 7. od 18:00
4 sestry (Letní scéna Vyšehrad): 28. – 29. 8. od 20:00
Vše o ženách (Letní scéna Vyšehrad): 25. – 26. 8. od 20:00

Anna Šišková na filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2014:

6. července 2014