Epochální vládnutí nad britskými ostrovy
Když v roce 1952 stanula po smrti svého otce krále Jiřího VI. (1895–1952) v čele země, bylo jí necelých 26 let a noviny psaly o počátku „druhého alžbětinského věku“. Její panování se skutečně zapsalo do historie a překonalo veškerá očekávání. V první řadě délkou svého trvání: aktuálně (k 3. prosinci 2021 – pozn. red.) je to 69 let a 300 dní, nebo také téměř 25 500 dní. V britských dějinách dosud nevídané 70. jubileum vlády dovrší 6. února příštího roku.
Jak moc se za tu dobu změnil svět. Koloniální velmoci (včetně té slavné britské) se rozpadly a nahradily je nezávislé národní státy. Došlo k ukončení studené války, pádu železné opony a z mapy zmizel Sovětský svaz. Světlo světa spatřily internet, Facebook a Instagram. Člověk stačil přistát na Měsíci, vynalézt kryptoměnu a zdokonalit své cestování užíváním rychlovlaků a nadzvukových letadel. Společnost se potýká s krizí tradičních hodnot a zásad, církve zase hlásí stále nepolevující úbytek věřících i duchovních.
Ať už ale docházelo k jakýmkoli politickým nebo sociálním změnám a turbulencím, úcta ke královně a přesvědčení, že britská monarchie přetrvá do budoucna, se staly určitými konstantami. Jejich zdánlivou nehybností sice čas od času otřese propad popularity či veřejně propírané skandály členů královské rodiny, ale loajalita k tradici nakonec, zatím ještě stále, vítězí.
Proč platinové výročí?Platina je jedním z nejvzácnějších drahých kovů, svou hodnotou převyšuje dokonce i zlato. Je odolná, trvanlivá, houževnatá, ryzí. Jednoduše je mimořádná a vzácná. Stejně jako vytrvalost a stálost sedmi desítek let. |
Jen málokterý národ se dokáže semknout tak pevně jako Britové, když je to zapotřebí, nebo když je k tomu vhodná příležitost. Celonárodní oslavy tak doposud doprovázely všechna kulatá či půlkulatá výročí královniny vlády, tedy to pětadvacetileté stříbrné (v roce 1977), padesátileté zlaté (v roce 2002) i šedesátileté diamantové (v roce 2012). Takzvané platinové jubileum, tedy 70 let na trůně, je další historický milník.
Rekordmanka
V posledních letech dosahuje královna Alžběta II. jednoho historického prvenství za druhým:
- 9. září 2015 se stala nejdéle vládnoucím britským monarchou, když překonala dobu panování své praprababičky královny Victorie (1819–1901), a současně také nejdéle vládnoucí panovnicí v historii vůbec;
- 13. října 2016 se stala nejdéle vládnoucím současným monarchou a nejdéle úřadující hlavou státu (druhé místo má s 54 lety a víc než 50 dny vlády brunejský sultán Hassanal Bolkiah);
- 6. února 2017 oslavila jako první královna Spojeného království safírové jubileum (to jest 65 let na trůně);
- Zajímavostí je, že v přehledech hlav států se jméno Alžběty II. objevuje vždy hned na několika místech současně. Je totiž nejen suverénem Velké Británie a Severního Irska, ale také Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a 12 dalších zemí sdružených v Commonwealthu.
- Při srovnání délky vlády panovníků v dějinách zaujímá královna Alžběta II. nyní čtvrté místo. Před ní jsou francouzský král Ludvík XIV. (vládl: 72 let a110 dní), v roce 2016 zesnulý thajský král Rama IX. (70 let a 126 dní) a lichtenštejnský kníže Johann II. (70 let a 91 dní). Rekord „krále Slunce“ by britská panovnice pokořila 27. května 2024.
Ostatní přicházejí a odcházejí...
Značně pestrý je za těch téměř sedm desítek let okruh královniných „kolegů“ z jiných zemí. V Bílém domě se například vystřídalo 13 prezidentů USA, z nichž pouze Lyndon B. Johnson se s Alžbětou II. osobně nesetkal. Současný prezident Joe Biden má pomyslné číslo 14.
Královna Alžběta II. (1. listopadu 2021)
Na stolec sv. Petra usedlo za dobu královniny vlády zatím šest papežů, zatímco osm prezidentů zvolili do čela Itálie a 12 do čela Spojených států mexických. Po třech panovnících se vystřídalo na trůnech Belgie, Nizozemska, Norska, Lucemburska a Japonska, po dvou pak v Dánsku a Švédsku.
Průběh oslav
Významu nadcházejícího jubilea odpovídají rozsáhlé přípravy. Nedávno se veřejnost dozvěděla základní schéma programu oslav. Jejich stěžejní část se kvůli nevyzpytatelnému britskému počasí uskuteční mezi 2. a 5. červnem 2022, přičemž čtvrtek 2. 6. a pátek 3. 6. budou vyhlášeny státním svátkem a dny pracovního klidu.
Vše začne ve čtvrtek 2. června velkolepou vojenskou přehlídkou, kterou ozbrojené složky ostrovního království pořádají na počest oslavy narozenin své vrchní velitelky každý rok. Tentokrát bude vše ale přece jen o poznání velkolepější. Ve vyzdobeném centru Londýna se při této příležitosti sejde celá královská rodina.
O den později, v pátek 3. června, bude pozornost světa upřena na katedrálu sv. Pavla v City, v níž se uskuteční děkovná bohoslužba za účasti zástupců veřejného života a mnoha organizací, spolků i vojenských jednotek, s nimiž královnu pojí osobní vazby.
Princ George, princ Charles, královna Alžběta II. a princ William na portrétu k začátku nového desetiletí, který zveřejnil Buckinghamský palác (Londýn, 18. prosince 2019).
Na rozdíl od předcházejících jubileí není ale tentokrát počítáno s tím, že by panovnice jela ulicemi Londýna ve zlatém královském kočáře. Důvody se uvádějí dva: křehkost velkolepého povozu, který byl vyroben v roce 1762 (jeho současná cena se odhaduje v přepočtu na 42,5 milionu korun) a málo osobního komfortu pro cestující. Dá se tedy přednost pohodlnějšímu kočáru z počátku 20. století nebo limuzíně.
Sobota 4. června bude patřit dostihovému sportu a oslavenkyně se zúčastní derby v Epsom Downs. Poslední den bohatého programu, v neděli 5. června, oslavy vyvrcholí jubilejním průvodem, který bude procházet hlavním městem a večer pak koncertem u Buckinghamského paláce, na kterém vystoupí přední britští zpěváci, herci a hudebníci. V roce 2012 si podobnou akci na stejném místě nenechalo ujít přes 500 tisíc lidí.
Jak je vidět, budou to vskutku velkolepé oslavy výjimečného dějinného rekordu, který sama oslavenkyně vnímá především jako službu národu a zemi.
Zlatý rok pro dánskou panovnici
„Guds hjælp, folkets kærlighed, Danmarks styrke“ (v překladu Boží pomoc, láska lidu, síla Dánska). Tak zní heslo, které si dvaatřicetiletá Margrethe II. zvolila, když byla 14. ledna 1972 po smrti svého otce krále Frederika IX. (1899–1972) prohlášena dánskou královnou.
Dánská královna Margrethe II. na prvním oficiálním portrétu po korunovaci (1972)
Většina pamětníků si dodnes vybavuje její tehdejší první oficiální vystoupení, kdy z balkonu královského paláce Amalienborg v centru Kodaně oslovila dánskou veřejnost. Vysoká štíhlá žena v dlouhých černých šatech a s tmavým závojem přes vlasy, v jejíž pobledlé tváři bylo znát rozrušení i dojetí, stejně jako v nepatrně se chvějícím hlase, si okamžitě získala sympatie a náklonnost svých poddaných.
Od této historické chvíle uběhlo již 49 let a 323 dní (k 3. prosinci 2021 – pozn. red.). Královský dvůr v současné době dokončuje poslední přípravy na lednové 50. výročí královniny vlády, takzvané zlaté jubileum.
Velkolepé oslavy
Dánská panovnice je oceňována pro svou přímočarost, otevřenost a dostupnost. Program oslav proto několik dní před samotným výročím symbolicky zahájí mimořádná tisková konference, které se bude osobně účastnit. V předvečer jubilea zahájí výstavu s názvem Královnina šperkovnice, královská sbírka.
14. leden 2022 pak začne osobní vzpomínkou. V katedrále Roskilde uctí královna památku svých rodičů a k jejich hrobu položí věnec. O několik hodin později se spolu se svým starším synem a následníkem, korunním princem Frederikem (53) zúčastní v zámku Christiansborg zvláštního zasedání Státní rady a parlamentu.
Dánská královna Margrethe II. (Berlín, 10. listopadu 2021)
Následujícího dne, 15. ledna 2022, se celá královská rodina ukáže shromážděným gratulantům na balkoně zámku Amalienborg. Následovat bude tradiční průvod kočárů v doprovodu jízdní gardy centrem města ke kodaňské radnici, v níž je plánován jubilejní oběd. Večer se má za účasti korunovaných hlav a dalších hostů z celého světa uskutečnit slavnostní představení v Královském divadle, po kterém bude oslavenkyně pořádat gala večeři.
V neděli 16. ledna 2022 proběhne v kodaňské katedrále děkovná bohoslužba.
Jubilejní oslavy jsou rozvrženy na celý rok a zahrnují výjezdy královny i členů její rodiny po celé zemi. Pro Dány to bude vítaná příležitost, aby se mohli se svou panovnicí po delší době opět potkat. Pandemie koronaviru si v uplynulých měsících totiž vyžádala zrušení většiny akcí z plánovaného veřejného programu Margrethe II.
Dánská královna Margrethe II. na návštěvě Grónska (Nuuk, 10. října 2021)
Královnina popularita přesto nepolevuje, jak dokázaly i oslavy jejích 80. narozenin v roce 2020. Navzdory celostátnímu lockdownu se na sociálních sítích zrodila iniciativa Dánsko zpívá královně, k níž se během několika dní přihlásilo180 tisíc lidí. V samotný narozeninový den se tak v pravé poledne ozýval po celém Dánsku originální zpěv, přičemž zpěváky doprovázela hudba vysílaná rozhlasem a pomocí moderních technologií.
Oslavy zlatého jubilea budou pro celou zemi vítanou vzpruhou a příležitostí zamyslet se nad tím, čeho Dánsko za posledních padesát let dosáhlo.
Výzva pro budoucnost
Do dánských dějin se výrazně zapsala i jmenovkyně současné panovnice Margrethe I. (1353–1412), která stála za vznikem personální unie spojující všechny skandinávské země pod jednou vládou. Ač se sama netitulovala coby královna, je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové historie.
Pokud by Margrethe II. měla délkou své vlády překonat dosavadní dánský rekord vládnutí, tedy 59 let a 330 dní, po které v letech 1588–1648 panoval král Kristián IV. (1577–1648), musela by setrvat na trůně do konce roku 2031.
Příklad předků
Po celou dobu vlády se Alžběta II. i Margrethe II. snaží své poddané povzbuzovat, inspirovat i chránit. Svému poslání chtějí dostát i nadále a o abdikaci neuvažují.
Britská královna Alžběta II. a dánská královna Margrethe II. (1979)
Jejich postoj asi nejlépe vystihují slova dánské královny, která v jednom z rozhovorů řekla: „Dostát povinnosti panovníka je součástí odkazu, jehož nositelem je v dědičných monarchiích vždy stávající suverén. Pro něho jde o celoživotní poslání, stejné jako bylo i pro jeho předchůdce.“
Britové i Dánové mohou být na své královny právem hrdí. Nadcházející jubilea jejich vlády budou příležitostí prokázat náklonnost i díky. Čas velkých panovnic nepatří totiž jen minulosti.
Koronaviru navzdoryOdhodlání i kuráž prokázaly obě panovnice také v současné krizi, kdy jejich země stále ohrožuje pandemie onemocnění covid-19. Alžběta II. ve svém projevu k národu v loňském roce, při prvním lockdownu, řekla: „Obracím se na vás v čím dál složitější době. V době narušení života naší země, které mnohým přineslo zármutek a velké změny v každodenním životě. Doufám, že v nadcházejících letech bude každý schopen být hrdý na to, jak se této výzvě postavil. A že ti, kteří přijdou po nás, řeknou, že Britové této generace byli silnější než kdy jindy. Že vlastnosti jako sebekázeň, tiché a upřímné odhodlání i pocit sounáležitosti nadále charakterizují tuto zemi. Společně bojujeme s nemocí a chci vás ujistit, že pokud zůstaneme jednotní a rozhodní, pak nad ní zvítězíme. Jsme spojeni s národy celého světa ve společném úsilí. Uspějeme a tento úspěch bude patřit každému z nás. Opět přijdou lepší dny. Opět budeme se svými přáteli, se svými rodinami. Znovu se setkáme.“  Britská královna Alžběta II. pronesla zvláštní projev kvůli pandemii koronaviru (5. dubna 2020). Její dánská sestřenice Margrethe II. pronesla takřka ve stejnou chvíli také osobní projev: „Dánsko a světové společenství čelí nyní velmi obtížné situaci. Měli bychom věnovat pozornost jeden druhému a společně přispět k tomu, aby naše země prošlo touto velkou výzvou. Proto Vás žádám, abyste se řídili pokyny vlády a úřadů a dávali na sebe navzájem pozor.“ |
SPECIÁLBritská královská rodina  |
26. února 2021 |
