"Nejhezčí je přízeň, kterou mi dávají pocítit přátelé v mém okolí, i lidé, které potkávám na ulicích. Pokaždé mě překvapí a udělá radost, když mě někdo zastaví a popřeje mi úspěch. Nebo mě jen podpoří přátelským slovem," říká Ali.
Na druhé straně se setkává i se závistí. "Takovým lidem asi dělá největší radost, když mě mohou co nejbrutálněji zkritizovat. S tím se ale nedá nic dělat a hlavu si tím nelámu," svěřil se student medicíny původem z Teheránu.
"Nejtěžší okamžiky jsem prožíval, když jsem poprvé přišel na soutěž. Uviděl jsem obrovské množství lidí a měl jsem vážně strach. Ale zůstal jsem. Z bitvy nikdy neutíkám," dodal.
Ali s humorem říká, že první písničku zazpíval ihned po svém příchodu na svět. "To když jsem začal hlasitě brečet," zavtipkoval.
Nedává přednost žádnému hudebnímu stylu a jen stěží by mohl specifikovat svoji nejoblíbenější skladbu. "Oblíbených písniček mám velmi mnoho, ale styl zatím nemám žádný. A myslím, že to vůbec není zásadní věc. Každá písnička totiž musí především jít ze srdce. Proto za zásadní počin v dějinách hudby považuji okamžik, kdy si lidé začali zpívat jen tak pro radost. Aby tak vyjádřili svoji radost i obavy," zamyslel se zpěvák.
Ztráty soukromí se nebojí
Na ztrátu soukromí, která popularitu provází, je prý Ali dobře nachystán. Tvrdí, že v pohodě zvládne i hektické pracovní tempo, které je obvyklé pro svět popové hudby a šoubyznysu. "Na tyto věci jsem připraven dobře a nebojím se jich. Naopak si myslím, že to bude hodně zajímavé. Svoje soukromí si určitě uhájím. Nemám obavy ani ze zájmu sdělovacích prostředků, ani z bulváru. I když ten většinou píše směšné kecy, které dovedou hodně ublížit," pokrčil Amiri rameny.
"Chci si zpíváním splnit svůj velký sen. Chtěl bych zpívat celý život a říkat v písničkách, co cítím a prožívám. Zároveň bych chtěl dobrou hudbu. Aby si ji lidé občas připomínali, třeba když se zamilují. Prostě chci dělat písničky, které neumírají," dodal Ali Amiri.