Potkali jsme se na klinice krásy, co vás sem přivádí?
Je dobře, když se o sebe člověk stará. Mám v tom určité resty. Ale tento zvláštní čas mě trochu přinutil ke změně, chci pro sebe něco udělat. Přijela jsem za panem doktorem, odborníkem na laserovou liposukci, kterou podstoupím. Podívá se mi na bříško a na boky.
Jste zasloužilá maminka, zkoušela jste různá cvičení, než jste se odhodlala k tomuto zákroku?
Nemyslím si, že by to byl zákrok, který by vám pomohl zhubnout v tom smyslu, že vám odstraní kila z Vánoc, to ne. Je to spíše o formování postavy. Jsou určitá místa, se kterými se narodíte a nenaděláte s tím nic, ani cvičením nebo dietami. Zaujalo mě, že i s tímto se dá něco s pomocí liposukce udělat. Byla jsem překvapená, kolik možností v dnešní době je. Nějak se o to úplně nezajímám, nejsem žena, která by věděla vše o estetické chirurgii a znala různé trendy, to vůbec ne. Je moc prima, že se dá skoro všechno, co vás trápí, vyřešit. Není nic lepšího, než mít spokojenou ženu či manželku.
Patříte tedy mezi herečky, které všechny zákroky přiznají a nelžou pak fanouškům, že za to, jak vypadají, může matka příroda...
To nemá smysl. To nelžete jen fanouškům, to si pak tak nějak lžete sama sobě.
Přemýšlíte do budoucna ještě o něčem, čím trochu přibrzdit čas?
Kliniku navštěvuji už asi rok a půl. Pomohli mi nastavením všelijakých vitamínů, dělali jsme nějaká mateřská znaménka a permanentní make-up, to je moc fajn. Je mi v životě čím dál lépe a doufám, že to tak bude i pokračovat. Stáří a nějaké padesátky a šedesátky se zatím nebojím. Jen se modlím, abych toto cítila, i když mi bude těch padesát a více. Já takové ženy znám a obdivuji. Jsou nádherné, a i když mají vrásky nebo něco, co třeba ve dvaceti neměly, tak jsou krásné. S tímto já zatím nemám žádné starosti a mindráky.
Musíte se zamyslet, když se vás někdo zeptá na věk? Než si uvědomíte, kolik vám ve skutečnosti je?
Já to moc nesleduji. Je pravda, že jsem se zabrzdila někde na devatenácti. Ne, že bych vykládala, že je mi tolik, ale asi pět let jsem si kolikrát myslela, že mi je devatenáct, nevím proč. Já s tím nemám starosti, že mi bude padesát. Za dva roky nebo za rok, ani nevím.
Působila jste v muzikálu Mamma Mia!, hrála jste v Četnických humoreskách, Pojišťovně štěstí... Na co nejraději vzpomínáte?
V muzikálu Mamma Mia! stále působím. Děláme ho i v Brně a je to moc pěkné představení. Praha byla na natáčení výborná, protože mě to zastihlo jako matku se čtyřmi malými dětmi, která mohla vyrazit na víkend pryč z rodiny. Produkce se o mě krásně postarala, mohla jsem spát celé dopoledne a doháněla jsem roky nevyspání. Bylo to neuvěřitelné, něco jako dar. Vzpomínám na to moc ráda, bylo to fajn.
Mám v Praze spoustu kamarádů. Původně jsem si myslela, že je všechny navštívím a vše probereme. Ale nakonec to dopadlo tak, že jsem se pořád omlouvala, že ještě dospávám. Natáčení Četnických humoresek bylo nádherné, to že jsem mohla zažít pana Moskalyka. Byli jsme opravdoví přátelé. Myslím, že jsme se měli moc rádi. Pojišťovna štěstí s Jirkou Adamcem byla také výborná. Doteď jsme s jeho rodinou kamarádi. Jsem mu moc vděčná za takový seriál a nabídku. To, co dělám, mě baví a naplňuje. Držím si palce, aby to tak šlo i dál. Ale o to já se postarám.
Už mám odseriálováno, říká herečka Alena Antalová |
Podporovala, nebo odrazovala jste svoje děti od kariéry v showbyznysu?
Showbyznysová kariéra, to si řekněme upřímně, je opruz. Nebo alespoň pro mě. Můj život byl vždycky na prvním místě než nějaký virtuální, umělohmotný, takový nějaký zvláštní, vystavěný... To mě nikdy moc nebavilo a doufám, že je to taky nebude bavit. Ale to není podstatné. Podporuji je ve všem, co mají rádi, ať už je to cokoliv. Pokud by v tom byly šťastné a dělalo je to šťastnými, tak to je můj jediný cíl v životě. Dokázat, aby moje děti byly v životě šťastné. Ono to není úplně jednoduché.
Jaká máte vztah k sociálním sítím? Kamarádíte se s nimi?
Vůbec ne. Mě to děsí. Trošku mě děsí ta anonymita. Jsem na to plachá a nic mi to nepřináší. Takže ne.
Alespoň si zachováváte jakousi exkluzivitu. Kdo vás bude třeba chtít do magazínu, tak si vás k tomu profesionálně nafotí a vy nemusíte vymýšlet selfíčka z koupelny.
To ani nevím, no vidíte. To určitě nevymýšlím a ani nebudu. Mě to ani nebaví. Asi je to i trošku špatně, že doma moc nemáme žádné fotky. Vadí mi, že ty děti nemám trošku zmapované. Ale že bych se já sama fotila v koupelně, to mi přijde hrozně srandovní.
A nenavádějí vás k tomu občas děti? Mami, zkus se vyfotit…
Ne, já bych jim dala! Nenavádějí a doufám, že ani nebudou. A pokud ano, tak si to vyříkáme.
7. října 2015 |
