půltucet rad...
Ve městě je to s odpadky jednoduché: popelnice stojí kousek před domem, nanejvýš co by jeden dohodil shnilou bramborou - stačí se jen odhodlat k vynesení koše. Ale na chatě nebo chalupě už je s odpadky větší potíž, protože nejbližší popelnice je často právě ta, která stojí před domem ve městě. A tak se kufry aut v neděli odpoledne plní igelitkami s nevábným obsahem. Přitom by namísto pěti odpadkových tašek stačila jen jedna.
1. Podle výzkumů se popelnice více než ze třetiny zaplní biologickými odpady z kuchyně. Část z nich se přitom může změnit v kvalitní hnojivo v prastarém vynálezu zvaném kompost: ať už v kompostéru, nebo na běžné zakládce na volném vzduchu. Kompost s chutí spase vaječné skořápky, zeleninové a ovocné odřezky, hnědý a novinový papír, ne však maso, kosti, křídový papír a pobytové stopy po kuřácích.
2. I tam, kde zahrádka nezačíná hned za dveřmi, se mohou bakterie prokousávat kávovou a čajovou sedlinou, papírovými filtry nebo zbytky ovoce a zeleniny. Vermikompost, jak se balkonovému kompostu říká, můžete založit v zelinářských nebo masových přepravkách.
3. Spousta odpadů, především těch z kutilských dílen, ale také kůra nebo papír skončí v kamnech. Máte-li rádi řád i ve smetí, můžete si hořlavé odpady s pomocí briketovače stlačit do úhledných kostek, na nichž si pochutnají především kotle na dřevo nebo na biomasu.
Ale ani do briket nepatří zbytky zeleniny, které jsou příliš vlhké, nebo výrobky z plastů, ze kterých při spalování vznikají škodlivé emise.
4. Plastové lahve a plechovky od piva a limonád zabírají hodně místa, i když už jsou prázdné - nebo lépe řečeno plné vzduchu. Vynálezci naštěstí myslí na všechno, a tak už existuje i přístroj na lisování plastových lahví a plechovek. Matka příroda ovšem na všechno myslela ještě o něco dřív, takže pokud náhodou nemáte po ruce lis, stačí lahev sešlápnout nohou a ve vyprázdněném stavu ji zajistit zátkou. Nejrafinovanější čímani jdou ještě o kousek dál: lahve od Dobré vody rozříznou napůl a vzniklé »trychtýře« naskládají do sebe.
5. Stále zbývá spousta odpadů, především kuchyňských, které nelze ani spálit, ani zkompostovat, ale ani s klidným svědomím zakopnout pod otoman. Řada z nich patří mezi hlodavci k vybraným lahůdkám, proto je nenabízejte příliš okatě. Prázdné konzervy nebo kosti mohou přečkat zabalené v igelitovém sáčku v přihrádce ledničky nebo ve skříni. Pytel s odpadky, který se v některých obcích odváží, je lepší zavázat a zavěsit třeba na trám. I tak můžete uzavřít sázky, zda si hlodavci svůj příděl najdou.
6. Někdy jsou tři tašky přece jen lepší než jedna: tehdy, když je v jedné sklo, ve druhé plechovky a ve třetí plasty pro tříděný sběr odpadu.
Ve městě je to s odpadky jednoduché: popelnice stojí kousek před domem, nanejvýš co by jeden dohodil shnilou bramborou - stačí se jen odhodlat k vynesení koše. Ale na chatě nebo chalupě už je s odpadky větší potíž, protože nejbližší popelnice je často právě ta, která stojí před domem ve městě. A tak se kufry aut v neděli odpoledne plní igelitkami s nevábným obsahem. Přitom by namísto pěti odpadkových tašek stačila jen jedna.
1. Podle výzkumů se popelnice více než ze třetiny zaplní biologickými odpady z kuchyně. Část z nich se přitom může změnit v kvalitní hnojivo v prastarém vynálezu zvaném kompost: ať už v kompostéru, nebo na běžné zakládce na volném vzduchu. Kompost s chutí spase vaječné skořápky, zeleninové a ovocné odřezky, hnědý a novinový papír, ne však maso, kosti, křídový papír a pobytové stopy po kuřácích.
2. I tam, kde zahrádka nezačíná hned za dveřmi, se mohou bakterie prokousávat kávovou a čajovou sedlinou, papírovými filtry nebo zbytky ovoce a zeleniny. Vermikompost, jak se balkonovému kompostu říká, můžete založit v zelinářských nebo masových přepravkách.
3. Spousta odpadů, především těch z kutilských dílen, ale také kůra nebo papír skončí v kamnech. Máte-li rádi řád i ve smetí, můžete si hořlavé odpady s pomocí briketovače stlačit do úhledných kostek, na nichž si pochutnají především kotle na dřevo nebo na biomasu.
Ale ani do briket nepatří zbytky zeleniny, které jsou příliš vlhké, nebo výrobky z plastů, ze kterých při spalování vznikají škodlivé emise.
4. Plastové lahve a plechovky od piva a limonád zabírají hodně místa, i když už jsou prázdné - nebo lépe řečeno plné vzduchu. Vynálezci naštěstí myslí na všechno, a tak už existuje i přístroj na lisování plastových lahví a plechovek. Matka příroda ovšem na všechno myslela ještě o něco dřív, takže pokud náhodou nemáte po ruce lis, stačí lahev sešlápnout nohou a ve vyprázdněném stavu ji zajistit zátkou. Nejrafinovanější čímani jdou ještě o kousek dál: lahve od Dobré vody rozříznou napůl a vzniklé »trychtýře« naskládají do sebe.
5. Stále zbývá spousta odpadů, především kuchyňských, které nelze ani spálit, ani zkompostovat, ale ani s klidným svědomím zakopnout pod otoman. Řada z nich patří mezi hlodavci k vybraným lahůdkám, proto je nenabízejte příliš okatě. Prázdné konzervy nebo kosti mohou přečkat zabalené v igelitovém sáčku v přihrádce ledničky nebo ve skříni. Pytel s odpadky, který se v některých obcích odváží, je lepší zavázat a zavěsit třeba na trám. I tak můžete uzavřít sázky, zda si hlodavci svůj příděl najdou.
6. Někdy jsou tři tašky přece jen lepší než jedna: tehdy, když je v jedné sklo, ve druhé plechovky a ve třetí plasty pro tříděný sběr odpadu.
