S Jakubem Vágnerem jsme se setkali v PVA Letňany. Co vás sem přivedlo?
Veletrh For Fishing je pro rybáře nádherný svátek. Je to momentálně největší rybářský veletrh v Evropě. Podívejte se, kolik je tu lidí. Ukazuje to, že rybaření, což je doopravdy nádherný sport, podporuje v Česku obrovské množství lidí. Je to vášeň a koníček, který dokáže propojit celou rodinu a generace. Jsem tady pro lidi. Abych se s nimi fotil a povídal si o rybách. Navíc tady máme i dětský koutek, kde se snažíme do přírody a k rybám přitáhnout co nejvíce dětí. A mám tu i expozici své značky, která se zaměřuje na sumce.
Dovedete to českým rybářům zpříjemnit, už pro ně máte celou škálu produktů i oděvů. Proč jste vsadil právě na oblečení a také na eko friendly vybavení? Předběhnete tím konkurenci?
U mě to není ani tak o tom, abych předbíhal konkurenci. Spíš je to o té myšlence, že pokud my rybáři tvrdíme, že máme rádi přírodu, tak bychom se vždycky měli snažit ty technologie využívat právě proto, abychom tu přírodu tolik nezatěžovali. Jsme, nevím, jestli ve světě, ale určitě v Evropě první společnosti, která má v obalech nulovou toleranci jakýchkoliv plastů. Není tam vůbec žádný plast. Od háčků až po pruty a oblečení, které vyrábím i se společností Bushman, to děláme tak, aby hned na první dobrou bylo vidět, že je to pro sumcaře. Je to vzor sumčí kůže. Nepotřebujeme žádná obrovská loga, protože už ten vzor samotný je vlastně logem.
Ona i ta dětská knížka je zakončena zlatým sumcem, je to vaše nejmilovanější ryba?
Sumec je moje nejmilovanější ryba, i když jsem pochytal mnoho jiných zajímavých ryb po světě v mnoha různých velikostech. Přece jen, já miluji Českou republiku, českou přírodu, český lidi... A sumec? Na něm jsem vyrostl na našich vodách a v mém srdci určitě bude až do konce mého života na prvním místě.
Claudia Darga a Jakub Vágner se vzali v Praze 20. listopadu 2021.
Říká se, že správný rybář některé úlovky pustí...
Správný rybář si odnese z přírody jen to, co k životu nutně potřebuje a neplýtvá. Není nic špatného na tom, si jednou za čas vzít rybu domů. Ale člověk to nesmí rozdávat a odnášet ryby od vody proto, aby jí nikdo jiný nechytil a sekat pak třeba ryby slepicím. Je tolik rybářů a ta technologie i znalosti natolik pokročily, že už to není zdaleka tak vyrovnané, jako když jsme chytali na bambusový pruty a na kolínka. Takže ta ryba má šanci tak, že ji pouštíme zpátky do vody a může ji chytit další rybář. Ta ryba se může vytřít a přinést další generace ryb. Kdyby ve vodě nic nebylo a neplavaly v ní ryby, tak na tomto veletrhu nebudou desetitisíce lidí.
Když dojde na konzumaci, máte oblíbené recepty?
Moje nejoblíbenější rybářské jídlo jsou téměř skoro vždycky rozvařené těstoviny s kečupem. Takže já tomu úplně moc nedám, nejsem žádný velký gurmán. Vlastně jim jenom proto, abych přežil. Pro mě je jídlo ztráta času, zcela upřímně. Každý to má jinak. Takže občas si spíš užiji rybolov s někým, kdo umí vařit. Já to nejsem.
Jakub Vágner se oženil. S rybářkou Claudií si řekli ano na lodi |
Řekl byste, že vaše rodina je tolerantní a trpělivá vůči vašemu řemeslu, které je i koníčkem?
Mám manželku – rybářku, která je stejně zaměřená jako já. Já mám spíš jiný problém. Když rybář přijede po týdnu domů a zdvořile se zeptá své ženy, co by si přála dělat, tak mu asi většinou řekne: „Miláčku, pojďme na večeři, pojďme do kina nebo do divadla, pojďme se projít...“ A já se po týdnu vrátím domů a to poslední, co chci, je jít na ryby, protože mám za sebou těžkou výpravu. A moje žena mi řekne „Tak si pojďme odpočinout na ryby!“ (smích). Takže já vlastně musím zas na ryby, i když nechci. Což je krásný život.
Jako malý kluk jste o tomhle snil. Žijete tedy teď ten svůj splněný sen?
Jakýkoliv sen na světě se může splnit, když tomu dáte ze sebe úplně všechno, půjdete svou vlastní cestou a nebudete kopírovat jiné lidi. A když budete připraven také padat na zem. A to hodně tvrdě. Pak se váš život může změnit k nepoznání a můžete si splnit jakýkoliv sen na světě. Ale není to zadarmo.
Jakou máte zbraň k tomu, abyste své dítě vedl k lásce k rybaření a ono to nevnímalo jako nutnost nebo příkaz?
Ať si moje dcera dělá v životě to, co sama chce. Pokud ji bude činit šťastnou být rybářkou, tak ať je. Pokud bude chtít dělat jakýkoliv sport, ať ho dělá. Pokud bude chtít dělat hudbu po mé rodině, ať ji dělá. Já svou dceru budu podporovat v čemkoliv, co ji bude činit šťastnou.
Byla hořká pilulka z vaší strany pro rodinu, že nebudete dělat nikdy hudbu?
V těch dobách, kdy se lámal chleba, z toho neskákali radostí na lustr. Měli zcela jistě jinou představu o mém životě. Ale dneska je moje maminka mou nejlepší kamarádkou a můj táta mým nejlepším kamarádem. Mám ty nejlepší rodiče na světě. Vděčím jim za všechno, co kolem mě vidíte. Byla to dobrá volba. To, že mi neulehčili život. Na začátku, když jsem se rozhodoval kudy, jsem šel vlastně proti jejich rozhodnutí. O to víc mě to motivovalo. Abych vlastně i jim dokázal, že nejsem černá ovce rodiny. A že mám sice svoji cestu, ale že si ji vykopu sám.
VIDEO: Amazonie – Jakub Vágner a největší sumec světa:
