Proč jste se rozhodla pomáhat právě dětem s autismem?
Ta volba byla celkem jasná, protože můj bráška Radovan, kterému je už patnáct let, je těžký autista. Takže jsme před šesti lety společně s mým tátou založili nadační fond AuTalk, který podporuje rodiny pečující o autisty.
V oboře Hvězda v Praze jste uspořádali charitativní běh. Kolik běžců se přihlásilo?
Přes čtyři sta běžců, což je fantastický výsledek. Je to už pátý ročník, takže lidi si na to zvykají. Je to akce, kterou mají rádi a na kterou se rádi vracejí.
Ráďa je šťastný ve svém světě, říká o nemocném bratrovi Sokolová |
Naplňuje vás práce pro nadaci?
Ano, moc. Pociťuji, že mi to opravdu dává smysl a hlavně, když má člověk feedback od těch rodin pečujících o děti s autismem, je to skvělý pocit.
Ve kterých okamžicích byste si přála být anonymní, neveřejná osoba?
Určitě jsou takové chvíle, ale všechno má svá pro a proti. Já si uvědomuji, že to, že jsem veřejně známá osoba, má spoustu výhod a díky tomu například pro nadaci mohu sehnat spoustu zajímavých partnerství. Navíc to, co řeknu o autismu, je prostě slyšet víc, což je skvělé. Ale samozřejmě všechno má i druhou stranu. Třeba když se jedná o můj soukromý život, tak jsou chvíle, kdy to není příjemné.
Jak byste momentálně popsala svůj vztah k českému bulváru?
Já si uvědomuji, že je to vlastně součást mě, součást mého života jako veřejně známé osoby. Takže to chápu a respektuji a myslím si, že nějakým způsobem je potřeba, aby tyhle dvě složky spolu nějak kooperovaly. Ale neříkám, že je to vždycky jednoduché, a už se mi stalo, že jsem něco řekla a pak to bylo úplně překroucené a vyšlo ve finále něco úplně jiného, než jsem si myslela. Ale to se prostě asi děje. Zase chápu, že lidi chtějí číst senzace, ale jenom bych ráda řekla, že kolikrát se to moc nezakládá na pravdě.
Takže si teď snažíte střežit soukromí?
O to se snažím maximálně, jak to jen jde.
Týká se vás nějaké modelingové klišé? V čem jste typická modelka?
Mám samozřejmě ráda hezké oblečení jako každá ženská, hezké boty a hezké kabelky. Fakt nevím, kolik mám párů bot. Ale zase na druhou stranu jsem takový minimalista ve srovnání s mými kamarádkami, to mám tak třetinový šatník. Hodně ty věci totiž třídím a točím, snažím se být udržitelná (smích) takže bych řekla, že věcí nemám moc.
Podporujete udržitelnost tím, že dáváte své věci na celebritní bazary?
Ano. Nikdy jsem věci nevyhodila, to mi přijde opravdu škoda. Já naopak ráda těm věcem dávám druhý dech. A naopak jsem si sama koupila několik vintage kousků a vůbec s tím nemám problém. Myslím si, že leckdy člověk může objevit fakt zajímavé věci.
Vrátila byste někdy čas, nebo jste naopak ráda, že můžete těžit v současnosti ze svých životních zkušeností?
Určitě bych ho nevrátila, protože když se podívám na sebe třeba ve dvaceti, v pětadvaceti a srovnám to, jak se cítím teď, díky zkušenostem, které jsem nabrala, mám mnohem větší sebedůvěru. Mnohem víc si věřím nebo mnohem víc vím, kdo jsem a co chci, co nechci, kam jdu. Takže já se naopak s přibývajícími zkušenostmi cítím lépe. Sice vrásky přibývají taky, ale fakt bych se nevrátila.