S vaším partnerem Jaromírem Jágrem jsme před chvílí probírali jeho zlatou éru devadesátek. Když se podíváte na jeho fotky z té doby a na účes zvaný mullet, musíte se držet, abyste se před ním nesmála?
Ne, to úplně ne. Myslím si, že k té době to patřilo a patřilo to k němu. Byl to jeho ikonický účes, takže mi to nepřijde nijak směšné. Ale kdyby měl i v dnešní době stejný účes, tak bych se asi smála.
Někteří lidé v popkultuře to ale dnes tak záměrně nosí. Napadlo mě také, že byste mohla sáhnout do starých kousků v šatníku a udělat třeba retro Halloween.
Je pravda, že se to vrací. To už jsem zaslechla. Nicméně asi je to na každém. Já jsem taková, že do toho chlapům nemluvím, co by si měli oblékat a co by měli mít na hlavě. Takže pokud by chtěl mít dnes mullet, tak bych mu to nerozmlouvala. Je to jeho volba. A já jsem zas na druhou stranu ráda, když chlapi nemluví do toho, co si oblékám, mně. Mám v tomto směru ráda svobodu.
Jarda Jágr s námi hezky mluvil o tom, jak se snažíte v kuchyni. Co je na tom pravdy? Prý i řízky se snažíte udělat přesně tak, jak je má rád.
(smích) Je pravda, že jsem dřív vůbec nevařila. Buď jsem si jídlo objednávala, nebo jsem chodila do restaurací. Když byl první lockdown, tak ještě na začátku jsem si objednávala krabičky. Pak jsem si řekla, že stejně není co dělat, tak bych mohla alespoň něco vyzkoušet uvařit. Je ale pravda, že nevařím českou kuchyni. Myslím si, že to není úplně zdravé. Mám ráda taková jídla, která jsou zdravá a rychlá a při jejichž vaření se udělá co nejmenší nepořádek. Ale ano, je pravda, že řízky jsem začala dělat kvůli němu.
Jste už s Jardou Jágrem ve vztahu poměrně dlouhou dobu. Zaslouží si od vás škarohlídi uchichtnutí nebo vítězné „Co jsem vám říkala, vy jste si mysleli, že nám to nevydrží!“?
Ne, já to vůbec neřeším. Pro mě je důležité moje blízké okolí a jejich názory. Ale co si myslí cizí lidé? Nevidím důvod, proč bych se tím vůbec měla zabývat nebo to řešit. To jsou lidi, kteří mě v životě nepotkali a asi mě ani v životě nepotkají. Takže jejich názor je jejich názor. Můžou mít, jaký chtějí, a není to pro mě důležité.
Jaromír Jágr slaví padesátiny. Podívejte se, s kým hokejista randil |
Je vaše sociální bublina důležitá taky proto, že je nepropustná vůči negacím z okolí?
Určitě. I v dnešní době sociálních sítí. Také mi chodí komentáře, kde lidi komentují třeba náš věkový rozdíl. A mně to je jedno. Po mně to steče jako voda. Ale chápu, že někteří si to berou osobně a je to pro ně hrozně těžké. Lidé, co to tam píší, si vůbec neuvědomují, jak můžou těm druhým ublížit. Když někdo není úplně psychicky odolný, může to vést k depresím nebo nedej bože až k sebevraždě.
Coby modelka se musíte udržovat ve formě. Čeká vás nějaký projekt, který je pro vás i výzvou a ze kterého máte respekt?
Já už jsem se modelingu úplně přestala věnovat. A bylo to ze dvou důvodů. První důvod je, že si myslím, že už jsem na to starší a že by to měly dělat mladší holky. Druhý důvod byl, že během prvního lockdownu jsem tak urputně běhala, až jsem si několikrát vyběhala zánět achilovky. Dva měsíce jsem seděla doma a jídlo jsem tomu nepřizpůsobila, takže mi naskákala nějaká kila. A musím říct, že nebylo úplně lehké se toho zbavit. Nikdy dřív jsem nemusela řešit, co jím, a vždycky jsem si dávala, co chci. I díky tomu jsem se tedy začala zajímat o zdravý životní styl, stravování a sport. Ten jsem měla vždycky ráda.
Takže jako modelka pracujete vyloženě už pouze pro své přátele, jako je například módní návrhářka Zuzana Lešák Černá?
Přesně tak. Už nejsem u modelingové agentury a vyloženě jen když mě někdo osloví a ta nabídka je zajímavá, tak na to kývnu. Ale nechodím už na castingy ani to nijak už nevyhledávám.
Udělat si dítě není žádné hrdinství. Ještě pořád je čas, říká Jaromír Jágr |
Dlužno říct, že je to takto alespoň bez provizí.
Přesně tak! (smích)
Ona ta agentura si vždy dost ukrojí.
To ano. Ale myslím, že agentury v Česku jsou ještě docela solidní oproti tomu, co se děje v zahraničí. Tam jsou ty provize opravdu leckdy až nemorální.
Rozhovor s Jaromírem jsme domlouvali v den, kdy měl ošklivou nehodu s tramvají. Hrklo ve vás, když jste se o té bouračce dozvěděla?
Já jsem se to dozvěděla od Jardovy ségry. Volala mi a řekla: „Hele, Domčo, Jarda měl bouračku, ale je v pořádku.“ Takže to mě uklidnilo a nepanikařila jsem. Pak jsem s ním mluvila, a než jsem pro něj jela, tak jsem viděla ty fotky a to ve mně trošku hrklo. Kdybych jako první viděla jen ty fotky, tak bych opravdu měla strach, že se mu stalo něco vážného, protože to auto vypadalo dost hrozně. Ale takhle jsem věděla, že mu nic není. Nabrala jsem ho pak do auta a první, co mi řekl, bylo, že musí jít večer cvičit. Takže jsem věděla, že je v pořádku. (smích)
