Kvůli propagaci filmu Pánský klub jste se nechala nafotit pro pánský magazín. Jak moc náročné bylo odhodit stud?
Vlastně to náročné nebylo, až mě to samotnou překvapilo. Vznikla tam taková atmosféra, že jsem vůbec neměla ostych něco ukázat, nebo nějak zapózovat. Všechno bylo přirozené a hrozně fajn. Odhalenější fotky jsme fotily samy s fotografkou Annou Koniaevou, takže to bylo opravdu komorní. Všichni se chovali velmi profesionálně, takže to bylo super.
Člověk je od přírody sebekritický tvor. Jaké bylo vidět výsledné fotky?
No! (smích) Mě samotnou překvapilo, že se mi strašně líbí. Já jsem opravdu mile překvapená, že to vůbec ve mně je, protože jsem to netušila!
Konzultovala jste s rodinou, že budete fotit pro Playboy, aby nebyli pohoršeni nebo překvapeni?
Ne. S manželem jsme to samozřejmě konzultovali, protože to byl v podstatě nápad producentů filmu Pánský klub, který je teď v kinech, že by mě takto mohli jako součást filmu prezentovat. V tom filmu hraji terapeutku eroticky závislých mužů, takže se to docela hodí. Manžel Matěj mi to přednesl a docela ho překvapilo, že jsem souhlasila. Polichotilo mi to a on kolegům tlumočil, že do toho jdu. Dalo se to do pohybu a stalo se! Jinak jsem to vlastně nekonzultovala s nikým. Myslím, že se to týká víceméně nejvíce mě a manžela.
A až bude syn teenager, bude se moci pyšnit tím, že maminka pózovala pro Playboy.
No, dá se to tak říci! (smích)
Přemýšlela jste o tom, jak pak synovi vysvětlíte, že jste nafotila tyto snímky?
Ne, o tom jsem nepřemýšlela. Teď jsou mu čtyři roky. Budu o tom přemýšlet až za pár let. Až se na to zeptá, tak to prostě normálně řeknu. Vlastně se nemám za co stydět, mně se to opravdu líbí.
Připadá vám, že jste přišla do pomyslného bodu vnitřního klidu a porozumění sama sobě, když jste si troufla na něco takového? Už se v rolích cítíte určitě i silnější než v dobách, když jste studovala.
Tak je pravda, že jsem jsem trošku otrkanější a sebevědomější, než jsem byla třeba v patnácti, osmnácti letech, možná i dokonce ve dvaadvaceti. Přišlo mi to přirozené, jak jsem říkala. Je to tak.
Dcera Hrušínského se svlékla pro Playboy. Manžela to překvapilo, říká |
Když se na vás člověk podívá, tak si řekne, že se ve vás snoubí to nejlepší z jednoho i z druhého z vašich rodičů. Co byste ale řekla vy sama, že jste po nich podědila?
Co jsem podědila po tátovi? Asi takovou výbušnost, že se dokážu rozčílit kvůli bezpráví nebo nespravedlnosti. Obzvlášť, co se politiky týče. To máme s tátou hodně společné. A s mámou? Jsme prostě takové usměvavé. A myslím si, že jsem spíš i vizuálně do mámy. Na DAMU mi říkali černá Miluna! (smích)
Svěřila jste se mamince s tou přezdívkou?
Jo, máma to ví. Byla pyšná.
Máte nějaké herecké cíle, které byste si ráda splnila? Vím, že o ambicích se nemá mluvit, aby se uskutečnily, ale přece jen...
Já vlastně o tom vůbec nepřemýšlím, co bych si ráda zahrála, nebo co bych ráda ještě dokázala. Mám teď takové období, že jsem opravdu spokojená s tím, co je. Hraji v Divadle na Jezerce, mám tam nádherné role. Začala jsem také hrát v seriálu Ulice, což mě strašně baví. Loni jsme dotočili film Pánský klub, který je teď v kinech a mám skvělého manžela a skvělého syna. Jsem vlastně hrozně spokojená. Takže o tom ani nepřemýšlím, co bych ještě chtěla víc.
Dá se říci, že role mámy je pro vás nejpohodlnější?
Ta je mi samozřejmě asi nejpřirozenější.