Před několika dny proběhla premiéra hry Opera Ibsen: Přízraky, kterou váš divadelní spolek JEDL uvedl v unikátním prostoru Gabriel Loci. Jaké pocity zažíváte?
Depresi. Přirovnávám to k tomu, jako bych byla dva roky s úžasnými lidmi, s nimiž jsem si vytvořila velice důvěrná pouta, na velmi dalekém a krásném ostrově, kde jsem zažila něco opravdu velkého a podstatného, a poté mě někdo odvezl a už jsem se tam nemohla vrátit. Je to těžká nostalgie. Díky reprízám tam můžu aspoň na chvíli nakouknout.
Vždycky říkám, že postava je vytvořena stejnou měrou ze mě a z toho, co je napsáno na papíře, a vznikne tak třetí bytost.
