Michal Novotný o Ivanu Jonákovi
Zjišťoval jsem si věci o panu Jonákovi, které nejsou úplně známé. Ale protože se jedná o epizodní roli, tak jsem nemusel jít tolik do detailu, jako kdyby se natáčel celovečerní film. Nejvíc zavazující bylo, že jde o všeobecně známou postavu, nesmazatelnou figuru, kterou si pořád lidi pamatují. Když kolega Richard Němec zahraje Tondu Bělu, asi vám většina diváků nic neřekne, protože ho nebude znát.
Rozhodující bylo, jak mi vypomohli kolegové v maskérně. Když jsem si vzal tu ovci na hlavu, posadil ji na můj obtloustlý obličej a navlékl jsem se do bílého obleku, vyšel z toho jasnej Jonák. Samozřejmě jsem prošel castingem, z agentury mi zavolali, i když mi přímo byla role nabídnuta, dělal jsem v České televizi kamerové zkoušky.
Přiznám se, že jsem obdivoval Marka Daniela za jeho ztvárnění Havla v Českém století. Udělal ho tak věrohodně, že jsem měl pocit, že tam je Havel. Když máte hrát někoho, koho každý zná, tak je to fakt těžký úkol. Na druhou stranu, ten prostor, aby se vylíčil Jonák do detailu, prostě nebyl. V našem seriálu je ale zachycen v trochu jiném světle, než jak vystupoval před médii, s bouchačkou v ruce, kdy dával na odiv svoje prsteny a auta. Tady už má policajty za zadkem a už to není takový mistr světa.
Albert Čuba o Františku Mrázkovi
Na každém natáčení mám rád, že se můžu podívat na zajímavá místa a lokace. A když je to navíc spojeno i s „přesunem“ v čase, je to dvojnásob zajímavé. Takže natáčení Devadesátek jsem si opravdu užil, protože výprava a kostýmy byly skvělé a dobově přesné.
Albert Čuba v seriálu Devadesátky (2022)
Navíc, jsem dítě devadesátých let, protože je to období, kdy jsem byl teenager. To období bude pro mě navždy spojeno s určitou nostalgií.
Přiznám se, že kauzy tehdejší doby jsem moc nevnímal, především ty z první poloviny devadesátých let. To mi bylo teprve deset. Videozáběry pana Mrázka jsem nedohledal, takže moc nebylo co studovat.
20. listopadu 2009 |
Richard Němec o Antonínu Bělovi
K devadesátkám můžu říct jen zlidovělou hlášku: „Kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je nezažil“. Já jsem v té době studoval na konzervatoři u Jaroslava Duška, takže všechny tyhle kauzy a politika šly úplně mimo mě. Takže se na seriál celkem těším, že nahlédnu do minulosti, která utváří naši společnost dodnes.
Richard Němec v seriálu Devadesátky (2022)
Takových postav, kterou v seriálu hraju, bez ohledu na barvu pleti nebo etnickou příslušnost, běhá po světě stále dost, jenom se změnilo jejich vystupování a praktiky. Už nemají tak brutální způsoby, ale společnost ze svých finančních a politických kruhů ovládají dál. V přípravě na roli mi pomohlo mimo jiné mé několikaleté působení v Ústí nad Labem na konci devadesátých let, kdy to tam byl ještě celkem klondajk.
A přímo z natáčení mám historku, že jsem si popletl natáčecí plán a až na place jsem zjistil, že točím ten svůj dialog, na který jsem se vůbec nepřipravil v domnění, že ho točím až za týden. Naštěstí s Martinem Fingrem se znám právě už z Činoheráku v Ústí a s Ondřejem Sokolem jsem už dřív taky párkrát točil a pan režisér zachoval klid. Jen já jsem se díky tomu málem udusil z cigaret, protože jsme to museli točit víckrát. Nicméně možná tím jsem pana Bělu vystihl v jeho odpudivosti.
