Korunku Indce předala dosavadní Miss Universe Mexičanka Andrea Meza, která v listopadu vyzývala kolegyně, aby nechaly politiku stranou a do Ejlatu přijely.
Sedmdesátý ročník soutěže, do které se přihlásilo osm desítek krásek, byl poznamenán politikou a pandemií koronaviru. Několik zemí se snažilo předem účastnice ovlivnit a naléhaly na to, aby bojkotem vyjádřily nesouhlas s izraelskou politikou vůči Palestincům.
Z muslimských států, jež udržují úzké kontakty s Palestinci, nakonec soutěž bojkotovala pouze Malajsie, a to ještě s odvoláním na složitou epidemickou situaci. Svou kandidátku od účasti odrazovala také Jihoafrická republika. Jihoafričanka Lalela Mswane ale do Izraele jela, i když Pretoria její účast nepodpořila.
Soutěž se v Izraeli konala vůbec poprvé. Sara Salansky z izraelského ministerstva cestovního ruchu řekla, že její země byla vybraná jako pořadatel díky svému úspěšnému vakcinačnímu programu proti koronaviru.
Ještě na poslední chvíli mohla soutěž ohrozit nová varianta koronaviru omikron, která se objevila krátce před termínem konání a kvůli které Izrael zavřel cizincům opět své hranice. Většina účastnic Miss Universe ovšem v tu dobu už v Izraeli byla.
Několik z těch, které přijely po uzávěře hranic, dostalo výjimku s tím, že musely zůstat 72 hodin v karanténě. Francouzka Clemence Botino, která přijela s velkým předstihem, měla po příjezdu pozitivní test. Po desetidenní karanténě a negativním testu však mohla soutěžit. Až do neděle byly všechny účastnice testovány na koronavirus každých 48 hodin.
Nedělní program moderoval americký televizní konferenciér Steve Harvey. Finále se protáhlo až do pondělních ranních hodin i proto, aby se dostalo do amerických televizí ve sledovaném čase. Soutěž přenášela vysílací společnost Fox a ve více než 170 zemích ji mohlo sledovat až 600 milionů lidí.