Potkali se hodinku před vystoupením. Pozdravili se, pevně stiskli dlaně, prohodili pár rychlých zdvořilostních slov, protože mistr Lasica musel na scénu. Znali se drahně let. Respektovaný lékař, který kromě jiného pracoval u fotbalové reprezentace, a mimořádný umělec, kvůli kterému Slovensko velmi vážně uvažovalo, že vyhlásí státní smutek.
Je to strašně nefér, že mi před očima mizel člověk, který tu měl ještě dlouho být. Lasica toho měl tolik říct, vytvořit, poskládat, zanechat. Nespravedlivá smrt.