Jak vzpomínáte na natáčení?
Byl jsem především šťastný, že se film vůbec natáčí. Trvalo to velmi dlouho a už jsem skoro nevěřil. Až poté, co do toho vstoupil Bontonfilm, se ledy hnuly. Samotný průběh natáčení byl pro mne velmi fajný. Potkal jsem tam staré kamarády, se kterými jsem se takhle pohromadě dlouho neviděl. Přitom se docela dost známe. A víte, já mám ty pány hodně v oblibě. Ještě z dob her a malin nezralých.
Byl Patrik Hartl během natáčení zlý? Sám se tak označil.
Nebyl zlý. Jeho maximalistický důraz na věc může být pro okolí v některých momentech až nekomfortní. Na druhou stranu, on je velmi vstřícný. Když občas zakřičel, nebylo to adresně na někoho, spíš z tvůrčí vášně. Nebylo v tom nic zlého, on je na sebe teď zpětně velmi přísný.
Jak náročná a naopak zajímavá byla pro vás role Karla?
Karel je úspěšný muž, čtyřicátník, kterému se ale rozpadá osobní život. Je ve své profesi velmi úspěšný, v soukromí krize. Což pak přesáhne i do té profese. Na začátku jsem si říkal, že bych nejraději hrál Prvoka, to je role, jakou obvykle nehraju. Na druhou stranu je pravda, že lépe než Martin Pechlát by ji nikdo nezahrál. Takže je to takhle správně. V přípravě na roli Karla pro mě byly podstatné ty čtené zkoušky. A ta debata o tom.
Martin Pechlát, David Švehlík, Hynek Čermák a Martin Hofmann při focení plakátu k filmu Prvok, Tečka, Šampón a Karel
Jaký názor máte na výzvy, které si dávají kamarádi ve filmu? Umíte si něco takového představit u sebe?
Výzvy fungují v tom konkrétním příběhu. Že bych sám sobě naordinoval se svléknout a myslel bych si, že se mi život zlepší, tak to se nezlepší. Postavy zažívají nějakou deziluzi a volí tuto cestu. Já bych ji nezvolil. Co se týče druhé výzvy – ten úkolu s úplnou pravdou. Nevidím problém v tom, že se má říkat pravda. Ale říkat někomu brutální pravdu, když se na ni neptá, je prostě mimo. Jinak si nicméně myslím, že mluvit pravdu je povinná výbava muže. Existují výjimky, samozřejmě. Sluší mi to? No... ano! Třeba.
Jak řešíte krize vy?
Ne každá krize se dá překonat snadno, něco vás prostě může zlomit, nebo dost nalomit. Za to se není třeba stydět. Člověk snese jen to, co snese. A ne každý má naloženo stejně. Já se snažím prostě nějak nalézt cestu ven. Asi jako každý. A neposrat se.
Máte kamarády, jako jsou ti ve filmu?
Mám několik okruhů kamarádů a přátel. Ze základky, z divadla, mám i pár sakra dobrých přátel. Neuzavírám se před světem a myslím, že to docela jde. Mám kolem sebe lidi. A já mám lidi rád. Ale mám rád i hady. Takže vidíte, jak jsem tolerantní.
Patrik Hartl s Martinem Hofmannem
Chyběl v českých kinech film, jako je Prvok, Tečka, Šampón a Karel?
Film je o přátelství. O odvaze udělat něco, cokoli. Nespokojit se se stávající situací, pokud je nevyhovující. O tom, že to nemáme vzdávat, i když po nás poněkud stéká hovno. A myslím, že hlavně chyběl film podle knihy Patrika Hartla. A nebylo by špatné natočit film i podle jeho jedné další knihy. Malý pražský erotikon.
Je to film o přátelích, ale také trochu o určitém dokazování si chlapáctví, je to tak?
S tím nesouhlasím. Chlapáctví ne. Když si vezmete ty čtyři - tak Prvok je ten, který jede ve vlaku, který sám neřídí a ani to neumí, Šampón má problém kam se podívá, neví, co se sebou, klátí jednu holku za druhou a je nešťastný, Tečka neumí holku ani sbalit, bydlí s maminkou a už docela dost nějakou slečnu potřebuje, no a Karel má tak rozbořený svůj vztah se ženou, že to sotva dává. Tohle nevypadá jako pomník chlapáctví.
Jak byste film Prvok, Šampón, Tečka, Karel označil, je to komedie? A kdo na ten film půjde do kina?
Není to čistá komedie, myslím, že divákům budou v některých místech vlhnout oči. Na každý pád já tomu filmu nechci dávat nálepku, nemám to nálepkování rád. A kdo půjde na film? V první řadě čtenáři knih Patrika Hartla a pak lidé, kteří půjdou na herce, kteří v tom hrají. A doufám, že poté ostatním řeknou, že ten film je skvělý. No a pak, doufejme, přijde do kina spousta dalších lidí.
17. srpna 2020 |
