Aktuálně jste spolu s Jitkou Asterovou a Sandrou Pogodovou začala na Dvojce Českého rozhlasu moderovat pořad Polední sirény. Jak si připravujete témata?
Každý pořad má svého dramaturga, který se o něj stará. Témata nám dodává on, ale my si taky něco najdeme, co nám přijde důležité, vtipné nebo něčím zvláštní. On to ale musí samozřejmě schválit. Ten dramaturg se jmenuje Vedran Kovačevič, mám ho ráda a vážím si ho.
Je vám inspirací i váš papoušek Žako, kterého máte už dvaatřicet let?
Ano, když se mluví o domácích mazlíčcích, a vůbec vztahu ke zvířatům, mám z čeho brát.
Kdy vás nejvíc překvapil?
Měli jsme doma intimní chvilku a on v nejlepším řekl tak sprostý slovo, že jsme vybuchli smíchy a byl konec. Jinak mě překvapuje pořád. Naposledy dnes okousal celou dárkovou tašku, ve které jsem měla dárek pro kamarádku. Včera několik knížek a před týdnem stolek. Kousání dřeva a věcí je prostě pro papoušky jejich práce, já to chápu, ale musím ho hlídat.
Je vám společníkem i v těžkých chvílích?
Každé zvíře je společníkem i v těžkých chvílích. Žakoušek navíc krásně mluví, a to je fakt milý. Jinak já splíny vůbec nemám. A těžké chvíle, jen když jde o zdraví mé rodiny a přátel. Naštěstí to není často.
Říkáte o sobě, že jste optimistka a realistka. Jakou vlastnost u sebe zoufale postrádáte?
U téhle otázky jsem se na dlouho zasekla. Špatné vlastnosti logicky nepostrádám a dobré – u těch nemůžu najít žádnou, protože mám všechny!
Linda Finková
Jak jste se vyrovnávala s novou životní situací v rámci celosvětové pandemie?
Jsem v klidu, život mám už zařízený a psychicky jsem relativně vyrovnaná. Práci jsem měla, a kdyby ne, našla bych si něco jiného. Nemusela jsem se s ničím moc vyrovnávat. Cestování jsem odložila, ale jediné věci je mi líto. Co staří lidé a co děti? Staří umírali sami a děti byly u počítačů a bez kamarádů. To mě trápí.
Jste jedním z pilířů Divadla Broadway, ve kterém působíte už od jeho začátku. Umíte si představit život bez něj, když jste si to teď tak trochu vyzkoušela?
Život si dokážu představit bez všeho možného, ale ne bez svých dětí a celé rodiny okolo. Po divadle se mi stýskalo, ale jak říkám, jsem adaptabilní, a navíc jsem věděla, že to nebude napořád. A v divadle jsme zkoušeli, takže jsem bez kolegů nebyla.
Jak vnímáte novou generaci kolegů, kteří do muzikálů přicházejí? V čem se liší od té vaší?
Umí líp tancovat, protože my jsme na muzikálovou scénu nebyli tak připraveni, když to tu začalo. Jinak bude všechno podobné. Nemám o mladé generaci smýšlení typu „to za nás nebylo“ a „my jsme byli lepší“. Prostě je mám ráda a pamatuji si, jak mě jako mladou přijímali staří kolegové.
Linda Finková
Vy sama patříte ke generaci umělkyň, které často vyhledávají služby plastických chirurgů. Jak vnímáte tento fakt? Co vy a podobné úpravy?
Ano, v mém věku se už leccos u mnoha lidí dá, a nebo dokonce je potřeba něco ufiknout nebo vytáhnout. Já mám spravený nos, protože jsem ho kdysi měla natřikrát zlomený. Ale ještě jsem nebyla ani na víčkách, na která určitě někdy půjdu. Můžu vám říct, že když na některé ženy koukám, co si udělaly s obličejem a je to už neměnné, docela se bavím. Nemůžu totiž uvěřit, že to samy nevidí.
Jak pracujete na své kondici?
Každý týden hrajeme s kamarádkami badminton a občas jezdím s mým synkem na kole. Jinak pořád někde pobíhám a v létě plavu v bazénu. Jo a schody beru nahoru po dvou, to mám odjakživa.
Jste vyhledávanou lektorkou a poradkyní v oblasti zpěvu, stejnou roli máte i v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. Objevila jste u svých hereckých kolegů nějaký nevšední talent?
Těch je! Je to prostě vývoj. A taky přístup ke světové muzice. My takové možnosti neměli, ale mladí můžou do světa, poslouchat, co chtějí, a taky je to senzačně modeluje. Je vidět, že mají moderní hlasy, frázování, feelingy, tancují a hrají. Mluvím o těch mladých, tam je ten vývoj vidět nejvíc.
Jak jsou na tom vaše děti s uměleckými sklony?
Moje děti zpívají docela dobře, ale... Dcera chce dělat úplně něco jiného. Hrála se mnou v muzikálech jako dítě a ví, že nás s manželem naše povolání baví. Přesto řekla, že chce dělat něco „normálního“. Studuje Vysokou školu finanční a správní a je moc spokojená. A u Matýska ještě nevíme, je mu dvanáct.
Linda Finková
Kdysi jste spolu s Pavlem Nohou prorazili velkými hity Nálada je výborná a Po hlavě skoč. Jak byste zrekapitulovala roky, které uplynuly od tohoto období?
Jsem děsně spokojená se vším. Dělala jsem se spoustou lidí, v mnoha projektech, divadlech, rádiu, zvukovou režii, učila, zpívala reklamy a sbory. Nikdy jsem na nic netlačila, všechno mi chodilo samo. A u toho mám rodinu a žiji hezký normální život. Já si toto vždycky přála!
Co nového máte momentálně před sebou?
Celé léto budeme hrát muzikály po hradech a zámcích a na to se moc těším. Draculu, Kleopatru, Muže se železnou maskou a Tři mušketýry. A taky budu vysílat každý všední den na Dvojce v Poledních sirénách. A v září máme v Divadle Broadway premiéru muzikálu Láska nebeská, kde jsem dělala hudební nastudování a kde i hraji bezvadnou roli.
A taky během podzimu vyjde kniha, která se jmenuje Stará, tlustá a blbá. Napsaly jsme ji už před rokem s Trojhlavou saní, ale přišla pandemie a my si řekly, že to neuspěcháme. Trojhlavá saň – jsme holky, co spolu dělaly v rádiu před deseti lety. A spolu už jsme zůstaly jako trio dodnes. Děláme živá představení, kam si zveme známé hosty, a je to fakt legrace.
