„Inspirovala nás jeho neochvějná loajalita vůči královně, jeho služba státu a Společenství (Commonwealth), jeho odvaha, statečnost a víra. Naše životy byly obohaceny výzvami, které před nás postavil, podporou, kterou nám dal, jeho laskavostí, humorem a lidskostí,“ řekl na začátku Philipova pohřebního ceremoniálu windsorský děkan David Conner. Philipův pohřeb označila média za jakousi historickou předehru konce celé alžbětinské éry ve Spojeném království.
Nadšený vyznavač sportu a milovník koní Philip stál u zrodu soutěže koňských spřežení, byl patronem nebo předsedou bezmála osmi set organizací, léta podporoval Světový fond na ochranu přírody (WWF). V roce 2009 se stal nejdéle „sloužícím“ manželským partnerem v britské historii, rovněž byl nejstarším partnerem vládnoucího monarchy. Z veřejného života odešel až v roce 2017 a konec života strávil kvůli pandemii covidu-19 na hradě Windsor, kde i zemřel.
Jeho dětství nebylo jednoduché. Manžel patrně nejznámější panovnice na světě spatřil světlo světa jako princ dánský a řecký ve vile na ostrově Korfu. Po prohrané válce s Turky, za jejíž fiasko jeho otce generála vyhostili do exilu, se rodina se čtyřmi dcerami a malým synem usadila v Paříži. V roce 1930 se však definitivně rozpadla, když se Philipova matka se svou schizofrenií uchýlila do švýcarského sanatoria pro duševně nemocné a otec od rodiny odešel.
Princ Philip uměl Alžbětu II. vždy rozesmát |
Malého Philipa si jako sirotka předávali různí jeho příbuzní, nějaký čas žil u sester provdaných do Německa a nakonec u strýce hraběte Louise Battenberga v Británii. Ze svého osudu si občas dělal legraci: „Byl jsem v mládí bezdomovec, ačkoli příbuzný s nejvyšší aristokracií celé Evropy, včetně královny Viktorie a ruské carské rodiny, ve skutečnosti nemajetný osamělý kluk bez rodiny.“
Angličana z něj udělala internátní škola Gordonstoun ve Skotsku se spartánskou výchovou, tady se také zamiloval do námořnictva. Do jeho řad se hodil - byl sportovní atletické postavy, vysoký 1,83 metru. Na výchovu k sebekontrole a disciplíně často ve svých projevech navazoval a varoval před „pohodlným životem, který ničí lidského ducha“. Proto také založil slavnou cenu vévody z Edinburghu jako odměnu za namáhavou sportovní disciplínu a veřejně prospěšnou aktivitu.
S Alžbětou se seznámili za studií na námořní škole, když jí bylo třináct, později prozradila, že to byla láska na první pohled. Mladý urostlý kadet ji okouzlil svým šarmem, humorem a nezávislostí. Dopisovali si celou válku, během níž se Filip vyznamenal v těžké námořní bitvě s italskou flotilou u bájného řeckého mysu Matapan (1941), když skvělou obsluhou lodního reflektoru pomohl potopit dvě italské lodě. Také spoluvelel vylodění na Sicílii.
16. listopadu 2017 |
Na královském dvoře Philipa zpočátku příliš nevítali, protože nebyl „tak úplně prototyp anglického gentlemana“. Kvůli svatbě, kterou si Alžběta nakonec prosadila, Philip s již poangličtěnou verzí jména své matky Mountbatten konvertoval k anglikánům a vzdal se řecké i dánské koruny. Vzali se 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. V Británii se poté stal vévodou z Edinburghu, jeho královskou výsostí a britským princem.
Když v roce 1952 v Keni přivezl mladý námořník čerstvě provdané následnici trůnu Alžbětě zprávu, že je královnou Británie, změnilo se mnoho i pro Philipa. Musel odejít od námořnictva, aby mohl svou ženu doprovázet při reprezentačních povinnostech.
V královském paláci to neměl vůbec lehké, ale obstál. V paláci zmodernizoval mnoho starých zbytečných návyků, například se sám oblékal. Prožíval těžký život veřejné služby, s manželkou i bez ní byl stále na nezáživných oficiálních cestách. Prožíval krize s dětmi (Charles, Anna, Andrew a Edward), které se nedokázaly podřídit tak náročné řeholi jako on. A když se ho jednou v tisku ptali na příčinu úspěchu jejich manželství, prohlásil: „Královna je obdařena neobvykle velkou dávkou tolerance.“
4. května 2017 |
V roce 1996 se Philip s Alžbětou podívali i do Čech, princ si mimo jiné se zájmem prohlédl hřebčín v Kladrubech.
Vzpomínkou na něj budou v Británii i čtyři poštovní známky, které nedávno vydala tamní Královská pošta: První vévodu zachycuje, když sloužil v armádě, další ho zobrazuje během ukončení výcviku jeho syna Andrewa na námořní akademii. Na třetí známce je Philip na výstavě koní a na poslední se vyjímá jeho portrét, jehož autorem je Terry O‘Neill.
We're proud to present a commemorative collection of stamps and collectibles honouring the life and work of HRH The Prince Philip, Duke of Edinburgh.
Explore the collection: https://t.co/hvTzqbqIdm https://t.co/vI0t9KRebm
Královna Alžběta II. dostala u příležitosti nedožitých 100. narozenin svého chotě od šéfa Královské zahradnické společnosti Keitha Weeda nově vyšlechtěnou odrodu růže s názvem Vévoda z Edinburghu. Růžový keř pak před jejími zraky zasadili v zahradách hradu Windsor.
Růže má sytě růžové květy a část peněz z prodeje této odrůdy má putovat na financování Cen vévody z Edinburghu, které od roku 1956 pomáhají iniciativním mladým lidem s realizací jejich projektů.
Philipovy vtipné glosy na hranici hrubosti
„Myslel jsem, že orientální ženy celý den jen tak posedávají, kouří vodní dýmku a mlsají sladkosti,“ pronesl jednou ke skupině břišních tanečnic, která předváděla tento orientální tanec na školní slavnosti ve Swansea ve Walesu.
V roce 1984 se v zase Keni zeptal mladé ženy, která mu nabízela květiny: „Děkuji, madam... Jste opravdu žena, že?“
V roce 2003 během dlouho očekávané návštěvy britského královského páru v Nigérii řekl prezidentovi Olusegunovi Obasanjovi, který byl oblečený v tradičním domorodém oděvu: „Vypadá to, že jste připraven jít do postele!“
Princ Philip (Windsor, 22. července 2020)
A v roce 1988 zase gratuloval Britům, kteří se vrátili z Papuy-Nové Giuney: „Dokázali jste to. Nebyli jste snědeni.“
Když při prohlídce v jedné dílně v Anglii v roce 1999 objevil viklající se pojistkovou skříň, prohlásil Philip: „Tu snad musel připevňovat Ind.“
Jednomu Australanovi, který mu svěřil, že jeho žena je doktorka filozofie a má mnohem významnější postavení než on, řekl: „Jo, jo, v naší rodině máme tenhle problém také.“
A britským studentům na stáži v Číně v roce 1986 s nadsázkou doporučoval: „Nezůstávejte tu příliš dlouho, jinak budete mít šikmé oči.“
16. dubna 2021 |
