V televizi začíná běžet seriál Kukačky. Hrajete v něm roli babičky dítěte, které bylo rodičům vyměněno v porodnici. Přiznám se, že když jsem si přečetla to téma, úplně mě uzemnilo. A přemýšlela jsem o tom, co bych dělala, kdyby se to stalo mně. Napadaly vás také podobné myšlenky po přečtení scénáře?
To je věc, která snad nikoho nemůže nechat chladným. Hned jsem si vzpomněla na ten reálný případ, který se v naší zemi stal. V roce 2006 byly takto vyměněny dvě holčičky v třebíčské porodnici. Když se na to přišlo, byl jim téměř rok. Po přečtení scénáře mě jako první napadlo, že je to šílené téma. A že neexistuje žádné dobré řešení, ať už se do toho zapojíte z jakéhokoliv úhlu pohledu. V seriálu se navíc jedná o chlapečky, kterým už je šest let a jsou pevně zakořeněni ve svých rodinách. O to je to šílenější. Čímž samozřejmě nemyslím, že vyměnit zpět děti v tom reálném případě bylo jednodušší. Muselo to být strašné a obdivuji ty rodiče, že to zvládli.
