Karel Gott byl gentlemanem až do konce, říká Olga Malířová Špátová

  0:04
Až v průběhu rozjetého natáčení dokumentárního filmu o Karlu Gottovi se Olga Malířová Špátová (36) dozvěděla o jeho nevyléčitelné nemoci. Pár dní před jeho odchodem mu ještě stihla rozpracovaný film promítnout. Do posledních okamžiků prý vystupoval jako pravý gentleman.
Olga Malířová Špátová (Praha, 7. října 2020)

Olga Malířová Špátová (Praha, 7. října 2020) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Jak probíhal poslední natáčecí den vašeho dokumentu o Karlu Gottovi?
Netypicky. O pár dní dřív, loni v půlce září, mi zavolala Ivanka Gottová, že Karlův zdravotní stav se zhoršil a jestli bychom mohli přijet k nim na Bertramku předvést něco z našeho filmu. Se Šárkou Sklenářovou jsme ve střižně narychlo daly do kupy nějaký materiál, v podstatě scény pracovně seřazené za sebou, a ty jsme pak Karlovi po dva dny – sedmnáctého a osmnáctého září – od rána do večera pouštěli na televizi. Byl tam s námi tenkrát i můj Honza (manžel, kameraman Jan Malíř), přiťukli si spolu s Karlem pivem a pustili jsme si to.

Měl Karel Gott k sestřihu nějakou zajímavou poznámku?
Karel v té době už moc nemluvil, byl zesláblý, ale do poslední chvíle vnímal, neztratil postřeh. Seděl ve své sedačce v obývacím pokoji, já klečela vedle něj a neustále jsem sledovala jeho tvář: všímala jsem si, kdy byl dojatý, v jakém okamžiku se usmál, že na mě občas stranou pomrkl. Vzala jsem si s sebou i kameru, ale žádný z těch záběrů jsem ve filmu pak nepoužila, jen jednu větu, kdy Karel promluví o své diagnóze – akutní leukemii.

Co ještě vám z těch posledních společných chvil uvázlo v paměti?
Přestože už mu nebylo dobře, vystupoval jako gentleman. Chtěl se zvednout z křesla, aby mě pozdravil, aby mi podal ruku, projevoval vděk, usmíval se. Nejlépe to ilustroval okamžik, kdy jsme ho na konci druhého dne doprovázely nahoru do pokoje s Ivankou, která se o něj sama s holkami do poslední chvíle starala. A jak jsme ho takhle doprovázely a podpíraly ho, jako vždycky jsem mu děkovala, držela jsem ho za ruku. Karel už zacházel do pokoje, kam si šel lehnout, ale ještě jsem zdálky zaslechla, jak volá: „Olinko, moc vám děkuju za to, jak se pro mě obětujete.“

To byla poslední věta, kterou vám řekl?
Ano. Myslím ale, že v tu chvíli mluvil v množném čísle: že měl na mysli Ivanku, své dcery i nás ostatní, mou střihačku Šárku například, která na tom filmu poctivě rok pracovala. Na dálku měl asi na mysli i profesora Trněného, který se o něj staral v nemocnici a v posledních dnech mu chodil předčítat žalmy z Bible.

Olga Malířová Špátová

V pěti číslech

Olga Malířová Špátová (Praha, 7. října 2020)

  • 36 
    Před tolika lety se narodila, 6. března 1984 v Praze.
  • 127 
    Tolik minut má její dokumentární film Karel.
  • 2020 
    Letos měl premiéru ještě jeden její dokument, a to o operním pěvci Pavlu Černochovi.
  • 2019 
    Loni stála za kamerou oceněného dokumentu o Jiřím Suchém, který režírovala její matka Olga Sommerová – Lehce s životem se prát.

  • S manželem Janem Malířem mají tříletou dceru Olgu.

Střih. Vraťme se ještě o jeden rok nazpět. Jak na podzim 2018 vznikl nápad natočit dokument o Karlu Gottovi?
Začátkem září jsme se s Ivankou a Karlem potkali na Žofíně při vzpomínkové akci na Miloše Formana. Byla jsem tam s mým Honzou, který se s Karlem dobře znal, potkávali se pracovně od osmdesátých let, kdy Honza dělal kameramana na dokumentu „Karel Gott“, až po hraný film Škoda lásky. Po tom setkání na Žofíně jsme jeli s Honzou autem a já se mu svěřila, že bych chtěla s Karlem ještě někdy něco natočit.

Jen připomenu, že už jste spolu před lety natočili dokument Fenomén Gott.
Jenže to mi bylo čtyřiadvacet, svým způsobem jsem tenkrát byla v něčem odvážná, ale na jiná témata jsem tenkrát odvahu neměla. A pár dní po tom zmíněném přání, stalo se to 13. září 2018, jsme byli na výletě na Lipně a tam mi zazvonil telefon. Volala Ivanka s nabídkou, jestli bych nechtěla natočit film ke Karlovým osmdesátinám.

Co vy na to?
Zaujala mě plánovaná minutáž: hodina a půl, celovečerní film. Vycítila jsem, že kromě samozřejmých důležitých mezníků Karlova života je to příležitost natočit o něm film zároveň hodně současný, situační. Natočit ale celovečerní film do Karlových červencových narozenin, to mi připadalo moc narychlo, potřebovala bych točit aspoň rok, řekla jsem. A také že bychom museli být naprosto otevření, nebát se jít do věcí, do kterých Karel předtím nešel, abychom se neopakovali a aby byl film silný a pravdivý. To byla má druhá prosba.

Magazín DNES+TV

Jaké to dojednávací období bylo?
Ráda vzpomínám na jeden silný okamžik. Začátkem října jsme přišli na návštěvu na Bertramku, jako rodina i s naší malinkou roční Olinkou. Vyprávěla jsem Karlovi, že když Olinku ukládáme ke spaní, zpíváme jí doma jeho písničku Jdi za štěstím, kterou mám hrozně ráda. A Karel neváhal, přistoupil k Olince a řekl jí: „Strejda Karel ti zazpívá písničku, kterou máš tak ráda.“ A tu písničku jí zazpíval.

Začali jste točit v pohodové náladě. Jak ovlivnila natáčení informace, že Karel Gott je nevyléčitelně nemocný?
Naprosto zásadně. Všechny scény najednou dostaly jiný rozměr.

Můžete být konkrétnější?
Vezměme si scénu, kdy se Karel v nemocnici u pana profesora Trněného dozvídá, že už mu nezbývá moc času. Následuje cesta autem na chalupu, zasněženou krajinou, a do toho jsem použila písničku Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. Ivanka pak na chalupě vybaluje tašky, Karel tam vchází – za normální situace by to mohlo působit obyčejně, ale v tomhle kontextu to vyznívá jinak. Když pak Ivanka chystá vánoční výzdobu, dcery zdobí stromeček a zapalují krb – mohlo by to působit až kýčovitě, ale v téhle situaci to dostává úplně jiný rozměr. Když Nellinka balí svetr, vánoční dárek pro tátu, dochází vám, že je to vlastně naposledy, má to v sobě strašnou sílu.

Práce je lék

Jak jste se o jeho nemoci dozvěděla?
Měsíc po začátku naší práce, v listopadu. Ivanka mi jednoho dne volala kvůli natáčení, které nás čekalo následující den, já jsem to zvedla a říkala jsem, jak se těším, že to zítra rozjedeme, byla jsem taková bujará. A Ivanka se rozplakala a řekla mi, že se dozvěděla, že už nemáme moc času.

Kde vás ta zpráva zastihla?
V autě. Zastavili jsme někde na parkovišti a tam jsem si to odplakala.

Zblízka

Partner i parťák

Olga Malířová Špátová (Praha, 7. října 2020)

Zajímavě a s vděkem umí vyprávět nejen o hlavním hrdinovi svého filmu, ale i o manželovi Janu Malířovi, který jí při natáčení vypomáhal jako II. kameraman. Přiznává mu i jeden důležitý autorský nápad: „V tom záběru Karel vykoukne zpoza závěsu a dívá se na Prahu. Točila jsem ho zvenku přes okno, načež Honza, který stál vedle něho, mu poradil: Podívej se do kamery. A Karel se do ní podíval a mrkl na mě. A tím film končí.“

Co se vám v tu chvíli prohnalo hlavou?
Okamžitě mi naběhla otázka: Co teď pro Karla můžu udělat já? A odpověděla jsem si: Můžu pro něj udělat to, že začneme pracovat naplno, tvořit. A že se toho nebudu bát. A že Karla nedáme. Říkala jsem si: Vždyť tu má Ivanku, ty svoje holky, blízké přátele, jsou tady senzační doktoři a medicína. A myslím, že díky tomu tady Karel pak opravdu byl o mnoho měsíců déle, než se na začátku odhadovalo. A že k tomu přispěla i ta tvorba: stihl ještě nahrát písničku Srdce nehasnou a tím se mu splnilo přání – mít ještě jednou velký hit. Stihl odzpívat několik koncertů, napsal knížku, natočil se mnou film... Karel totiž nedokázal netvořit, nedokázal si představit, že by ležel doma. Ne, zařekl se: budu pracovat, tvořit, budu prostě žít. 

Tak a teď jedu! Tak znělo celoživotně jeho motto. Teď jedu!
Ano, přesně. Carpe diem, musíš žít pro ten dnešní den, a tvorba je velký lék.

Z rozhovorů jsem si ho také zapamatoval jako člověka, který přicházel iniciativně s nápady, o čem by se dalo mluvit, aby byl finální výsledek co nejlepší.
Takového jsem ho zažila i já. Například scéna, kde Karel s Ivankou sedí ve venkovském kostelíčku poblíž jejich chalupy. Původně jsem měla představu, že Karel by tam mohl vyprávět na téma Bůh, už proto, že se jmenuje Gott. Ale on na to: „Přece, Olinko, nebudu v kostele mluvit o Bohu, to je takové neoriginální.“ A místo toho mi přinesl nápad, který byl tak dobrý, že se dostal i do traileru: „Tady jsme to měli mít, tu svatbu. A ty pořád Las Vegas!“ říká tam Ivance. Je to hláška, kde se diváci vždycky smějí, a tak si zpětně říkám: snad Karel tam nahoře jejich smích slyší.

Na konci traileru se obrací ke kameře a pronese: „Na tohle já bych do kina určitě nešel.“ Nebyl i tohle jeho nápad?
To je takzvaná „karlovina“. Když jsem točila nějaký záběr a trvalo to třeba i půl hodiny, vysvětlovala jsem mu, proč to trvá tak dlouho, že dělám různé varianty, detaily. Že čekám na okamžik, kdy vám vyjde geniálně světlo, dojde ke zklidnění výrazu a podobně. Karel na to v žertu netrpělivě reagoval slovy: „Olinko, na tohle já bych do kina tedy nešel.“ A protože ta věta zaznívala často, v legraci nás to s Karlem a Ivankou přivedlo na nápad dát ji i do traileru.

10. září 2020

Vybaví se vám nějaký moment, kdy jste zalitovala a vyčítala si, že zrovna teď jste neměla zapnutou kameru?
Karel mě často z legrace škádlíval, když jsem přicházela na natáčení a on se nadechl: „Olinko! Včera! Včera jste tu měla být! Včera, ne dneska!“ Na jednu konkrétní situaci, kdy mě nezapnutá kamera mrzela, si ale vzpomínám. Po natáčení písničky Jdi za štěstím v Českém rozhlase jsme šli posedět do restaurace. A když jsme se tam loučili, to už byla kamera sbalená, Karel mi při loučení začal vyprávět, jak byl dojatý a šťastný, že ho muzikanti v rozhlasovém studiu přijali vlídně, jak se s ním pak na konci všichni fotili – celý orchestr včetně nejmladších muzikantů. On totiž v noci před tím nahráváním nespal, strašně se nervoval z nejistoty, jak ho ti lidé přijmou. A protože to dopadlo dobře, v restauraci z něj pak napětí spadlo a při vyprávění o svých pocitech a o té úlevě z nadšeného přijetí mu vyhrkly slzy. V tom okamžiku mi prolétlo hlavou – doprčic, to je přesně ta chvíle, kterou bych chtěla natočit.

Signál důvěry

Zažila jste s ním situaci, která by potvrdila jeho pověstnou profesionalitu ve smyslu dělat všechno co nejlépe?
Před koncertem v Plzni jsem ho požádala, aby mi vyprávěl příhodu z dětství, jak se během náletů na Plzeň musel skrýt s maminkou ve sklepě, kde zůstali několik dní, než je zachránili. To bylo jedinkrát, kdy mě Karel odmítl, řekl: „Přece nebudu před koncertem vzpomínat na to, jak nás za války bombardovali.“ Posléze se mi za to odmítnutí velmi omlouval, chtěl to natočit znovu. Pochopila jsem, že před tím koncertem by se na takové vyprávění nedokázal soustředit, nebylo by to dost intenzivní, a Karel chtěl, aby byl vždycky maximální. Nechtěl dělat nic jen napůl.

Olga Malířová Špátová a Karel Gott (2009)

Tím jste mi připomněla další jeho vlastnost. Jakkoliv byl vytížený, trápila by ho následně představa, že by někoho odmítl, odbyl.
Zažila jsem několik situací, kdy Karlovi nebylo dobře, ale přesto mi chtěl vyhovět. Při natáčení scény u kapličky poblíž jeho chalupy se mu špatně dýchalo, ale vyšel mi vstříc. A zpětně ocenil a poděkoval, že jsme si počkali na nejlepší světlo při západu slunce. Vybavuje se mi i situace, kdy Karel sedí s Láďou Štaidlem a vysvětluje, proč se tolik věnoval fanynkám. Říkal, jak si vždycky představoval, jak mu ta slečna nebo dáma jde koupit květinu, nese mu ji na koncert, a on že si nedovede představit, že by tu fanynku odmítl nebo přehlédl, že by mu z toho pak bylo smutno. Tohle uvažování o něm říká vše.

Který z mezilidských vztahů Karla Gotta vás osobně něčím překvapil?
Překvapivě může vyznít už zjištění, že osobnost, okolo které se pohybuje takové množství kolegů, má ve skutečnosti jen pár opravdových přátel. Jedním z nich byl Jiří Štaidl, textař, který zemřel jako třicetiletý při autohavárii. Karel měl k němu velice blízko, byli to ve své době nejlepší kamarádi, Jirka mu napsal spoustu hitů, znal ho ze všech nejlíp a dokázal se mu textařsky strefit do povahy. Ve filmu je scéna, kdy Karel o Jirkovi a o jeho odchodu mluví – vnímal ho jako básníka s krásně smutnýma očima. To vyznání mě osobně velmi dojímá. Zaujal mě i detail, že Jirka napsal Karlovy všechny známé „ptačí písničky“: Konec ptačích árií, Proč ptáci zpívají, Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. Karel se k nim často vracel a bylo to jedno z jeho velkých témat – pták, který si tak svobodně létá, a ty kruté následky, když opustí svoje hejno.

Poslední nahrávka Karla Gotta. Vdova Ivana zveřejnila klip k filmu Karel

Jak se během deseti let, kdy jste spolu natočili dva dokumenty, vyvíjel váš vztah?
Z premiéry prvního filmu mi v paměti utkvěl okamžik, kdy film skončil, lidi tleskali a Karel mi dal pusu. Byla to strašně krásná chvíle, řekla jsem si pak: teď se to celé uzavřelo, už se třeba nepotkáme, ale mám ten pocit v sobě navěky. Během té desetileté pauzy přišla z Karlovy strany dvakrát nabídka na nějakou spolupráci, dvakrát jsem ji z nějakých důvodů musela odmítnout, až se naskytla nabídka na náš druhý film. I ty opakované nabídky pro mě byly největším komplimentem, signálem důvěry. Zároveň to ale ve vás vzbuzuje pocit zodpovědnosti, když pak s člověkem, který vám důvěřuje, natáčíte.

Pokud ale vím, tak jste si nadále vykali.
Průběžně mě několikrát napadlo, že bych si s Karlem chtěla tykat, ale samozřejmě jsem věděla, že by mi to musel nabídnout on. I bez tykání jsem cítila, že k němu můžu být velmi upřímná. Když jsme si před natáčením třeba hodinu telefonovali a vyprávěli si, co budeme druhý den točit, cítila jsem, že vnímá, že jsem náročná a že to zase bude na dlouho, ale přesto mi důvěřoval a respektoval mě. Napovídali jsme toho spolu hodně, a když se zpětně koukám na fotky, kde si spolu s Karlem povídáme a něco společně vytváříme, tak mi dochází, jak důležité jsou vztahy vznikající při tvorbě.

Frajersky a s odvahou

Jaký vliv na natáčení dokumentu měla Ivana Gottová?
Ivanka mi nepřetržitě pomáhala, hodně. Zvlášť ve chvílích, kdy se Karlovi něco nechtělo točit, měl pochyby, jestli je to dost zajímavé. Úžasně se zachovala při natáčení v nemocnici, kde Karla přesvědčila, že třeba některým nemocným lidem pomůže, když ukážeme, že i on má takové zdravotní trápení a že se k tomu dokáže postavit frajersky, s odvahou. V takových momentech sehrála zásadní roli.

Ivana Gottová a Karel Gott ve filmu Karel (2020)

Měl i váš vztah s Ivanou Gottovou nějaký vývoj?
Při prvním dokumentu před deseti lety jsme se ještě moc neznaly, tehdy jsem s ní točila velmi málo, byla plachá. Tentokrát k tomu přistupovala odlišně. I když říkala, že jí kamera stále není moc blízká, neustále jsem ji přesvědčovala, že ona je nejpodstatnější součástí Karlova života, že si nedokážu představit, že by v tom filmu nevystupovala.

Co ona na to?
Smála se a říkala: „Ty se na nás, Olinko, vždycky podíváš těma svýma očima a my to pro tebe uděláme.“ Pravdou je, že nás spojoval stejný pohled na věc. Jak Ivanka jako producentka filmu, tak i já jsme shodně cítily, že tím dokumentem chceme vytvořit kompletní Karlův obraz. Ivanka měla velmi těžkou roli, protože na jedné straně jsem ji chtěla natáčet a na druhé straně plnila těžkou roli producentky, která pro náš film musela shánět peníze. O to víc si vážím toho, jak mi důvěřovala a jakou mi dala autorskou svobodu při natáčení i ve střižně. Díky ní jsem mohla zažít ten báječný pocit, který chceme zažít všichni – že když ráno jedete do práce, tak se tam těšíte.

Autor:
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Žiju v pekle, říká Christina Applegate o životě s roztroušenou sklerózou

29. března 2024

Herečka Christina Applegate (52), známá především díky roli Kelly Bundové ze sitcomu Ženatý se...

Adept na Bonda poznal svou manželku v 18 letech. Jí bylo 42

29. března 2024  10:38

Před pár týdny se kolem hollywoodského fešáka Aarona Taylor-Johnsona (33) vyrojily spekulace, že by...

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

O panenství přišla Wilsonová v 35 letech. Lidé nemají být pod tlakem, říká

28. března 2024  18:18

Australská herečka a komička Rebel Wilsonová (44) prozradila, že o panenství přišla relativně...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...