Lidé jsou na sebe zbytečně hnusní, já ale nejsem mstivý, říká Petr Kolář

Fanynky ho milují pro jeho milostné balady. Přitom ještě před patnácti lety zpíval Petr Kolář v metalové kapele Arakain. „Jsem opravdu zapsaný jako zpěvák romantických písní, ale ono to tak úplně není,“ řekl zpěvák týdeníku 5plus2.

Po téměř desetiletí od své premiéry a po koronavirem vynuceném půlročním posunu se od října vrací na jeviště Divadla Broadway muzikál Kat Mydlář. Roli Jana Jessenia v něm má Petr Kolář, který na podzim plánuje také návrat s kapelou do větších sálů a jenž nedávno nazpíval titulní skladbu k filmu Ženská pomsta. „Rád bych se brzy zavřel do studia a dokončil desku, kterou plánuju vydat už dva roky,“ zdůrazňuje interpret hitů jako Ještě že tě, lásko, mám nebo Den, kdy se vrátí láska.

Scházíme se na zkoušce muzikálu Kat Mydlář, jaké to je být zase na divadelním jevišti?
Zkoušíme na obnovenou premiéru, která měla být už 4. dubna. Ale jsme rádi, jestli se tak vůbec stane teď. Těšíme se na lidi, a co máme zprávy, tak i oni se těší na nás a do divadla. Bylo to teď takové divné období, ale museli jsme se s tím nějak vyrovnat a snad už to teď bude dobré. Jak říkal Jan Mládek, manžel paní Medy Mládkové: „Přežije-li kultura, přežije národ.“

Návrat do práce byl pozvolný?
Přes léto jsme hráli venku na několika akcích, ale teď na podzim se snad vrátíme s kapelou do kulturáků.

Využil jste období karantény i k práci?
Připravoval jsem nové věci, protože chci příští rok vydat desku. Teda, už to plánuji dva roky, ale vždy do toho něco vlezlo. Písničky mám připravené, ale musím je dát dohromady a na nějaký čas se zavřít do studia, aby byl konečný výsledek ke spokojenosti mě i spolupracovníků.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

Na jaře ale zněla v éteru nová písnička Párkrát z nového českého filmu Ženská pomsta.
Ta právě také vznikla v pauze, kdy se nehrálo. Text napsal Petr Šiška, který je zároveň producentem filmu. Běžně se pracovně potkáváme, ale k větší spolupráci dojde vždy jednou za čas. Kdysi pro mě napsal třeba Ještě že tě, lásko, mám. Když mi zavolal s touhle věcí, tak jsem byl rád, líbí se mi a jsem rád, že funguje. Text je ze života a k filmu se hodí.

Když jsme u toho názvu, máte nějaké zkušenosti se ženskou pomstou, ať partnerskou, nebo třeba vtipnou od kolegyně?
Takové situace se v životě stávají, asi to všichni známe, že jsou na sebe lidé zbytečně hnusní. Každý to v životě poznal, ale já sám třeba nejsem člověk, který by se mstil. Ale ve filmu je námět zpracovaný s nadhledem vzhledem k tomu, kdo tam hraje a že scénář psal Dušan Rapoš.

Mluví se o vás jako o rockerovi, ale zároveň já si od vás vybavuji převážně romantické balady, čím to?
Může to tak působit, ale ono záleží na tom, co lidé znají. Na desce bývá třeba deset písniček a pak záleží na tom, co hrají rádia. Podle toho jsem opravdu zapsaný jako zpěvák romantických písní, ale ono to tak úplně není. Desky, které jsem zatím vydal, jsou pestré. Kromě pomalých jsou tam i tvrdší písničky. Mám to rád, vyrůstal jsem na tom. Nejsem žádný kantilénový zpěvák, ale rád si někdy zařvu. Na koncertech hrajeme průřez skladbami.

Petr Kolář

■ Narodil se 20. června 1967 v Českých Budějovicích.

■ Od 18 let zpíval s řadou rockových kapel, od roku 1993 začal účinkovat v úspěšných muzikálech jako Dracula, Vlasy, Hamlet, Krysař, Tři mušketýři, Muž se železnou maskou a dalších.

■ Několik let byl zpěvákem české metalové legendy Arakain, spolupracoval i s Danielem Landou,  kapelou Precedens či skladatelem Karlem Svobodou, díky němuž se proslavil hitem Ještě že tě, lásko, mám.

■ V Českém slavíkovi se několikrát umístil na druhé příčce.

Dostanete se ještě ke hře na bicí, kterou jste studoval?
Někdy ano, je to pro mě ale spíš forma relaxu. V kapelách vždy poslouchám zpěváka a bubeníka, ten nástroj mě baví. Občas jsem si ze srandy vyměnil místo s bubeníkem, ale v mládí jsem se tomu věnoval víc. Dneska už bych se s tím ale nechtěl tahat na zádech a někam tu celou sestavu stěhovat, to je spíš pro mladé. Nebo bych tam na to musel mít lidi. (smích)

Když jsem se snažila dohledat vaše koníčky, objevila jsem, že rád hrajete kulečník, bowling a rybaříte, je to pravda?
Tohle pravda je, rád si i zahraji tenis, plavu, jezdím na kole, lyžuji a snowboarduji… Ťukám to, zatím jsem pořád zdravý, takže i když mě to trochu bolí, tak mě to baví. (smích)

A to rybaření?
Letos jsem byl jednou, ale když to vyjde, nebo mě někdo osloví, abych jel s ním, tak jdu. Rád tam sedím třeba i ve dvou, že si člověk popovídá. Ale je to spíš takový sport tichých bláznů. Když jsem tam byl sám, tak mě napadaly zajímavé věci nebo i texty. Navíc já ani tak nejezdím na ryby, abych měl něco k obědu či pořádný úlovek, ale spíš si oddechnout.

Měl jste letos prostor na nějakou dovolenou?
Nijak zásadně jsem nedovolenkoval, byl jsem jen na pár dní tady po Česku. Protože mám rád hory, tak jsem jel do Krkonoš, vyšel jsem si na Sněžku a prošel se po hřebenech, to je nádherné, to každému doporučuji. Také jsem se svezl na parníku na Orlíku, to jsem naposledy dělal jako dítě, a také jsem se podíval na zámky, které jsem viděl tehdy.

Sám jste se o tom zmínil, chystáte novou desku, bude tedy příští rok?
Já bych si to strašně přál, ale nikdo neví, co bude. Nechci to za každou cenu tlačit. Chci, aby byla dobrá. To je to, co po mně zůstane, písničky. Pevně doufám a přeji si to. 

26. listopadu 2015