Zastihli jsme vás v kempu nedaleko Třeboně. Co tam děláte?
Podnikly jsme s kamarádkou už moji druhou dámskou jízdu. Vzaly jsme jen naše dcery a vyrazily manželovým karavanem na cesty. Tedy na cesty... Jsme zaparkované v kempu a odtud budeme na kolech celý týden vyjíždět po okolí. Zatím nám počasí nepřeje, ale snad se to zlepší. Zbytek rodiny se mi různě rozeběhl po republice, prostě prázdniny.
Samé ženy v karavanu, není to pro vás technicky náročné?
Vůbec ne. Řídím já, od manžela jsem dostala patřičné školení jak dopouštět vodu, vypouštět záchod a hlavně jak si najíždět, jak říkáme my karavanisté. (smích). Naše dámská ruka je zde hodně cítit, máme s sebou například stoleček s ubrusem, který zdobíme květinou ve váze. Stravujeme se totiž hlavně samy, hodně grilujeme, tedy pokud neprší. To pak zajdeme raději do restaurace.
Potkáváte se na cestách s fanoušky seriálu Slunečná, kde hrajete servírku a bývalou prostitutku Rózu?
Mám takto možnost vidět, jak je Slunečná mezi lidmi skutečně hodně populární. Lidé mě v kempu zdraví a mile se na mě usmívají. Před pár dny nás dokonce jeden pán pozval na pivo se slovy, že jsem jeho fanynka číslo jedna! Trošku si prohodil slova, což nás pobavilo, a já samozřejmě jeho fanynka číslo jedna budu moc ráda.
Natáčení Slunečné je pro vás teď pracovní prioritou, máte šanci zvládat ještě jiné nabídky?
Občas ano. Zrovna jsem dotočila film s názvem Deníček moderního fotra, ve kterém jsem poprvé v životě dostala roli babičky. Mého partnera, tedy dědečka, hraje Roman Zach a je zajímavé, že tato nabídka přišla přesně v době, kdy chystám svatbu svého prvorozeného syna Luciána.
Takže vás čeká další nová role, tentokrát tchyně.
A moc se na ní těším! Moje budoucí snacha je skvělá, lepší jsem si nemohla přát. Svatba se blíží a adrenalin v mé krvi stoupá. Původně jsem si sice říkala, že nic plánovat nebudu, ale organizátorství mám přeci jen v krvi, takže už jsem začala chystat různá svatební překvapení, do kterých hodlám zapojit celou rodinu. Jsme přeci jen herci a na svatbě bude pódium, takže se leckdo může dovtípit, o co asi půjde.
Během karantény jste se ostatně také nenudili.
Naopak. Asi jako každý druhý, i já jsem se dostala k věcem, na které v běžném životě nemám čas. Hodně jsme zapracovali na chalupě a já si třeba hezky uspořádala svoje fotografická alba. Navíc jsme v karanténě natočili rodinný film, který je právě ve fázi střihu, už se moc těšíme, až ho na soukromé projekci představíme našim kamarádům.
O čem bude?
Autorkou námětu jsem já, manžel se ujal režie a Lucián byl kameraman. Pracovní název je zatím Velikonoční horor, víc zatím prozradit nemůžu.
Tolik vám chybělo hraní, že jste si vymysleli doma vlastní projekt?
Možná ano. Období karantény bylo zvláštní a mělo něco do sebe, ale stačilo. Už bych to zažít nechtěla. Měla jsem šanci si skvěle odpočinout, teď už jsem zase v trysku jako dřív. Natáčím, dabuji, hraji na letních scénách Divadla Bez zábradlí i divadla Kalich, takto to mám ráda. Na dlouhodobé nicnedělání zkrátka nejsem stavěná.