Jak jste se s Xindlem X dali dohromady?
Jak to tak bývá, náhodně jsme se potkali na koncertě, když křtil Sebastianovi CD. Tam jsme se poznali a dále spolupracujeme. Já jsem za to hrozně šťastná a vděčná. Je dobrý a skvělý nejen textař a písničkář, ale i člověk. Do té doby jsem si skládala texty i hudbu sama. Dělám to sice dál, ale mám pocit, že se to pořád učím.
Kde berete inspiraci?
Inspiraci beru z chlapů. Člověk něco zažije, něco pozná, něco se mu stane, pak se z toho vypíše, pustí to do té písničky. Není to samozřejmě vždycky o chlapech, ale převážně ano. Pak se samozřejmě celkově inspiruji životem, co se vám stane hezkého nebo nehezkého.
A jak to máte s muži? Prožíváte lásku?
To právě poznáte podle té písničky. Je to jak kdy, jednou tak a jednou onak. Já se teď hlavně věnuji hudbě a kapele. Dáváme dohromady festivaly v létě, to je pro mě priorita, to hlavně řeším. Kapelu, hudbu, nové CD, focení.
Když bychom udělali seznamku, jaké typy chlapů se vám líbí?
Já mám ráda hodné chlapy, co rádi jedí, jsou srandovní. Nemám konkrétní typ, že musí být blonďatý, tmavovlasý. Ale musí s ním být sranda a měl by být normální.
Čím vás chlap dostane?
Mě chlap ohromí, když je vtipný, řekne něco, co mě rozesměje. To je pro mě nejdůležitější. Toho si strašně moc vážím, že když jste s tím člověkem déle, že se nenudíte, máte si co říct, pobaví vás. Navíc já sama mám ráda srandu, házím různé fórky, takže to ocením víc než kytku. Ale kytka taky dobrá!
Jaké máte chyby, které by mohly mužům vadit?
Nevařím. Vyloženě neumím vařit, nemám k tomu vztah, přestože ráda jím. Takže kdo rád jí a má rád českou kuchyni, tak u mě nepochodí.
Nyní v televizi běží další ročník SuperStar, kterou jste vy vyhrála v roce 2013. Jak na to vzpomínáte?
Já na to vzpomínám hezky. Bylo to však drsné, člověk tím neprojde jen tak. Je to náročné psychicky, fyzicky a ještě si člověk musí zachovat tvář, aby tam nebyl s prominutím za blbce. Takže to bylo hodně náročné. SuperStar byla dobrá zkušenost. Pro mě to byla škola a řekla jsem si, že když jsem to zvládla, tak už zvládnu všechno. Přeji všem hodně štěstí a pevné nervy, protože to budou potřebovat.
Jste se soutěží ještě nějak propojená? Že byste zasedla do poroty nebo se půjdete alespoň podívat?
Určitě nemám problém se přijít podívat, ale jak říkám, teď řeším své věci, takže sedět v porotě, to asi ne. A myslím si, že k tomu nejsem ani kompetentní a že teď musím makat hlavně na sobě.
Na co ze SuperStar vzpomínáte nejraději?
Já bych spíš řekla, na co se nepamatuji. Vůbec se nepamatuji, co se dělo potom, když vyhlásili, že jsem vyhrála. Mám zatmění. Všichni se mě ptali, jaké jsem měla pocity, jaké to bylo vyhrát. Já nevím. Později jsem viděla záznam, kde bylo vidět, že mi dali mikrofon. Vůbec jsem nevěděla, že jsem tam mluvila a co jsem mluvila. Naštěstí jsem jen pípla, že děkuji. Já neměla připravený žádný proslov, byla jsem jen vykulená. Jinak to celé bylo pěkné, pěkná zkušenost. I ti lidé, se kterými jsem tam byla, celý tým a štáb. Já jsem si to užila i přesto, že to bylo náročné.
Spojují si vás lidé se SuperStar?
Samozřejmě spojují a já se teď snažím jít sice vlastní cestou, to ale neznamená, že bych dělala, že jsem tam nebyla, protože ta soutěž mi pomohla. Ale nechodím a neříkám, já jsem Sabina ze SuperStar. Protože jak říkám, makáme s kapelou a já se to snažím tlačit tak, abych byla braná i na těch festivalech jako rocková a uznávaná zpěvačka, nejen v rámci SuperStar.
Co s kapelou chystáte?
Chystáme desku. Pozvolna. Nechci házet nějaký termín, ale teď ve studiu točíme písničky, připravujeme klipy. V létě nebude tolik času, takže teď nabíjíme, abychom ty náboje pak mohli vypalovat.
Když natáčíte klipy, užíváte si to? Jste ráda před kamerou?
Já zařizuji i hodně věcí okolo, aby to všechno klaplo. Není to jen takové, že bych přišla a nechala se natočit, ale musím to všechno i zařizovat. Je to náročné, ale jsem ráda, že si do toho vidím. Před kamerou to není tak, že bych si to úplně užívala, to ne.
Na který z vašich hotových klipů jste nejvíc pyšná?
Asi na klip k písničce Noc i den z desky Sirkama. Točili jsme ho na skále u nás v Děčíně. Bylo to docela nebezpečné, protože pod námi byla propast a já jsem se měla tvářit v pohodě, jak to prožívám. Stála jsem už na špici, přede mnou ještě létal kluk s kamerou, aby měl dobrý záběr a mně se udělalo úplně špatně. Říkal mi, ať jdu ještě blíž a tvářím se, že jsem v pohodě. To byl náš nejakčnější videoklip. Kluci se nebáli, ale já jsem nás už viděla někde rozpláclé.
