Co vy a plastická chirurgie?
Mám raději přírodu, ale pokud někdo cítí, že na sobě potřebuje něco vylepšit, proč ne. Možná to jednou budu potřebovat taky. Zatím nad žádným zákrokem neuvažuji. Určitě bych si nikdy nenechala odoperovat žebro. Celkově se totiž bojím doktorů, plastik, jehel. Ale nikdy neříkej nikdy. Třeba za pět let změním názor. Teď to nemám v plánu.
Co je pro vás základ, abyste byla krásná a svěží?
Pravidelně si čistím zuby, celkově o sebe pečuji, chodím ke kadeřnici, do fitka, na kosmetiku a tak dále. Nikdy nevynechám hlavně odličování. Dávám si často pleťovou masku, ráda se rozmazluji.
Jak dlouho trvá váš ranní rituál? Pět minut, padesát, nebo tři hodiny?
Popravdě ráda chodím ven jen s drdolem, hodím na sebe tepláky a jdu, to je prostě úplně úžasné. Na druhou stranu někdy musím vypadat dobře a to pak trvá i dvě tři hodiny, než ze sebe udělám člověka.
Nedávno jste začala točit film. Co všechno vás ještě čeká?
Bylo to jen pár natáčecích dní, ale moc jsem si to užila. Hraji novinářku, což je docela sranda. Nevím tedy, jak to vypadá v opravdové redakci, protože jsem nikdy neměla ambice stát se redaktorkou nějakého časopisu. Film se jmenuje Po čem muži touží a hrají tam samé skvělé herecké hvězdy. Měla jsem tu čest být na place s Aničkou Polívkovou, Lucií Polišenskou, Táňou Pauhofovou či Ondřejem Navrátilem. Byla to pro mě skvělá zkušenost a doufám, že se mi má role povedla.
Dominika Myslivcová
Dáváte si nějaké pracovní mety? Začala jste ve dvanácti jako blogerka, dnes moderujete, hrajete. Co třeba začít zpívat?
Zpěv už jsem zvládla taky, pár písniček jsem už natočila. Já si vždycky něco usmyslím - dobře, budu dělat tohle, teď zase tohle. Protože v životě by se mělo vyzkoušet všechno, tímhle pravidlem se řídím a kdo ví, co bude ten další level. Být herečkou byl vždy takový můj sen. A doufám, že i nadále v tom budu pokračovat. Tohle bude třetí zkušenost ve filmu.
Možná je to předčasné, ale máte nějakou vysněnou roli?
Vždy jsem chtěla zahrát nějakou zápornou roli nějaké mrchy. Asi proto, že ve skutečnosti jsem hodná, tak jsem si to chtěla tak trošičku změnit. Princezny by se mi líbily taky, ale vždy jsem tíhla k nějaké takové roli jako je v Ďábel nosí Pradu, tam bych se viděla v roli té šéfredaktorky.
Máte třeba nějaká zadní vrátka, kdyby se nedařilo?
Jsem strašně moc ambiciózní a nepočítám s tím, že něco nevyjde, takže rozhodnu se: bude to takhle a dokud toho nedosáhnu, tak prostě jdu.
A co třeba napsat nějaký scénář k filmu nebo knihu?
To není vůbec špatný nápad. Námětů by bylo docela dost. Ráda chodím s kamarádkami na večírky, miluji hudbu. Každá moje party je něčím zajímavá. Jednou jsem se po party probudila místo v Praze v Paříži. Film by byl dobrý, ale nejprve chci vydat knihu, protože mám tak pestrý život, že to snad není ani možné.
Dominika Myslivcová
Ta Paříž mě zajímá. Jaká byla vaše první reakce?
To bylo strašně vtipné, protože byly Velikonoce a já jsem se nevrátila domů. Volala mi moje mamka, kde jsem, že přeci jdeme k babičce, že upekla beránka. A já říkám mami, nezlob se, já jsem v Paříži. Tak nadávala, že mě zabije, co to má za dítě.
Taky jste si zahrála v novém filmu Věčně tvá, nevěrná. Jak jste se k tomu dostala?
Zahrála.. no, mám tam pár sekund, je to pidi role. Hraje tam moje písnička, kterou jsem nazpívala ve svých sedmnácti letech, takže tam nejde ani tak o mě, ale o tu písničku. To je moje srdcovka. Byl to skvělý zážitek. Vždycky jsem si chtěla zahrát ve filmu a chtěla bych to dělat i v budoucnu, tak doufám, že se mi to poštěstí.
Jak to máte Dominiko aktuálně s muži? Jste zadaná, nebo single?
Momentálně jsem zadaná.
Je tím vyvoleným Antonín Charouz? Jste spolu často vidět a často se o vás dvou píše.
Každý ať si udělá obrázek sám, já to nebudu vysvětlovat. Protože když to zapřu, tak si lidé budou říkat, na co si hraju. Protože ti, co koukají na rozhovory, na bulvár, tak ví přece všechno nejlépe, takže já vlastně o svém životě nevím nic.
Dominika Myslivcová
Co vás teď čeká?
Připravuji novou písničku a také mě čeká soutěž, kterou pořádám, jedná se o soutěž pro malé holčičky - Miss Princess. S tím je strašně moc práce. Jako malá holčička jsem si přála být princeznou alespoň na jeden den, a proto mě napadlo udělat tuhle soutěž, aby si každá holčička mohla vyzkoušet být na jeden den princeznou. Funguje to tak, že každá holčička získá korunku, šerpu, dárečky, všechny vyhrají a je to spíš taková zábavná besídka pro rodiče. Užijí si to děti, rodiče a hlavně to jde na dobrou věc. Je to moc milé, mě to baví a naplňuje.
Tyhle dětské soutěže krásy se často pořádají v Americe. Zúčastnila jste se vy sama někdy v dětství takové akce?
Nikdy jsem se něčeho takového nezúčastnila a máte pravdu, že tyhle soutěže jsou hodně hlavně v Americe. Nejhorší je, že tuhle mou soutěž přirovnávají k těm americkým, ale jedná se o něco úplně jiného. V Americe holčičky malují, je to šílené, přehnané a nelíbí se mi to. Mrzí mě, že si Češi myslí, že má soutěž je v tomto stylu.
Teď vás ale jedna soutěž krásy čeká.
Stala jsem se součástí České Miss a jsem v porotě. Je to velká a milá zkušenost. Obdivuji všechny ty dívky, které mají odvahu vystoupit na pódiu, zazpívat, zatančit či se ukázat v plavkách. Vybírat pak ty nejlepší je opravdu těžké, protože jsou holky moc dobře připravené. Teď mě čeká 2. června v multifunkční hale Gong v Ostravě finále. Dívky se připravují, učí se chodit, líčit, oblékat, tak jsem moc zvědavá, jak se za ty dva měsíce od semifinále změnily.
