Vy máte za sebou už několik menších rolí. Teď ale přišla nabídka hlavní dětské role Zlejška ve filmu Dukátová skála, který jde aktuálně do kin.
Byla to pro mě velká výzva, což mám rád. Těšil jsem se i proto, že se natáčelo i během školy. Sbalili mě, odvezli na měsíc pryč a pak zase přivezli. Už to na tom bylo zajímavé. Je to jedna z hlavních dětských rolí, což má i nevýhody.
Jaké třeba?
Že je vidět, že špatně hrajete. Nebylo jednoduché to zahrát. Máma mě koučovala. Nemůžu říct, že se jí to úplně líbilo.
Vaše maminka, herečka Daniela Choděrová, napsala i scénář k filmu. Jaké to bylo s ní pracovat?
Myslím, že to není zrovna úplně ideální, že herečka napíše scénář, pak v tom hraje a do toho tam hraje i její syn. Přirozeně si všichni řeknou, že v tom hraje, protože jeho máma napsala scénář. Jenomže já si myslím, že to tak úplně není. Člověk musí prokázat taky nějakou schopnost, aby vůbec do něčeho takového mohl jít. Tím neříkám, že jsem nějak velmi schopný. Moje špatná vlastnost je, že jsem líný. Přesto jsem prošel v castingu několika náročnými koly.
Co jste cítil, když jste se viděl na filmovém plátně?
Byl to pro mě divný pocit. Nevím, jak to vidí ostatní, ale troufám si říct, že z mé strany je to příšerné. Jsem v podstatě úplný zelenáč a nemám žádnou hereckou školu. Studuji humanitní gymnázium.
Vaše budoucí představy nejsou herecké?
Rozhodně ne.
Ale předpoklady máte. Nejen po mamince, ale i po otci Hynku Čermákovi.
Nemůžu vědět, jak se to vyvine za deset let, ale nyní určitě ne. Na druhou stranu je pro mě herectví pořád lepší věc, než nějaká brigáda ve fast foodu. Pokud bych měl nad tím přemýšlet, aktuálně mě spíš táhne režie. Být za kamerou, monitorem. Všechno to vymýšlet a tvořit. Já jsem takový člověk, který poučuje všechny a všechno strašně rád organizuje.
Natálie Grossová a Bořek Čermák
Co by vás bavilo režírovat?
Určitě komedie. Také bych chtěl udělat seriál. V žádném případě žádnou doktořinu nebo nějakou policajtinu, což je všude v Čechách. Takže vlastně něco nového, co tu ještě nebylo. Něco akčního. Uvidíme. Já jsem tedy strašně naivní člověk, ale můj sen je stát se režisérem v Hollywoodu, ale není to tak jednoduché.
Je dobré si dávat vysoké cíle. A bavilo by vás režírovat divadlo?
To je úplně něco jiného než režírovat film. Stejně tak hrát v divadle a ve filmu. Když se k tomu takto postavím, pokud bych měl být herec, raději bych stál na jevišti než před kamerou.
A berete si třeba inspiraci od táty?
Určitě, on je výbornej herec. Mám se od něj co užit. Často hraje sice padouchy, ale v soukromí je hodnej a skvělej táta.
Když se vrátím ještě ke škole, co vás v ní baví? Nebo do ní nerad chodíte?
To tak není. Nemám spíš rád to školství, které není v České republice úplně ideální. Proto jsem vstoupil do České středoškolské unie, což je nezisková organizace, která se snaží české školství změnit a do toho všeho se snaží mluvit. To je tedy jedna z věcí, kterou se také zabývám. Zajímá mě i současné prezidentské téma a tyto věci. Měl jsem jednoho kandidáta, který bohužel neprošel do druhého kola. Není mi ještě osmnáct, tak jsem nemohl jít volit. Teď mám toho, koho všichni tuší. Já jako mladý člověk bych rozhodně nešel do té druhé možnosti.
