Co jiného by byla ochotná kvůli práci na sobě změnit? „To záleží na tom, kvůli čemu by ta změna byla a s kým bych pracovala. Určitě bych nešla do něčeho drastického, co by souviselo s tělem a zdravím, to mám na prvním místě. Kdyby mi na práci záleželo, klidně bych i třeba přibrala dvacet kilo, ale pomalu, vědomě a kontrolovaně,“ přemýšlí.
Na konci listopadu jde do kin film Kvarteto, kde Bára Poláková spolu s Jaroslavem Pleslem, Lukášem Melníkem a Zdeňkem Julinou ztvárnila hlavní roli. Kvůli tomu se musela naučit hrát na violoncello.
„Pro mě to byla naprostá radost, obrovská. Já bych si přála umět hrát na všechny hudební nástroje. Ale to fakt už nestihnu. I jeden je dřina. Jsou to hodiny a hodiny cvičení,“ říká herečka a zpěvačka.
Kvůli Kvartetu a hře na violoncello za ní domů jeden rok každý týden docházel učitel. Zahráli si a domluvili se, co dalšího nacvičí na příští schůzku.
„Tehdy už jsem měla Roničku, tak jsem se k tomu dostala asi dvakrát týdně. Až když se přiblížilo natáčení, cvičila jsem každý den. Pořád to ale nebylo tolik, kolik jsem chtěla,“ přiznává.
Barbora Poláková
|
Po roce cvičení uměla stupnici a všechny skladby, které ve filmu jejich kvarteto hraje.
„Zvládla jsem to do té míry, že to nebylo úplně vrzání, ale zároveň jsem nehrála tak, aby to slyšel někdo další,“ říká sebekriticky. Na koncertní vystoupení by to prý rozhodně nebylo.
„Existuje záznam, kdy naše filmová čtyřka hraje bez playbacku, kdy jsme si v nějakém mezičase skladby zahráli sami pro sebe, a byl to zážitek. Absolutně nám to nešlo dohromady, vůbec to nebyla skladba, kterou jsme celou dobu poslouchali z nahrávky.“
Když mluví o filmu Kvartetu, vzpomíná i na casting a kamerové zkoušky před ním. Režisér Miroslav Krobot měl už před castingem vybrané dva herce. Bylo jasné, že hrát bude Jaroslav Plesl a Zdeněk Julina, ale potřeboval k nim ještě dva herce.
„Mirek nás tak různě střídal a zkoušel, jak vypadáme dohromady. Vzali jsme do ruky hudební nástroje s falešnými strunami, měli jsme přitom vypadat, že muziku děláme celý život, a hrát. Ale tvařte se vážně, když ten nástroj pod vámi tak vrže! Už při castingu jsme měli tak strašné výbuchy smíchu, že to nešlo ustát,“ vzpomíná Poláková.
„Normálně castingy nemám ráda a vlastně na ně proto ani nechodím, tohle byl zatím nejhezčí v mém životě. Mirek Krobot umí udělat takovou atmosféru, že to není stres, ale zkoumání a často navíc ještě sranda.“
