Zazářil jste v seriálu Okresní přebor, kde jste často stál za barem. Máte s mícháním koktejlů zkušenosti i v soukromí?
Abych pravdu řekl, v životě jsem se za barem nastál tolik hodin, že ani nevím kolik. Peníze se vydělávat nějak musí, proto jsem často brigádničil v autokempu v Hořicích. Po příchodu do Prahy jste mě mohli vidět i v různých kavárnách. Je pravda, že celý život bych to dělat nemohl. Ve škole jsem byl drzý a nevyhnul jsem se ani reparátu z matematiky. Byl jsem strašný lajdák a po gymplu jsem šel na DAMU. Ale přiznám se, že když nebyla v určitou dobu práce, za bar jsem se na čas vrátil.
Fotogalerie |
Diváci vás mohli vidět v několika seriálech a filmech. To nevypadá na nedostatek pracovních příležitostí. Nebo ano?
Vše se předtáčí a mnohdy vysílá až za dlouho. Takže když se to sejde, vypadá to, že jsem na obrazovce často. Pravda je však jiná a nájem se platit musí. Pokud hraji v divadle, mám na složenky, na nájem to pak dotáhnu právě tím barmanstvím. Naštěstí ale dělám pěkné divadlo. Jsem v divadlech Na zábradlí i v Celetné, kde to mám moc rád. Potom mám jednu „zájezdovku“, kterou hrajeme buď v divadle Palace, anebo kdekoli, kam vyjedeme na výlet. Ale nějaké to natáčení mám také. Aktuálně točím s Markem Najbrtem televizní seriál s názvem Svět pod hlavou. Takže si nestěžuji.
A co muzikál, dokázal byste si sám sebe v nějakém představit?
Určitě by to pro mě byla výzva, do které bych asi šel. Nesmělo by to být ale nic náročného ani velkého, protože za takového špičkového pěvce, který by si mohl dovolit utáhnout nějaký složitější part, se nepovažuji. Dělal jsem s Milošem Orsonem Štědroněm v divadle Na zábradlí takový kabaret, kde nějaké písničky byly, ale to bylo docela jednoduché, takže jsem to zvládnul.
Prý jste velkým milovníkem fotbalu. Je to tak?
Ano, fandím Liberci. Miluji tu euforii, která se nese po celém stadionu. Život bez fotbalu bych si nedovedl představit. Jsem už libereckým maskotem týmu, protože jsem jejich věrným fanouškem více jak třiadvacet let. Jsem ale i sám nadšeným fotbalistou. Tedy snažím se občas stoupnout na zelený trávník se sdružením Real top Praha, kde hrají i další kolegové z naší branže. Pomáháme většinou dobré věci a to se mi na tom hodně líbí.
„Ve škole jsem byl příliš drzý, dělal jsem reparát z matematiky. Na gymplu jsem byl strašný lajdák, takže mi zbylo jen zkusit to na DAMU,“ směje se.
Máte ještě nějaké koníčky? Co třeba golf?
To ne, spíš si rád pro relax zahraji poker. Pokud mám třeba tři stovky, vyrazím si zahrát. Není to pro peníze, to bych musel víc trénovat. Zahraji si spíš jen pro zábavu. Jednou jsem sice vyhrál pár tisícovek, ale to je tak všechno.
Mohli bychom vás někdy zastihnout i v roli moderátora?
Moderování je pro mě disciplína, kterou s velkou radostí odlišuji od herectví. Myslím, že člověk může být sebelepší herec a přitom špatný moderátor. A stejně tak opačně. Je to zvláštní obor, ke kterému chovám hluboký respekt a úctu k těm, kdo ho ovládají. Já se na tom zatím jen testuji, protože výzvy mám rád a nedokázal bych si představit, že bych takovou akci odmítl jen kvůli tomu, že bych se na to necítil. Necítit se na to můžu, ale mám takovou povahu, že jdu čelem proti zdi. Strašně rád vyhrávám. Takže si to chci vyzkoušet a vždy si říkám, že není herec ten, kdo nevydrží deset minut ostudy.
Ze zkoušení představení pražského Divadla Na zábradlí Česká válka - herec Ladislav Hampl
Ostudu si může člověk přivodit třeba i tím, že přijde na akci nevhodně oblečen. Co vlastně vy a móda?
Myslím si, že to až tak moc neřeším. Móda je pro mě součástí života, který vedu, a to jak v divadle, tak i na natáčení. Ale hezké věci mám rád a rád si je také kupuji.
Jak to máte doma? Rozmazlujete manželku tím, že občas koupíte boty nebo kabelku?
Mám samozřejmě rád, když se porozhlíží po nových trendech a vím, že ji to neuvěřitelně baví. Myslím si, že ona sama ale ten prostor vyplňuje tak moc, že já bych tam byl spíš navíc. Mně se zmenšuje prostor ve skříni, ale já ho zase tolik nepotřebuji. Jednou jsem slíbil, že bych jí udělal celou místnost, která by jí byla takovou šatnou. Tak možná někdy v budoucnu.
8. července 2016 |
