Jak dnes rodák z Ostrova na Karlovarsku, který v hudební soutěži zazářil v roce 2006, vlastně žije?
Co nyní děláte a čím se živíte?
Pořád zpěvem, ať už jde o sólovou dráhu nebo různé projekty, které vymýšlíme s hudebním divadlem Hnedle Vedle. To se zabývá především pořady pro děti a rodiny, takže zpívání je pro mě pořád na prvním místě.
Chystáte na tento rok turné?
To ne, ale fanoušci mě mohou slyšet jak již ve spolupráci s divadelním spolkem, tak i na různých městských slavnostech. Bližší informace v nejbližším období zveřejním na svých facebookových stránkách.
A co nová deska?
Nové CD neplánuji, ale přemýšlím nad natočením jednoho singlu. Uvidíme, jak to celé dopadne.
Uplynulo devět let od vašeho vítězství v soutěži Česko hledá SuperStar, jak na to vzpomínáte?
Symbolicky jsem si vzpomenul, ale oslava nebyla. Myslím na to často, a i když bude desáté výročí, neplánuji na toto datum nic zásadního.
Zbyněk Drda
|
Sledoval jste aktuální ročník SuperStar?
Myslíte ten asi padesátý ročník? Spíše sporadicky, pokud se nemýlím, vyhrála to Emma Drobná. A opravdu vyhrála zaslouženě, fandil jsem jí.
A vídáte se s bývalými soupeři?
Občas se vidíme s Barčou Zemanovou a Martinem Ševčíkem, jinak se ostatní rozprchli po republice a je těžké se sejít se všemi.
Poznávají vás ještě lidi na ulici?
Už to není tak časté jako krátce po vítězství, ale stále se někdo najde. Hodně jsem se za devět let změnil, takže je to i mou současnou vizáží.
A nechybí vám ten velký zájem fanoušků?
Naopak. Moc si užívám klid. Já nemám moc rád ten humbuk, kdy mě každý tahá za rukáv nebo kapsu.
Co se za devět let od vítězství změnilo?
V podstatě všechno. Člověk přišel do Prahy a vše bylo jinak. Nejdřív jsem se musel rozkoukat v tom velkém světě, než jsem mohl začít normálně fungovat.
Zničehonic se na vás upínala pozornost fanoušků a médií. Zvládal jste tento tlak?
První rok bylo moc práce, takže jsem kolotoč od médií ani nestíhal vnímat. Snažil jsem se všechno sledovat, něco mě i mrzelo, ale naučil jsem se s tím žít.
Váš předchůdce Tomáš Savka zakotvil v muzikálech, co vy?
Byl jsem obsazen do muzikálu Naháči. Ten bohužel skončil, prakticky hned zkraje, kdy jsme odehráli jen několik představení. Ale zjistil jsem, že muzikály nejsou moc pro mě, nejsem moc pohybově nadaný. Při dalších zkouškách jsem právě vyhořel právě na tomto.
Od mládí jste sportoval, to vám nepomohlo?
To jo, ale já nemám pohybovou paměť.
Jednu dobu jste hodně cílil na zahraničí, proč zrovna to?
No cílil... Spíš byla možnost to zkusit. Díky zpěvu jsem se podíval v rámci vystoupení a hudebních festivalů do mnoha zemí, a to především na východě – do Ruska, na Ukrajinu či do Tádžikistánu.
Jak se takové publikum chová?
V Uzbekistánu a Tádžikistánu nás měli pomalu za mimozemšťany. Nikdo nás neznal, ale jejich radost, že přijel někdo ze západu, neznala mezí.
Dá se to porovnat s českým publikem?
Východní publikum se rádo baví kulturou a muzikou. Není to forma, kterou známe u nás, tedy rockový festival, pivo a párek. Hodně se tam propojují různé styly kultury, jako divadlo a tanec. Opravdu to není jen a čistě o zpěvu.
Kde se vám líbilo nejvíc?
Tádžikistán a Uzbekistán. Tam se mi opravdu líbilo.
Zkusil jste i další soutěže po SuperStar?
Při plavbě na zaoceánském parníku jsem skončil druhý. Moje hlavní výhra bylo ale cestování. Nikdy jsem netíhl k těmto metám. Jeden z mých kolegů ze SuperStar dokonce objížděl tyto zahraniční soutěže a hned po návratu se všem médiím chlubil úspěchem, ale to není pro mě.
Soutěžíte ale už od mala, což dokládá i výhra v Karlovarském hlasu. Jak na to vzpomínáte?
Byla to první soutěž, kde se nemusely zpívat jen lidové písničky, ale i ty popové. Pamatuji si, že v prvním roce jsem neuspěl, ale rok poté, pod vedením Štěpánky Steinové, se to otočilo.
Nyní sedíte v porotě, tedy na opačné straně barikády, jaké máte pocity?
Vždy si představuji, že na tom pódiu stojím já, takže jsem často nervózní jako samotní soutěžící.
Existují v těchto soutěžích „tlačenky“?
Několikrát jsem se s tím setkal, ale ne v Karlovarském kraji. Vždy si ale pevně stojím za svým. Sám jsem si tím prošel, tohle musí být čisté.
Jste přísný porotce?
Vyznávám spíš konstruktivní kritiku ve stylu, tohle bylo dobré, ale musíš zamakat ještě na tomhle. Snažím se radit, ne shazovat.
Stále studujete?
Mám hotové dva ročníky na Vysoké škole finanční a správní, tak uvidíme, jak to bude dál. Jsem takový věčný student.
Sledujete českou hudební scénu? A co říkáte na poslední Slavíky?
Český slavík je hodně specifická záležitost. Každý má právo se vyjádřit a projevit se hlasem pro svého oblíbeného interpreta.
Kdo se vám líbí z české popmusic?
V tomhle jsem stará škola. Líbí se mi Chinaski, Aneta Langerová i Ben Christovao. Ale že bych doma měl jejich CD, to se říct nedá.
Co plánujete v nejbližší budoucnosti?
Klid, odpočinek a pohodu. Nemám krom relaxace nic jiného v plánu. Musím nabrat síly, než se rozjede sezona.
