Velmi krátce po porodu jste začala zkoušet v divadle. Jak jste to zvládala?
Asi dva měsíce po narození Jáchyma jsem začala zkoušet inscenaci v divadle Studio DVA Hovory o štěstí mezi čtyřma očima a myslím, že jsem to zvládla jen díky nekonečné trpělivosti režiséra i kolegů. Měla jsem tehdy zvláštní zkoušecí režim. Patrik Hartl mi umožnil pracovat vždy jen dvě hodiny denně, abych mohla trávit co nejvíce času s miminkem. Žila jsem tehdy doslova od kojení ke kojení, zkoušení pro mě bylo příjemným rozptýlením.
Co se vám jako první vybaví, když řeknu mateřství?
Jáchym, jakkoli sobecky to asi vyznívá. A taky nepodmíněná láska, kterou jsem si před porodem ani ve snu představit nedokázala. Bože, to zase vyznívá pateticky. Mateřství je určitě má nejhezčí současná role.
Sama jste ze tří sourozenců. Budete tedy ještě chtít další děti?
Zatím dalšího potomka neplánujeme. Ale já na plánování čehokoli nikdy nebyla. Uvidíme.
Jak jste se s partnerem vlastně potkala?
Při postprodukci seriálu Okresní přebor. Do jednoho dílu jsem namlouvala roli navigace, do které si mě Matěj podle hlasového rejstříku obsadil. Seznámili jsme se vlastně díky mému hlasu.
Jana Stryková a Matěj Matuška
Jak pomáhá partner s malým Jáchymem?
Jak může. Oba jsme na volné noze a zatím máme to štěstí, že se naše pracovní vytíženost docela střídá, takže jeden z nás se věnuje Jáchymovi a ten druhý vydělává. A když nemůže ani jeden, zachraňují nás babičky. Jáchyma tak vychovává celá rodina, za což jsem moc vděčná.
Televizní diváci vás znají hlavně jako zdravotní sestřičku Kateřinu ze seriálu Ordinace v růžové zahradě. Máte s ní něco společného?
Kateřinu „natáčím“ už pátým rokem a kromě její profese máme společného opravdu mnoho. Někdy podezřívám scénáristy, že je snad nepřímo inspirujeme. Na profesi zdravotní sestřičky bych si ale netroufla, i při pouhém pohledu na krev omdlévám.
Baví vás víc televize, či divadlo?
Vedle televize nebo divadla ráda také dabuji a pracuji pro rozhlas. Výjimečně i moderuji. Na herectví mě baví právě ta pestrost, kterou nabízí.
Pokud vím, dostala jste se i na práva. Nakonec ovšem zvítězilo DAMU. Byl to truc, nebo recese?
Studovala jsem divadelní vědu, která mě nebavila. Takže jsem zkusila přijímačky na DAMU. Vůbec jsem nepočítala s tím, že se dostanu. Rodiče moc nadšení nebyli. Abych jim udělala radost, zkusila jsem úspěšně i práva, ale nenastoupila jsem tam.
Jaká jiná profese by vás bavila?
Naštěstí mě baví, co dělám. Herectví pro mě není jen práce, ale i životní styl. A dokonce si přitom mohu vyzkoušet i různé profese. Ale kdybych si mohla vybrat, chtěla bych být rentiérka aneb bohatá milionářská dcerka. Ve volném čase bych chodila za kolegy do divadla a dělala s nimi rozhovory.
Nyní zkoušíte představení podle kultovního kresleného seriálu Smolíkovi. Když nabídka přišla, byla jste nadšená?
Doslova. V divadle Studio DVA hraju moc ráda. A když je práce spojená i se zajímavými lidmi a titulem, není nad čím přemýšlet. Eva Holubová a Bob Klepl jsou pro své role doslova stvořeni, takže samotné zkoušení je pro mě velkým zážitkem.
Na plakátě, kde máte dokreslené vlasy, jste animované Týně docela podobná.
To je především zásluha kostýmní výtvarnice Samihy Maleh, která spolu se švadlenami a vlásenkářkami dělala vše pro to, abychom vypadali, jako když jsme právě přicestovali časem z roku 1970.
Hltala jste Smolíkovy v dětství?
I já jsem sledovala Studio Kamarád či Magion a Vegu a Smolíkovi v nich samozřejmě nesměli chybět. Když jsem však byla malá, zbožňovala jsem Maxipsa Fíka. Chtěla jsem být holčičkou se psem. A to se mi splnilo.
Kde všude vás v divadle nyní mohou lidé vidět?
Přes prázdniny na Letní scéně Vyšehrad a pár repríz si odehraji i na Letních Shakespearovských slavnostech. A na podzim opět v divadle Studio DVA, divadle Ungelt, ve Viole a A Studiu Rubín.
Takže se nezastavíte ani v létě. Budete mít vůbec čas na dovolenou?
Kromě hraní se chystám trochu odpočívat. Rok byl trochu náročnější. Část léta tak strávím s kamarádkami a jejich ratolestmi na chalupě. Pevně věřím, že děti nebudou jediné naše téma hovoru.
