Zní to jako klasická romance. Do knihkupectví, kde pracuje mladý Joe, zavítá Guinevere, zvaná Beck, a Joe se do ní bezhlavě zamiluje. Už od počátku je ale čtenáři jasné, že tahle láska není v pořádku. Román TY od Caroline Kepnesové si hraje s úzkostí čtenáře a nechá ho přihlížet gradující obsesu. Děsivě ukazuje sílu sociálních sítí a chorobnou touhu, která krůček po krůčku obrací život milované naruby.
UKÁZKA V bytě Beck
Pozitivní na tom je, že nemám žádné výčitky. Mé útrapy s Candace byly jenom trénink na tuhle novou situaci. Musel jsem se dostat k tobě domů, Beck. A věděl jsem, jak to mám udělat.
Takže jsem zavolal do plynáren a nahlásil, že u tebe uniká plyn. Věděl jsem, že máš školu a po ní jdeš navíc vždycky na kafe s kámoškou. Tohle je jediný den, kdy zaručeně nejsi delší dobu u počítače. Čekal jsem na svý nepozorovaně na druhé straně ulice, než přijel plynař. Pak jsem mu řekl, že jsem tvůj kluk a že jsi mě poslala to vyřídit.
Posedlý láskouThriller TY pořídíte se slevou na Knihy.iDNES.cz. Mrazivý román Caroline Kepnes si můžete stáhnout také do čtečky.  |
Únik plynu se musí ze zákona prošetřit a podle nepsaného chlapského zákona, chlápek jako já, kterého vylili z vysoké, umí jednat s chlapy z plynáren. No a co? Prostě mi bylo jasné, že mi tu historku s tvým přítelem sežere a pustí mě dovnitř. A bylo mi jasné, že by mě pustil dovnitř, i kdyby si myslel, že kecám. Zavolat plynaře a pak se neukázat, to se prostě nedělá, Beck. Fakt ne.
Odchází a já si okamžitě beru tvůj noťas, sedám si na gauč a cítím, jak ten tvůj zelený polštář krásně voní, a piju z tvého hrnečku s nápisem Brown. Umyl jsem si ho, protože v něm byly zbytky popela z jeho cigarety – umývat nádobí teda neumíš.
...
Když sedíš na záchodě, koukáš na fotku Einsteina na dveřích. Ráda se mu díváš do očí, když tlačíš. (A věř mi, Beck, až budeme spolu, všechny tvoje zažívací problémy zmizí, protože já ti nedovolím živit se tím zmraženým humusem a plechovkami se slanou vodou, na kterých je napsané „polévka“.) Díváš se na Einsteina, protože ten viděl to, co nikdo jiný. A taky to není spisovatel. Není pro tebe konkurence a nikdy nebude.
Pouštím televizi. Nejčastěji se díváš na Ladíme!, což už mi teď dává smysl, protože znám z Facebooku tvůj vysokoškolský život. Konečně jsem tam a můžu si prohlížet tvou minulosti i na fotkách. Nezpívala jsi a capella, nikdy jsi nepoznala vášeň ani skutečnou lásku. Prostě jste s tvýma nejlepšíma kámoškama Chanou a Lynn hodně chlastaly. Máš ještě jednu kamarádku, která je hodně vysoká a hubená. Ty i ostatní vedle ní vypadáte jako trpaslice. Tuhle jsi ale neoznačila ani na jedné fotce a musí na ní být něco hodně povznášejícího, protože jsi na přátelství s ní hodně hrdá a jste kamarádky už od dětství. Tahle bezejmenná holka se na všech fotkách tváří nešťastně. Její tvář beze stopy úsměvu mě asi bude dlouho strašit. Je načase přesunout se dál.
Chodila jsi s dvěma kluky. Charlie pořád vypadal, jako by se vzpamatovával z koncertu Davea Matthewse. Když jsi byla s ním, sedávali jste na trávníku a zkoušeli první dětské drogy. Jakmile ses dostala do spárů tohohle zkouřeného primitiva, padla jsi do náruče rozmazleného punkera Heshera. Jen tak mimochodem, Heshtera znám, ne osobně, ale píše komiksy a pár věcí od něj máme v obchodě. Teda zatím, protože první věc, co udělám, až přijdu do práce, bude, že všechny odnesu do skladu.
Byla jsi v Paříži a byla jsi v Římě a já jsem nikdy ze Států neodjel a ty jsi ani v Hesherovi, ani v Paříži, ani v Římě nenašla, co jsi hledala. S Charliem ses rozešla kvůli Hesherovi. A byla jsi chladná; Charlie se přes to doteď nepřenesl. I dneska vypadá na fotkách, že je v jednom kuse na šrot. Heshera jsi měla za boha, ale on ti to nikdy nevrátil, aspoň ne na Facebooku. Našel jsem spoustu statusů, ve kterých ho vynášíš do nebe, a ani jeden, kde by tomu bylo naopak. A pak máš jednoho dne ve statusu ukončení vztahu a tví kamarádi ten status lajkovali takovým způsobem, že je jasné, že on se rozešel s tebou.
Ladíme! skončilo a já jdu k tobě na záchod a pak ležím na tvojí rozestlané posteli a slyším, jak někdo strká klíč do zámku a otáčí s ním, a mně v hlavě víří spousta věcí a mezi nimi probleskne okamžik, kdy ten chlap z plynáren kecal s domovníkem – nejmenší byt v době a nejmenší klíčová dírka, která pořád drhne – a já slyším, jak se ti daří odemknout, dveře se otevírají a tenhle byt je strašně malý a ty už jsi uvnitř.
Máš pravdu, Beck. Je jako krabice od bot.
