Je vám 48, není už čas přemýšlet o rodině?
Určitě nejsem rodinný typ, rodinné zázemí nemám, to všichni vědí, to nemusím ani říkat. Ale mám rád svou partnerku Markétu, ta mi dává "zázemí" a klid. Člověk se ovšem nejlíp soustředí, když je sám. Vezme počítač, do ruky tužku a papír a nějakou hezkou muziku, to je ta chvíle, kdy se může soustředit na práci. Aby za mnou běhaly děti a pořvávaly, u toho se pracovat nedá. Režie se dělá doma u stolu, když pak přijdu na plac, to už je jen takový vrchol ledovce, taková show.
Čím tedy žijete, co vás momentálně živí?
Teď mě živí tantiémy z Divadla Broadway, kde se stále hrají má představení jako Casanova, Kleopatra a teď bude Baron Prášil. Navíc je v přípravách celovečerní film Hodina pokušení o poměru Baarové a Goebbelse, který bych měl točit letos na podzim. Je to věc, kterou s Ivanem Hubačem chystáme dvanáct let a letos jsme konečně našli nějaké peníze a producenta. Teď jsem samozřejmě trochu v ústraní, abych se mohl soustředit, neboť je to pro mě velká výzva, tak si to nechci pokazit tím, že budu chodit na nějaké mejdany.
Máte štěstí na kvalitní herce?
Je opravdu těžké najít kvalitní herce, protože spoustu herců kazí ony nekonečné seriály. Oni tam ani nemusejí hrát, oni tam pouze pochodují a něco mluví, jsou tam spíš sami za sebe, než aby hráli nějakou roli. Navíc jsou strašně okoukaní, protože jsou každý den na obrazovce, tudíž najít nějaký hezký neokoukaný obličej bývá hodně těžké. I proto se rád koukám na Slovensko. Je hrozný, jak herci honí kšefty, ráno jsou v televizi, odpoledne v dabingu, večer v rozhlase. Honí jen prachy místo toho, aby se soustředili na jednu konkrétní roli. Pravdou je, že u nás nejsou placeni jako ve Spojených státech, kde je placené i zkouškové období. Neberou nic jiného a soustředí se jen na jednu roli, aby nakonec třeba dostali i Oscara. Najít poctivého herce je těžké. Je tu víc herců než počet obyvatel.
7. března 2014 |
Takže je vše o penězích?
Pro ně to jsou trafiky, nějak ty nájmy platit musí, takže se jim na jednu stranu ani nedivím, ale pak se nesmějí divit, že jsou okoukaní a že si je do dobrého filmu nevezmete. Je to jak tovární pás, ty role tam sekají jak Baťa cvičky a tím se stávají nezajímavými.
Nedávno jste zaznamenal dva výrazné úspěchy. Vedle ceny ze San Franciska za snímek Sebemilenec to byl i úspěch Sanitky 2 v čele s Dagmar Havlovou. Neuvažujete i o Sanitce 3?
To není úplně otázka na mě, ale spíš na autory a Českou televizi, zatím to v plánu není. Já měl takovou představu, že by mohlo být něco jako Lékaři bez hranic, mimo republiku, ale to je zatím taková utopie. Myslím si, že tolik peněz jako na Sanitku 2 Česká televize nikde neposkytne. Sanitka stála 170 milionů. Všechno je to skutečně o autorech, dobrých scénářích a televizi.
