Za dveřmi bytu ve vršovickém činžovním domě na mě čekalo příjemné překvapení. Většinu zařízení v interiéru herce Lukáše Hejlíka totiž vyrobil truhlář Ladislav Holeňa ze starých palet a bylo se na co dívat. Přitom jsem si tu ani náhodou nepřipadala jako ve skladišti.
Naopak, obdivovala jsem, jak dobře ještě tyhle přepravní podložky mohou posloužit. "K paletám mě přivedla náhoda. Když jsem před časem natáčel v Bratislavě videoklip v showroomu s designovým nábytkem, dal jsem se tam do řeči s návrhářkou," vysvětluje Hejlík.
Byt Lukáše Hejlíka |
"Chtěl jsem od ní poradit, jak zajímavě a relativně nízkonákladově zařídit byt. Právě ona mě navedla na palety. Prý ať si zadám do vyhledávače na internetu 'DIY old pallet' a třeba mě něco zaujme. Na samotnou práci s paletami jsem ale neměl ani čas, ani dovednosti, proto jsem oslovil Láďu, který se pro ten nápad také nadchl. Potřeboval jsem, aby tu bylo všechno užitné. Palety jsou skvělé v tom, že je to relativně levný materiál. Jsou z masivního dřeva a práce s nimi je jako skládačka. Když se budu stěhovat, sbaleno mám za chvíli a všechno se mi vejde do pick-upu nebo se to spálí. Nechtěl jsem mít z bytu jen neosobní noclehárnu, přál jsem si dostat do Prahy něco z mé chalupy u Brna, kde jsem hrozně rád. To se mi také povedlo. Ze starých vrat od sklepa je jídelní stůl, z žebříku základ policového systému na toaletě a z větví jsem udělal improvizovanou šatnu v ložnici. Zbytek je vlastně celý z palet."
S truhlářem funguje Lukáši Hejlíkovi příkladná spolupráce. "Já namaluji Láďovi svou představu, jak bych chtěl, aby výsledek vypadal. On se na můj, podle mého perfektní, návrh podívá a hned mi řekne, jak by se dal ještě vylepšit. Ubere většinou počet palet, aby byl nábytek lehčí." Jedna paleta totiž váží 16 kg, což je znát.
Obrazy v obývacím pokoji jsou tisky od manželky slavného spisovatele Roberta Fulghuma Willow Bader, která je tanečnice a malířka.
Paletový botník, stůl i gauč
Hned v předsíni nacházím první paletu - je z ní botník. Prkénka z palety jsou přeskládaná tak, aby se botníková police vešla do výklenku mezi dveřmi. Boty jsou do jednotlivých příček vsunuté, jako by se od začátku výroby palet počítalo s tím, že se do mezer mají vejít.
I obytná kuchyně je zařízená paletami. Tedy vyjma kuchyňské linky, která byla součástí vybavení bytu. Z palet je však vyrobená nástěnná police, v níž je vystaven starobylý porcelán. Staré talíře s půvabnými květinovými vzory si Lukáš Hejlík přivezl z Brna.
Kromě několika památečních kusů po babičce je většina ostatního nádobí od kamarádů keramiků, kterým se už do zařízení bytu nehodilo. Obdivuji broušenou karafu, ta je ale na rozdíl do porcelánu docela nová. K broušenému sklu našel herec vztah poměrně nedávno, tvrdí, že z ručně zdobené sklenice chutná víno úplně jinak. Lépe.
Jídelní stůl má vrchní desku ze starých vrat do sklepa. Zůstaly na ní panty i kování, které by Lukáš Hejlík rád využil, aby se stůl mohl rozkládat.
Paleta posloužila i jako základní deska půvabné toaletky v koupelně. Stačilo přidat pár dalších poliček.
Jídelní stůl je opět z palet, i když nejen z nich. Středová základna je z pěti kusů vyskládaných na sebe, samozřejmě zbroušených a ošetřených olejem. Do jednotlivých mezer dokonale zapadají lahve s vínem. Má tak stůl s integrovanou vinotékou přímo ve středu pokoje.
Na vrchní desku jsou využitá stará vrata, která v jeho jihomoravském domově patřila ke sklepu. Nechal na nich dokonce i kování pro petlici a panty. A ty hodlá v budoucnu ještě využít, stačí už jen vymyslet systém, jak na ně napojit další přídavnou desku, která by stůl zvětšila, což bude další příležitost pro invenci truhláře Ládi.
Lukáš Hejlík i v téhle malinké kuchyni často pořádá kulinářský gastrokroužek pro partu přátel. Něco jako televizní Prostřeno, ale bez kamer. Sejde se jich vždy nejméně šest a každý připraví jeden chod. Přiznám se, že šest vařících lidí jsem si na tomto prostoru dokázala představit jen stěží, zvětšení stolu by vše vyřešilo.
Jedním z prvních kusů nábytku z palet v bytě byla prostorná postel s integrovanými nočními stolky, která jako by se vznášela nad zemí.
Starému porcelánu to v nástěnné kredenci z palety a kramlí velmi sluší.
K rustikálnímu stolu moc hezky ladí směsice židlí, které nakoupil v jednom z antiků s nábytkem, přičemž jednu z nich dokonce dostal zadarmo. Pravda, tu nejméně půvabnou, žlutou s laminátovou opěrkou a sedákem, která pamatuje socialismus. Ta sice nestála ani korunu, ale ke stolu ji stejně nepostavil. Udělal si z ní květinový stolek.
Každá z židlí u stolu je absolutně odlišná: empírovou s vyřezávanou opěrkou a polstrováním si oblíbila jeho malá dcera, připadá si v ní prý jako princezna. Nechybí ani klasická thonetka a Lukášova nejoblíbenější je lovecká, která kombinuje dřevo s kůží.
I kožešiny v tomhle interiéru hrají důležitou roli. Je to jedna z dalších spojek s Moravou, kde Lukáš Hejlík chová stádo ovcí. Kožešiny z vlastních oveček zpříjemňují posezení u stolu i na gauči. Překvapivě k nim ladí i jedna zcela současná moderní designová židle Edge Chair, již si před časem koupil od českého designéra Petra Novagua.
Lukáš Hejlík i v téhle malinké kuchyni často pořádá kulinářský gastrokroužek pro partu přátel.
Kuchyně je zároveň obývacím pokojem, a tak tu nesmí chybět místo pro relax. Na odpočinek je tu gauč, jehož klasické rozměry 90 × 200 cm nejsou samoúčelné, protože slouží i pro příležitostné spaní.
Do této místnosti se musela vejít také knihovna. Nenajdeme v ní všechny Lukášovy knihy, ty by se do ní nevešly, většinu jich nechal na chalupě na Moravě. Bočnice knihovny z palet zpevňují tesařské kramle, které našel na své chalupě.
Nejnovějším kusem nábytku je tu hifi skříň. Police jsou ideálně široké, aby se do nich z boku mohly ukládat CD disky i kazety. Kromě přehrávače CD je v ní navíc gramofon. Když totiž nemáte televizi, a Lukáš bez ní žije už řadu let, bez muziky se neobejdete.
Takový kus nábytku může mít doma každý. Stačí paletu zbrousit, natřít olejem nebo lakem a upevnit na zeď.
Paletové království jsem našla i v ložnici. Že z nich je postel, to mě ani tak nepřekvapilo. Právě postele a posezení na zahradě se z nich vyrábějí nejčastěji. Ze dřeva z palet je i domácí sluha se zrcadlem v jednom, což je zvlášť nápaditý kus nábytku, který doplnily věšáky na kabelky a tašky z větví.
V této místnosti jsem ale nejvíc obdivovala šatnu. Je to sofistikovaný "štendr" na ramínka. Krásnou pevnou a mírně nepravidelnou větev zbavil Lukáš Hejlík kůry, upevnil ji z jedné strany do stěny a z druhé pomocí silného sisalového lana na háčky ve stropě. A šatna byla hotová. Další skříně tu supluje malinká komora, která však nemá víc než jeden metr. I když ji od podlahy po strop vyplnil policemi, mnoho věcí se do ní nevejde.
Byt, který si Lukáš Hejlík pronajal, je ve starém domě a vybavení z palet se do něj docela dobře hodí. Ke staré prkenné podlaze si jen těžko lze představit moderní lesklý nábytek. Pro člověka tak pracovně vytíženého má rustikální dřevěný interiér ještě jedno pozitivum. Není v něm vidět nepořádek.
Dotazník:
|
