Vidíme se poprvé od porodu, jak si užíváte mateřství?
Je to opravdu to nejkrásnější na světě, i když někdy řve. Máme za sebou jednu ne prořvanou, ale ukňouranou noc, protože má chudinka rýmu. Ale pak se na ni člověk podívá a je odpuštěno. Akorát si říkám, jak ty naše maminky málo uznáváme za to, co si s náma prožily.
Co vám dává nejvíc zabrat?
Nejtěžší je snášet, když pláče a já nevím proč. Jsem poprvé maminka, nemám tolik zkušeností, dám jí nabumbat, má čistou plenku, není jí zima ani teplo, mám ji v náručí a pláče. Ale malinko, ona je opravdu hodná holčička. Ale je to stav, kdy se musím držet, abych z ní nebyla smutná.
Váš partner Miroslav je gynekolog. Hodí se jeho rady i po porodu?
Gynekolog není pediatr. Předtím byl lepší gynekolog, teď bych potřebovala, aby se přeučil na pediatra. I když radši ne. Čím víc člověk ví, co všechno by se mohlo stát, tím víc je nervóznější. Lepší je sladká nevědomost. Máme dobrou pediatričku, ale naštěstí nebyl důvod si dělat větší starosti.
Marta Jandová a její partner Miroslav Verner
Jste na konci šestinedělí, stačilo se tělo trochu oklepat?
Fyzicky i psychicky se cítím dobře, malinké poporodní bezdůvodné plakání mám za sebou. Tělo bude samozřejmě ještě chvíli potřebovat čas, než se dá úplně dokupy, ještě nemůžu cvičit a kojím, takže jím, na co mám chuť, miminko pak tloustne, maminka sice hubne, ale to bude tím kojením. Ale na cvičení se chystám, bříško ještě mám, porod přeci jen byl nedávno.
Kolik jste mimochodem nabrala?
Nabrala jsem patnáct kilo, ale devět už mám dole.
Vyrazila jste do společnosti se svým otcem Petrem Jandou. Je to poprvé, co Marii hlídá tatínek?
Strašně nerada chodím ven bez ní. Teď je to potřetí, co ji hlídá tatínek. A on to dělá dobře, všechno je připravené, kdyby náhodou, a já za hodinku půjdu zase domů, protože je to pořád hodně čerstvé a já chci být u ní. A u něj.
