Kateřina Hrachovcová
|
Občas se v bulváru přetřásá vaše barva vlasů, proč se vlastně z pohledné tmavovlásky stala blondýna?
Nevím jak vám, ale mně jako blondýně je po všech stránkách líp. A jako skoro u všech blondýnek to není má přirozená barva, ale cítím se v ní přírodně. Asi jsem se našla nebo spíš, že se nacházím. Ale tou barvou to není.
Asi už nemluvíme jen o barvě vlasů.
Mám pocit, že tam, kde pro mnoho lidí končí přirozenost, pro mne začíná.
Vy prostě jdete dál. Mimochodem mám pocit, že váš smysl pro humor není doceněn. Když jsem vás kdysi viděla moderovat Snídani s Novou, říkala jsem si, že se mi asi zdáte.
Bylo to milé období. Tenkrát jsem si roli moderátorky teprve zkoušela.
Bavilo vás to?
Bavilo a pořád baví. Možná víc než dřív.
A co vás na tom baví?
Ráda pozoruji a poslouchám.
Posloucháte? Tak schválně: K noze!
Kateřina bez mrknutí oka poslušně přiběhne k noze od stolu, lehne si na záda a vrtí se...
Jiří Lábus říká, že opravdu dobrý humor umějí dělat jen velmi inteligentní lidé.
A sám je toho příkladem.
Vaše láska ke zvířatům je pověstná. Zajímalo by mne, jestli jste v ambulanci svého muže odpozorovala, jak jsou si páníčci a jejich miláčci podobní.
Kdo by neměl rád zvířata. To je velká láska. Asi jako děti. A k té podobě - jak se říká, jaký pán, takový pes. Podívejte na mého Punťu (voříšek se sestřihem á la punk - pozn. red.).
Jakým plemenem by byl třeba Jiří Lábus nebo Petr Čtvrtníček?
Petr by byl malou tlusťoučkou čivavou a Jirka jednoznačně basetem. Protože je moudrý, majestátný a šíří dobro. A má vytahanou kůži na různých částech těla. Jirka nikdy o nikom neřekl nic zlého. Pokud někdo začne drbat, tak se toho nezúčastňuje a naopak to shodí. I za to mám Jirku ráda.
Koho z kolegů máte z branže ještě ráda?
Po dlouhé době jsme se pracovně potkali právě s Petrem Čtvrtníčkem. Dotočili jsme teď seriál Ententýky, kde hrajeme manželskou dvojici. Petrův humor je mňam. V jedné scéně jsem měla brečet a Petr byl mimo záběr. Až potom, co jsem tu scénu dotočila, mi ukázal, že si mne natáčel na telefon a dělal se mnou fiktivní rozhovor. S Petrem si nemusíme nic vysvětlovat, nic si nebereme osobně. A koho mám ráda jako sůl a se vším všudy, a i když už je skoro plešatý, je Lukáš Vaculík. Tímto všechny zvu na naše společné představení Básník a kočka... mňau.
Co ženské kolegyně, máte mezi nimi dobrou kamarádku?
Celkově mám dobré přátele. Teď na Entetýkách jsme se třeba sblížily s Jitkou Schneiderovou. V seriálu hraje moji sestru.
Když jsme mluvily o komicích, přijde mi, že většina komiků bývá v soukromí melancholická...
Nepřemýšlela jsem o tom takhle, ale bývají to lidé, kteří jsou rádi sami.
Jste ráda sama?
Jsem, protože jsem ráda potichu. Jsem šťastná, když jsem s Puňťou. Chodíme spolu všude, spíme spolu, řídíme auto, cvičíme jógu, pilates, radíme se o nabídkách, protože Puňťa je součástí mých smluv. Co se štěkne, to platí. Řídím se heslem: Pro psa udělám cokoliv.
Šušká se, že herečka Nataša Gollová je vaše prateta. Co je na tom pravdy?
To je krásné, že to říkáte, je to pro mne velká pocta. A opravdu by to bylo skvělé, kdyby to byla pravda, ale není. Je fakt, že od školy mi říkali, že jsme si podobné a že mám její výraz. Dokonce mi v jedné restauraci dali její fotografii, ať se tam podepíši. Byla krásná, tak holčičí, ale zároveň tak žensky sexy. Rozkošná herečka.
Nezhlédla jste se tak trochu v její roli Evy, která tropí hlouposti?
Jé, to by bylo hezký! Nataša je pro mne hrdinkou se vším všudy. Být komička neznamená být nutně držtička. A hlouposti, ty zaplaťpánbů tropíme všichni. I já jich nadělala. Tak i tak. A to je dobře a v pořádku... Život by byl jinak nuda.
Děkujeme kabaretu Tingl Tangl za poskytnutí prostor k focení, Michaele Boháčové z kadeřnického salonu Toni&Guy v pražské Opletalově ulici a Lucii Janouškové za líčení.
Oblečení a doplňky zapůjčili Lazy Eye, Bella Brutta, Obsession II. a Jane Bond.
