Po jak dlouhé době jste se do Česka podívala?
Po roce. Jezdím sem vždycky v zimě, tak je příjemné vidět Čechy ještě zelené.
Nevítali vás rodiče slovy, že byste mohla trochu přibrat?
Ne, to spíš babičky. Ty by mě jenom vykrmovaly.
Je pravda, že jste nechtěla být modelkou?
Nikdy jsem tuhle práci nechtěla dělat, bavil mě spíš sport, přesněji basket.
Jak se vám tedy povedlo uspět?
Bylo to vlastně jednoduché. Viděly jsme se sestrou inzerát, ve kterém slibovali tři tisíce korun za to, že jim najdeme modelku. Takže jsem přihlásila sestru a ona mě.
A uspěla jste pouze vy?
Ano, dodnes mě mrzí, že jsem ty peníze nedostala já. (smích)
Jak jste se změnila od doby, co jste vyhrála soutěž Topmodelka nového tisíciletí, která vás raketově vynesla mezi špičku?
Myslím, že jsem se nezměnila. Není důvod. Co se ale změnilo, je můj život. A to úplně. A jsem za to vděčná.
Měli o vás rodiče strach, když vás tehdy do ciziny pouštěli?
Samozřejmě. Tehdy ještě nevěděli, co mohou od podobné práce čekat.
Dodělala jste si někdy školu?
Studium na umělecké střední škole v Karlových Varech jsem přerušila, dali mi tehdy dva roky na to, abych se vrátila. Já se nevrátila, už to nešlo. Práce bylo hodně.
A nevadí vám, že nemáte maturitu?
Osobně si myslím, že vzdělání není všechno. Hodně je to o štěstí. Práce mám dost, nevidím teď důvod, proč bych měla jít studovat. Třeba to přijde časem.
Kde se cítíte být doma?
Tam, kde je můj manžel. Teď jsme spolu čtyři měsíce ve Francii, jinak žijeme v New Yorku. A tam, kde je on, tam je dobře i mně.
Jak dlouho jste vdaná?
Pět let.
To znamená, že vám bylo dvacet, když jste se s partnerem Drewem brali.
Ano, zásnuby proběhly během tří měsíců, co jsme se poznali. Svatbu jsme pak měli do roka.
Ve světě modelingu jste v tomto směru výjimka. Nemyslíte, že jste na manželství příliš mladá?
Nemyslím si to. Čím déle jsme s manželem spolu, tím je to krásnější. Stále se milujeme.
Jak se vám vlastně povedlo nafotit obálku amerického vydání časopisu Vogue?
Bylo to běžné focení. Nikdo jsme netušil, že by za tím mohlo být něco víc. A když jsme skončili, jenom mi řekli, že budu na titulce Vogue. Bylo to krásné zakončení pracovního dne.
Nahá Hana Soukupová v reklamním spotu Mattoni
Co následovalo, když jste se na té titulce objevila?
Hodně práce. Klienti se začali víc ozývat.
Ozvali se i z firmy Mattoni, která vás v úspěšné kampani "zahalila" jen do vody. Máme se těšit na další lechtivou reklamu?
Nápad teprve vzniká, tak uvidíme. Nechte se překvapit.
Očima autoraS Hanou Soukupovou jsem v minulosti složitě komunikoval pouze přes e-maily. Jelikož ale preferuji rozhovory "z očí do očí", uvítal jsem možnost se s ní potkat. Upřímně - tak skromnou, jemnou, vlastně úplně obyčejnou holku jsem v modelingu v životě nepotkal. A to nepřeháním. I když by mohla ze své pozice úspěšné topmodelky "blbnout", nic takového se nedělo.  Hana Soukupová a redaktor iDNES.cz Vedran Kovačevič. Do rozhovoru se občas zapojil i pes modelčiny agentky Rocky Plynulost rozhovoru narušovala (kromě roztomilého psa její agentky Lenky) pouze modelčina poněkud omezenější česká slovní zásoba. Chvíli jsem nad tím přemýšlel - taky jsem se narodil jinde, ale mateřštinu ovládám slušně... A pak mi došlo, že se způsob jejího myšlení zcela přepnul do angličtiny. Do Česka navíc jezdí velmi sporadicky. Přesto nepochybuji, že ve světě módy zaznamená mnoho dalších úspěchů. |
