Už poněkolikáté budete v předvolební kampani doprovázet vašeho manžela a šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. Jak to bude přesně vypadat?
Nebude se to moc lišit od předchozích kampaní. Chci ho doprovázet, být mu oporou na mítincích a mluvit s lidmi. Ale nejsem politik, nebudu do toho vstupovat aktivně.
Nemáte po volbách do Evropského parlamentu, kdy na Jiřího Paroubka pršela i vajíčka, z nastávající kampaně obavu z excesů?
Nepamatuji si na excesy, když jsem ho doprovázela u eurovoleb.
Skutečně? Na pražském Andělu bylo na tribunu, kde stál s dalšími představiteli sociální demokracie, vrženo několik stovek vajec a atmosféra tam byla velmi bouřlivá.
Byla jsem tam a chvilku jsem si pohrávala s naivní představou, že vystoupím a požádám ty lidi, aby neházeli vajíčka a byli kultivovaní. Manžel mě však přemluvil, ať to nedělám. Ale většina jeho mítinků měla pozitivní náboj.
Po vajíčkové se na Facebooku objevují výzvy k píšťalkové válce s vaším mužem. Co si o tom myslíte?
Takzvaná vajíčková válka byla vyprovokována uměle. Z malých problémů se náš protivník snažil udělat velkou akci. Snažil se nás vykolejit a zneklidnit.
Hovoříte o protivníkovi a myslíte ODS, jenže to byla spontánní akce mladých proti Jiřímu Paroubkovi.
Těžko to mohlo být spontánní, když se tam pohybovali lidé z Modrého týmu ODS a rozdávali vajíčka a modré balonky.
Byl jsem na pražském Andělu také a podle mě to bylo jinak. Myslíte si, že když budete stát vedle manžela, mohou být kvůli vám akce proti němu méně vypjaté?
Takto neuvažuji. Nebudu tam kvůli tomu, abych bránila nějakým reakcím, ale abych ho podpořila. Navíc nebudu neustále stát vedle něj. Uvidím, kolika akcí se zúčastním, to záleží na tom, jak to bude s dcerkou, zda bude zdravá a jak to bude snášet. Na mítinky ČSSD chodí většinou naši voliči, proto neočekávám vypjatou atmosféru. Navíc se od dcery nemohu moc vzdálit, protože ji kojím.
Sama dobře víte, že vašeho muže nemá mnoho lidí rádo a že vyvolává u části veřejnosti antipatie. Z toho může na mítincích vznikat napětí.
Je velmi výrazná osobnost a takové vyvolávají pozitivní i negativní reakce. Jde i o to, jak ho popisují média. Kdo byl na našich mítincích, ví, že až na drobnosti vše probíhalo v klidu. Bývá tam skvělá atmosféra. Lidé mají rádi kontaktní kampaň, ta jim dává nejvíc, co mohou chtít.
Zřejmě se na to každý díváme jinýma očima. Pavla Topolánková, která doprovázela šéfa ODS v kampani před volbami v roce 2006, řekla: "Vzhledem k tomu, že se během roku s manželem konstruktivně míjíme, kampaň jsem si užívala, trávili jsme celé dny spolu, připadala jsem si jako na dovolené." Může to být i pro vás dovolená?
Určitě ne. Dovolenou si představuji úplně jinak. Ale je pravda, že například při volbách do krajských zastupitelstev jsme trávili s manželem spolu prakticky celé dny, což se skutečně jinak nestává.
Mirek Topolánek použil v roce 1996 v senátní kampani plakát, na kterém byla jeho rodina. Zamýšlíte něco podobného?
Nebavili jsme se o tom. Zatím jsem o něčem podobném neuvažovala, ale nevidím na tom nic špatného.
V Americe je téměř nepředstavitelné, že by se žena neobjevila po boku svého muže v kampani. Proč se podle vás v Česku na to mnozí dívají s takovým despektem?
Nezdá se mi, že by to někdo bral s despektem. Možná někteří novináři. Ale občané se často ptali, proč jsem nepřijela, když jsem se na některých místech neobjevila. Zatím u nás nenazrála situace, aby se partneři, myslím ženy i muže, objevovali po boku politiků v tom velkém americkém stylu. Není to zde běžný model. Možná to jednou nastane.
Sama říkáte, že lidé mají rádi při kampani osobní kontakt. Co když se vás ale někdo bude ptát na odborné věci, jak například řešit krizi, ekonomické otázky, přijetí eura a další, a vy nebudete znát přesnou odpověď? To může působit trapně.
Obecně mohu diskutovat o přijetí eura a dalších věcech, stejně jako vy či kdokoli další. Na vyloženě speciální dotazy tam budou s námi odborníci. Na mítincích není jenom manžel a já, je tam vždy celý tým lidí, další kandidáti, odborníci.
Ale co kdyby někdo požadoval podobnou odpověď přímo od vás?
Nebudu lhát a předvádět se. Nejsem ekonomka. Obecně mohu hovořit i o těchto věcech, čtu si materiály, které ČSSD připravila. Četla jsem například i naši Cestu z krize. Podle ní jsem schopna odpovídat. Zajímá mě to. Nechci tvrdit, že je to můj koníček, ale chci znát práci svého manžela, čtu proto i jeho články či projevy.
Přesto se vás zeptám na jednu věc, jako kdybych byl na mítinku. Máte teď malou dceru a Sněmovna má projednávat opětovné zvýšení mateřské. Nespoléhají se maminky v tomto směru až příliš na stát?
Já se na stát v tomto případě nespoléhám, na mateřskou jsem nikdy nenastoupila, protože mohu při mém povolání dělat i z domova. Jenže to většina žen dělat nemůže. Kdybych byla odkázána na dnešní mateřskou, tak nechápu, jak z toho mohou některé maminky vyjít.
Považujete za odpovědné, že si lidi pořídí děti a pak zjistí, že nemají na jejich výchovu a potřeby?
Společnost je vždy postavena na rodině, a proto by měla pomoci.
To souhlasím, ale právě rodina má zaručit, že děti vyrůstají v přijatelných podmínkách. Rodiče mají přebrat největší část péče, ne stát. Mám dva syny a nikdy jsme s manželkou nepočítali s tím, že nám jejich výchovu zaplatí stát.
Uvažujete podivně, a dokonce si myslím, že špatně. Opravdu si myslím, že v případě mateřské či důchodů se lidé musí spoléhat na solidaritu, kterou stát poskytuje. Ne všichni máme stejné schopnosti, podmínky a práci. Když platí někdo daně a určité odvody, tak pak čeká, že v případě potřeby mu stát pomůže.
Ano, když je to v případě potřeby, když je to adresné a nerozdávají se různé dávky paušálně, jak to někdy chce sociální demokracie.
Jenže sociální demokracie nic takového neříká. Ani mateřská se nedává paušálně každému stejně.
Sociální demokracie, podobně jako jiné levicové strany, vyznává model sociálního státu. Ten však má delší dobu problémy, není jasné, zda státy dokážou platit všechno, tak jako kdysi. Nemělo by se to rozdávání omezit?
Já vám opakuji, že model evropského sociálního státu je postaven na principu solidarity. Neumím si představit, že bychom bez ní mohli dobře fungovat.
Nezpochybňuji solidaritu na určité úrovni, mířím k tomu, že výdaje rostou i v době, kdy máme ekonomické problémy. To vede k zadlužování, a proto by se některé výdaje měly osekat. Vy si to nemyslíte?
Ale ano! Určitě. Třeba platy ústavních činitelů. O dvacet procent, jak to navrhovala sociální demokracie. Sociální výdaje bych naopak neosekávala.
ČSSD například navrhuje v době finančních problémů tzv. třináctý důchod, což není žádná třináctá penze, ale jednorázová výplata 2 400 korun. Vypadá to jako předvolební populistický trik. Vám to přijde skutečně správné?
Panebože, vždyť pro důchodce je to úžasná věc. Vy asi netušíte, jak by to ti lidé ocenili, že? Navíc ČSSD neusiluje jen o jednorázovou výplatu důchodu, ale i o systém, který by umožnil vyplácení důstojných penzí. A předvolební trik? Není přece stoprocentní, že ČSSD volby vyhraje.
Ale váš manžel to neustále dokola opakuje.
Byl by špatný politik, kdyby to neříkal.
Vy sama vyděláváte poměrně slušně. Podporujete i progresivní zdanění některých skupin obyvatel?
Ano, je to spravedlivá věc. Nevadí mi platit podobné daně. Když vydělávám víc, musím být v určitém směru solidární k těm, co to štěstí nemají. Teď se mi daří, ale co kdyby to tak za dva roky nebylo? Pak budu chtít já pomoc od státu, abych to mohla překlenout.
Jste členkou sociální demokracie? Nemyslím jen podporovatelkou.
Jsem. Už skoro tři roky.
A když takto hovoříte, nechcete vstoupit přímo do politiky?
Ne. Není to moje ambice.
Česko je v zastoupení žen v politice na tom špatně. Proč tomu tak je?
Můj muž prosazuje, aby do politiky vstoupilo víc mladých lidí a žen. Chtěl by to prosadit i systémově, ale zatím se to nepodařilo. A proč je míň žen v české politice? Vychází to částečně z minulosti, ale bohužel i ze současného myšlení lidí.
Političky současné i minulé mi říkaly, že v české politice se nedá vydržet. Že je dělaná proti povaze žen.
Politika je stejně těžká pro ženy i pro muže. Je v ní hodně nástrah.
Nástrahy pro ženy v politice dělá i váš manžel.
Určitě ne.
Ne? Vždyť jeho styl je často agresivní, a podle některých až arogantní. Právě to ženy od politiky odrazuje.
K ženám v politice se vždy choval galantně a korektně. Není arogantní, takového ho neznám.
To je další věc, na kterou máte jiný názor než ostatní. Říkáte, že nechcete být aktivní političkou, ale účast v kampani je zásahem do politiky, a také píšete blogy, které vyvolávají pozornost, a někdy dokonce vášně. Vaš blog Óda na manžela měl na internetu obrovskou čtenost a i poslední článek o křtu dcery Margarity hodně zaujal. Píšete to sama?
Ano. Baví mě to.
Dost se v blozích strefujete do novinářů. Je to záměr?
Je to můj způsob komunikace s médii. Vydávat vždy prohlášení k nějaké věci je křečovité, takto to mohu brát z nadhledu. Nechápu, že to novináři či čtenáři neberou s humorem, jako beru své blogy já.
Jeví se to jako vaše vyřizování si účtů a soupeření s médii.
Kdepak, vůbec nesoutěžím. Kdybych to chtěla dělat, tak píšu stejně jako novináři. Nemám šanci dělat to, co média, nemám možnost na některé věci adekvátně reagovat. Tak napíšu blog.
To není pravda. Soudíte se například o kresby v Zeleném Raoulovi, který vychází v časopisu Reflex.
Moment! Moment! To je něco úplně jiného. Týkalo se to mého dítěte. Svoji dceru budu bránit všemi možnými způsoby.
Máte ji tady s sebou. Jaké má dnes botičky? Opět od Diora?
Růžové. Není to Dior.
Křest vaší dcery, kde měla boty od Diora, vyvolal polemické reakce. Sociální demokracie se staví na stranu chudších ve společnosti, ale pak sami někteří její politici dávají na odiv věci, které jsou pro chudší nedostupné. Nevidíte v tom rozpor?
Je správné, že ČSSD je na straně potřebných a chudších. A ten váš rozpor v botičkách žádný nebyl. Vysvětlím to. Byl to dárek ke křtu od mé řecké přítelkyně, která je kmotrou Margarity. To nebyly jenom botičky, ale i další oblečení. Kdo zná Řeky, dobře ví, že považují křest za velmi významnou událost a že kupují dětem k této příležitosti drahé věci. Kmotra podle řeckých tradic obléká dítě při křtu kompletně. Druhá věc: Proč by sociální demokrat měl chodit v pytli od brambor?
Ptám se já, ne vy.
Byla to jen rétorická otázka.
Podivuji se, že jste reakcemi na křest překvapena vy i váš muž. Dalo se čekat, že se objeví, že kážete vodu a pijete víno.
Opakuji, že to byl dárek od mé řecké přítelkyně. Co z toho udělali novináři, je jiná věc.
A není to od vás vypočítavost, že budete vedle manžela v předvolební kampani s malým dítětem? Může to zastřít u některých lidí výhrady, které mají k Jiřímu Paroubkovi.
Vždyť jsem s ním byla už v několika kampaních. Jezdila jsem s ním po akcích, i když jsem byla těhotná. Pro mě to není nová situace. Je samozřejmost, že se partneři podporují. Sám jste říkal, jak Pavla Topolánková jezdila v roce 2006 s manželem. To nikomu divné nepřišlo.
