Obžaloba tvrdila, že když čínské bezpečnostní služby po předloňských nepokojích prohledaly jeho obytné místnosti v klášteře, našly tam pušku a asi sto kusů munice. Dále prý měl lama v nepořádku majetkové záležitosti kolem domu, který nechal postavit pro bezmocné lidi a který spravoval.
I kdyby toto všechno byla pravda, je to na osm let vězení? Odpověď je jasná: ani v Číně ne!
Phurbu Cering není žádný "obyčejný" mnich. Je tulku, "živý bůh", hlavní představitel kláštera Tehor v Kardze, převážně tibetojazyčné oblasti, jež nyní náleží k čínské provincii S’-čchuan. Podle tradice je pátým "převtělencem" slavného duchovního mistra Burongma Rinpočheho.
A především, ve svém okolí uctívaným a vysoce váženým učitelem, široko daleko proslulým ctnostným životem. Je jedním z nejrespektovanějších vysokých lamů, kteří ještě zůstali na území okupovaného Tibetu.
Exil: Obvinění jsou falešná
Tibetský exil tvrdí, že odsouzení Phurbu Ceringa je další temnou připomínkou čínských aktivit proti předním náboženským vůdcům v Tibetu, kteří jsou považováni za přímou hrozbu pro čínskou moc.
"V minulosti bylo již zatčeno mnoho osobností kvůli falešným a vykonstruovaným obviněním," stálo v prohlášení z indické Dharamsaly, "hlavního města" tibetského exilu.
Podle svých bývalých advokátů je třiapadesátiletý tulku naprosto přesvědčen o své nevině. "Vzhledem ke způsobu, jakým tu justice pracuje, se ani nechce odvolat," uvedl podle agentury Reuters jeden z právníků Li Fang-pching.
On a jeho kolega Ťiang Tchien-jung patří k obhájcům lidských práv, kteří Phurbu Ceringa zastupovali při prvním stání loni v dubnu. Soud jim později sdělil, že mnicha již nesmějí zastupovat, a nahradil je místním právníkem.
Nynější rozsudek je dalším dokladem pokračujícího napětí v Tibetu, který se podle duchovního vůdce dalajlamy a dalších kritiků snaží Čína dostat pod kontrolu všemi prostředky. Od předloňských nepokojů tam Peking rozmístil početné jednotky.
Jak jsem předloni poznal v Tibetu na vlastní kůži, čínská moc se s kláštery, jež pokládá za hnízda tmářství a potenciální rebelie, nijak nemazlí. Během pravidelných represí jsou vždy první na tapetě. Přitom na první pohled se tamní mniši těší náboženským svobodám. Zdání však klame.
"Ano, chrámy jsou plné věřících, ale ve skutečnosti se moc neliší od výstavních sálů. Tento druh ‚náboženské svobody‘ může sice imponovat pošetilým turistům, ale v praxi mnichům umožňuje jen rozsvěcovat lampy a kolovat v chrámech," napsal zakázaný spisovatel Wang Li-siung, jeden z mála čínských badatelů o Tibetu.
