Höbel se svými kolegy zkoumal v průběhu několika týdnů chování myší krmených 12 hodin denně cukerným roztokem. Když byl přísun cukru náhle přerušen, vykazovali hlodavci lehké příznaky abstinence jako cvakání zubů, kvílení a úzkost. Po obnovení cukerné výživy zkonzumovaly myši až o 30 procent sladké směsi více než dříve.
V jisté části mozku pokusných zvířat zaznamenali pak vědci zrychlený růst receptorů dopaminu, což je chemická látka důležitá pro vytváření pocitů uspokojení a slasti. Tato skutečnost byla pro vědecký tým důkazem rostoucí závislosti myší na cukru.