Lékům proti bolesti, dostupným jen na předpis, propadl Michael Jackson, modelka a herečka Anna Nicole Smithová, Chevy Chase i hráč amerického fotbalu Brett Favre. Matthew Perry, hvězda seriálu Přátelé, který připustil, že byl závislý na vicodinu, se minulý měsíc bez udání důvodu vrátil do střediska pro rehabilitační léčbu v Los Angeles.
"Závislost na analgetikách může potkat kohokoli," říká Melanie Griffithová, "člověk si musí dávat pozor." Zdá se však, že její radou se řídí jen málokdo. Obliba pilulek proti bolesti se rychle rozšířila z Hollywoodu mezi "obyčejné smrtelníky" - podle posledních údajů amerického ministerstva zdravotnictví v roce 1998 začalo brát analgetika na předpis přibližně 1,5 milionu lidí z "jiných než léčebných důvodů", což je skoro třikrát více než v roce 1990.
"Existují dva hlavní důvody, proč lidé zneužívají analgetika na předpis," říká David Rolston z rehabilitačního střediska v Santa Monice. "Dají se používat místo opiátů, jako je heroin, a přitom s nimi není spojeno totéž stigma jako s drogami." K získání vicodinu a dalších analgetik se člověk nemusí plížit do pochybných čtvrtí města na schůzku s dealerem - i když ani to není vyloučené. Minulý měsíc se před soud v Kalifornii dostal případ Pekelných andělů, kteří zneužili gang mladistvých k prodeji více než 700 tisíc tablet valia a vicodinu, jež získávali od zaměstnance kliniky amerického vojenského letectva.
Ale proč se uchylovat k tak pokoutním cestám, když o prášky proti bolesti si může kdokoli říci svému ošetřujícímu lékaři, který většinou příliš nezkoumá, jestli a na co je vlastně potřebuje? Opiátová analgetika, mezi něž patří morfium a heroin stejně jako americké léky na předpis percocet, percodan či vicodin, jsou tak nebezpečná proto, že jsou nesmírně svůdná. Pracují na principu uvolnění všech cestiček od nervových zakončení v kůži přes míchu až do mozku, kde otevřou brány pro chemickou látku dopamin, jež spouští pocit pohody.
Ovšem tělo si na "dopaminový doping" velmi rychle zvykne, a jakmile člověk přestane analgetika brát, organismus si ho žádá. "Nicméně ne každý, kdo si občas vezme analgetikum, na něm musí nutně začít být závislý," říká doktor Alan Leshner, ředitel amerického Národního ústavu pro zneužívání léků. Podle jeho slov je důležité rozlišovat mezi tím, kdy člověk lék proti bolesti opravdu potřebuje, a jeho zneužíváním k jinému než léčebnému účelu. Ostatně zeptejte se na to rappera Eminem a, který v písni Under the Influence říká: "V noci jsem jako mumie, bojující s vostrým světlem, vystrašená pěti malejma bílejma práškama vicodinu, který ji požíraj."
"Závislost na analgetikách může potkat kohokoli," říká Melanie Griffithová, "člověk si musí dávat pozor." Zdá se však, že její radou se řídí jen málokdo. Obliba pilulek proti bolesti se rychle rozšířila z Hollywoodu mezi "obyčejné smrtelníky" - podle posledních údajů amerického ministerstva zdravotnictví v roce 1998 začalo brát analgetika na předpis přibližně 1,5 milionu lidí z "jiných než léčebných důvodů", což je skoro třikrát více než v roce 1990.
"Existují dva hlavní důvody, proč lidé zneužívají analgetika na předpis," říká David Rolston z rehabilitačního střediska v Santa Monice. "Dají se používat místo opiátů, jako je heroin, a přitom s nimi není spojeno totéž stigma jako s drogami." K získání vicodinu a dalších analgetik se člověk nemusí plížit do pochybných čtvrtí města na schůzku s dealerem - i když ani to není vyloučené. Minulý měsíc se před soud v Kalifornii dostal případ Pekelných andělů, kteří zneužili gang mladistvých k prodeji více než 700 tisíc tablet valia a vicodinu, jež získávali od zaměstnance kliniky amerického vojenského letectva.
Ale proč se uchylovat k tak pokoutním cestám, když o prášky proti bolesti si může kdokoli říci svému ošetřujícímu lékaři, který většinou příliš nezkoumá, jestli a na co je vlastně potřebuje? Opiátová analgetika, mezi něž patří morfium a heroin stejně jako americké léky na předpis percocet, percodan či vicodin, jsou tak nebezpečná proto, že jsou nesmírně svůdná. Pracují na principu uvolnění všech cestiček od nervových zakončení v kůži přes míchu až do mozku, kde otevřou brány pro chemickou látku dopamin, jež spouští pocit pohody.
Ovšem tělo si na "dopaminový doping" velmi rychle zvykne, a jakmile člověk přestane analgetika brát, organismus si ho žádá. "Nicméně ne každý, kdo si občas vezme analgetikum, na něm musí nutně začít být závislý," říká doktor Alan Leshner, ředitel amerického Národního ústavu pro zneužívání léků. Podle jeho slov je důležité rozlišovat mezi tím, kdy člověk lék proti bolesti opravdu potřebuje, a jeho zneužíváním k jinému než léčebnému účelu. Ostatně zeptejte se na to rappera Eminem a, který v písni Under the Influence říká: "V noci jsem jako mumie, bojující s vostrým světlem, vystrašená pěti malejma bílejma práškama vicodinu, který ji požíraj."
