Vrácení novely podpořili všichni lidovci, téměř celá ODS a někteří unionisté. Většina poslanců ČSSD byla proti, ale i v této straně bylo 13 poslanců, kteří vrácení podpořili.
S jednou výjimkou byli proti i komunisté. Návrh ještě předtím přestál hlasování o zamítnutí.
Vláda nevěří, že zákon ještě stihne prosadit
Vláda moc nevěří, že se jí podaří přepracovaný zákon prosadit ještě do konce svého funkčního období. Vicepremiér Vladimír Špidla a ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš vzápětí po hlasování připustili, že příliš šancí uspět v této sněmovně již vláda nemá.
"Myslím, že už není příliš mnoho příležitostí na to, aby zákon prošel," řekl Špidla. Podobně skeptický je i Bureš, který zákon předkládal. "V tomto volebním období to asi smysl mít nebude. V tomto směru jsem realistou," řekl Bureš novinářům.
Proti soužití vytáhla do boje i katolická církev
První pokus o zavedení takzvaného registrovaného partnerství odmítla sněmovna už v roce 1998. Podruhé návrh poslanci smetli se stolu v dubnu loňského roku na návrh poslance KDU-ČSL Cyrila Svobody. Potřetí v říjnu 2001, aniž by se shodli na konkrétních bodech, které se mají přepracovat.
Petici proti zákonu v kostelích podepsalo již na 60 tisíc věřících. Biskupové v průvodním dopise ale připomínají, že k problému homosexuality se církev opakovaně vyjádřila. Vyzvali všechny, aby vůči homosexuálům vystupovali vždy s projevy úcty a respektu k jejich lidské důstojnosti.
Gayové a lesbičky by se mohli vzít
Podle zákona by gayové a lesbičky mohli přijít na radnici a tam před starostou či primátorem za přítomnosti svědků uzavřít registrované partnerství. "Svatba to v žádném případě nebude, ta patří k institutu manželství," zdůrazňuje předseda Gay iniciativy (dříve SOHO) Jiří Hromada. Celkově však návrh prostupuje věta "podobně jako v manželství".
Páry stejného pohlaví by tak měly získat například právo po sobě dědit, nárok na informace o zdraví svého partnera či po smrti jednoho z partnerů užívat společný byt.
Nový zákon, jehož věcný návrh vláda schválila v únoru, přiznává registrovaným párům většinu práv a povinností jako manželům.
Homosexuálům a lesbičkám však zůstane odepřena možnost adopce či osvojení dětí. "Od počátku zcela jasně říkáme, že nenárokujeme adopce dětí. Pravidla adopce musí řešit zákon o rodině," říká Hromada.
"Adopce není pro gaye ani lesbičky nejpalčivější. Je třeba učinit první krok, to znamená ustanovit institut registrovaného partnerství, přiznat této menšině rovnocenná práva," uvedla v únoru pracovnice vládní rady Andrea Baršová.
|
Klíčovým argumentem odpůrců zákona (především z řad KDU-ČSL) je obava z oslabení postavení tradiční rodiny. Někteří se navíc domnívají, že schválení zákona může otevřít cestu k výchově dětí v homosexuálních svazcích. Zastánci zákona obavy nesdílejí. Podle nich navíc není důvod, aby část občanů jen kvůli odlišné sexuální orientaci neměla stejná práva jako ostatní. |
Zákon rozděluje sněmovnu
Tehdy se také ukázalo, že zákon má ve sněmovně zhruba stejný počet odpůrců i zastánců. Jednotně proti se stavěli pouze lidovci.
A jak se návrh zákona liší od předchozích pokusů? Tvůrce zákona, ministerstvo spravedlnosti, se nakonec nepřiklonil k variantě, která by se mohla jevit jako průchodnější: registrované partnerství pro všechny, tedy i pro heterosexuální páry.
