Soupeřilo se v šesti kategoriích rozdělených podle věku a složení soutěžících skupin. Jedna z kategorií byla vyhrazena i pro zdravotně postižené.
„Hodnocení nikdy nebude stoprocentně objektivní. Jiné je tančit s malým psem, jiné s velkým a něco celkem odlišného je, když se snaží o spolupráci malá holka s hárající fenou,“ zoufal si při sestavováni výsledků předseda poroty Vlastimil Harapes.
Kromě vítězů za jednotlivé kategorie porota udělila i titul Absolutního vítěze, kterým se s plným počtem bodů stali Martina Klimešová a jej vlčí špic Andy. Diváci si pak mohli vybrat svého favorita a udělit mu titul Miss sympatie.
Nejdůležitějším prvkem soutěže nebylo ani tak předvést své taneční dovednosti, jako demonstrovat pozitivní vztah mezi psem a člověkem. „Pán psa pozoruje, věnuje se mu, aby odhalil jeho psí vlohy. Některý pes má taneční nadání, jiný ne, některému lépe sedne rychlá hudba, jinému pomalá...,“ vysvětlila jedna z organizátorek Lenka Galajdová v čem tkví soulad taneční dvojice. Tanec má především těšit oba dva, psa i pána. Možná právě proto se stala Absolutní vítězkou Martina Klimešová, jejíž vystoupení bylo již napohled zábavou a to nejen pro ně, ale i pro přihlížející.
Že tanec se psem není snadná záležitost dokázala některá vystoupení. Pejsek je samostatnou osobností, má svou hlavu a když se rozhodne, že se mu právě teď tančit nechce, může se pán postavit na hlavu a na parket ho nedostane. „Je vidět, že někteří účastníci potřebují ještě trénink v místním klubu. Psi selhávají, nejsou zvyklí na publikum. Lépe je to v zahraničí, kde je rozvinuta struktura podobných soutěží na místní a regionální úrovni. Také zatím není možné, aby se vítězové zúčastnili mistrovství Evropy,“ postěžovala si Lenka Galajdová.
Některé výkony soutěžících byly vskutku obdivuhodné, porovnatelné s výkony cirkusových zvířat. Pejsek sám osobě ovšem na hudbu nereaguje, vedou jej pohyby člověka. „Je třeba začít trénovat s hračkou v ruce, opsat rukou třeba kruh a pes ho bude sledovat. Pak stačí kruh bez hračky a nakonec pes zareaguje už jenom na zrychlený pokyn. Je třeba často to opakovat a pejsek to nakonec pochopí,“ řekla Absolutní vítězka Martina Klimešová. „I pak je nutno mít při sobě tu hračku, i když třeba jen v kapse. Žáden pes nic neudělá zadarmo. Někteří psi poslouchají za hračku, jiné za pamlsek.“
V České republice je tanec se psem novou záležitostí. Soutěž v této činnosti vznikla asi v roce 1991 v USA. V zahraničí má poměrně silné zázemí, organizují se soutěže na různých úrovních a existuje i Mezinárodní organizace tance se psem, s přesně určenými pravidly soutěže. „Chtěli bychom, aby se tanec se psem stal tradicí i v České republice, ovšem v jistých mezích. Zahraniční soutěže mají i povinné prvky a my nechceme pejska nutit k něčemu, na co nemá předpoklady,“ řekla Lenka Galajdová. „V každém případě má podobná činnost pozitivní vliv jak na psa, tak i na pána.“
 Vlastimil Harapes a Andy |
 I takhle disproporční může být pán a jeho pes. |
 Pří skocích přes kutálejícího se pána je dominantí rychlost. |
 Radost z vítězství, nebo radost z tance samotního? |
 Sladění vizáže pána a psa se sice bude hodnotit až v příštím ročníku, ale těmto dvěma se to podařilo už letos. |
 Otoč se jako ti ukazuji, pejsku! |
 Někteří pejsci z pána neskákali, ale raději opatrně slezli. |
 Tento pejsek sice netančil, ale v paniččině podpaží mu bylo zřejmě hodně sladce. |
 Honza Musil moderuje nejen televizní Miláčky. |
 I efektivní zakončení může leccos změnit, tak proč jej nepředvést, když ho už umíme. |
 Panáčkovat v rytmu rock´n´rollu chce asi hodně cviku. |
 I když pejsek rock´n´roll neumí, pokyvuje do rytmu alespoň ocáskem. |
 Soutěž v tanci se psem má především demonstrovat blízký vztah pána a jeho zvířecího miláčka. |
 Oblíbenou figurou byl skok pejska na pána. |
