"To už je dávná historie a možná i hezká vzpomínka. Samozřejmě, ženy se mi líbí stále, také vínko mi pořád chutná, ale intenzita jejich spotřeby rapidně klesla," komentuje se smíchem své kdysi bouřlivé hudební období.
Přestože se, jak tvrdí, zklidnil, jedno mu zůstalo stále. Jeho názor na manželství. "Jedna svatba mi úplně stačila a jsem přesvědčen, že do stejné řeky už nikdy nevkročím," tvrdí.
První a poslední zkušenost udělal před pětadvaceti lety a měla doslova jepičí život. "Stejně rychle, jako jsem se oženil, jsem se také rozvedl. Prostě kus papíru nedělá vztah šťastným," zafilozofoval Maxa.
Sám ovšem na "stará kolena" nezůstal. Už čtrnáct let žije se svou partnerkou Sylvou, s níž má dvě děti. "Jediným důvodem, proč patříme jeden druhému, je to, že chceme. A na tom by oddací list v žádném případě nic nezměnil. Je to o důvěře, kompromisech, ale i o vzájemné úctě a citech," vysvětluje.
Teď Maxa objíždí se svou kapelou nebo jako sólista jen s kytarou města a vesnice po celé republice a koncertuje.
"A nejen to. Připravuji k vydání svoji v pořadí šestou desku, a protože bych rád, aby oslovila co nejvíce lidí, dávám si s ní načas. Chci přimět posluchače k přemýšlení, co novými písničkami chci říci. Věřím, že se mi to podaří. Mohl by to být takový můj malý comeback," uzavřel zpěvák.
