Porod proběhl v pátek 16. března přirozenou cestou. Narozdíl od prvního se všechno seběhlo strašně rychle. Manžel Zdeněk Merta u porodu nebyl. "Nechtěla jsem. Vždycky mě oslabí, když se mohu o někoho opřít. Potřebovala jsem se soustředit sama na sebe, zmobilizovat všechny síly." Při jejích slovech Zdeněk Merta mlčky přihlíží a teprve na přímou otázku, zda neměl přece jen trochu obavy, jak všechno dopadne, říká: "O Zoru se člověk bát nemusí."
|
Zora Jandová darovala pupečníkovou krev |
Stejně jako dnes desetiletou dceru Viktorku, chce Zora Jandová i druhé dítě kojit alespoň rok a půl. Esterku si zatím nemůže vynachválit. "Je strašně hodná, klidná," říká šťastně a její pohodu do značné míry přičítá oblíbenému taj-či. "Cvičení mi už chybí, už příští týden chci začít s většími dávkami. Ještě ale sháním šátek, abych si do něj mohla dítě zavěsit a cvičit i s ním. Už v porodnici jsem zkoušela kopírovat kroky ze sestavy a Ester se přitom zklidnila a bylo vidět, že je spokojená. Cvičila jsem v těhotenství celých osm měsíců a ona si to pamatuje!" Na podzim se koná mistrovství světa v taj-či. "Budu se samozřejmě připravovat, ale nejspíš letos vynechám a pojedu až příště, za dva roky."
Dům Zory Jandové a Zdeňka Merty v sousedství manželů Rosákových a Merunkových v Mníšku pod Brdy ožil s miminkem. Přece jen však i on sám, stejně jako obě dcery i muž, vyžaduje péči. "S úklidem bude teď pomáhat známá a na ostatní stačím," věří usměvavá paní domu, která si nedělá vrásky s kily po porodu a která je plná renesančních plánů do budoucna.
