Zdeněk Troška

Zdeněk Troška | foto: iDNES.cz - Marek Navrátil

Nesnáším dárky, zbytečně mě k něčemu zavazují, říká Zdeněk Troška

  • 52
Režisér Zdeněk Troška (61) navodí díky svým vánočním pohádkám správnou vánoční atmosféru v mnoha domácnostech. Sebe ale pokorně vynechá. V rozhovoru pro iDNES.cz připouští, že vánoční svátky příliš nemusí, nejvíc ho pak obtěžují dárky, které nerad přijímá.

Prý vánoční svátky moc neprožíváte. Čím to?
Vánoce opravdu nemám rád, a celkově to zimní období, kdy je tma a šero. Jsem letní typ, který naopak potřebuje světlo a barevnou přírodu. Tohle zimní období je k zoufání, byl bych nejraději, kdybych mohl být medvěd a celé to prospat. Nebo vlašťovka. Vlašťovkou chci být v příštím životě. Patnáctého září se zabalím a odletím do teplých krajin. Vůbec by mi nevadily Vánoce ve stínu pyramidy, kam bych si dal pohled od Lady a kochal se okolní teplotou.

Jak prožijete samotný Štědrý den?
Pracovně. Dělám další věci na příští rok, takže nejspíš budu psát scénář. A nebo si jen tak uvařím hrnec čaje a budu ho popíjet u dobré knížky. Svátky opravdu neprožívám, na dveře pravidelně píšu „Ježíškovi vstup zakázán“. Vánoce jsou pro děti, my dospělí bychom měli být v klidu a ne se v tom všem honit a utápět jako je tomu teď.

To budete na svátky sám a bez dárků?
Sám nebudu, budu určitě s rodinou. Sám bych se zase zbláznil, potřebuju kolem sebe lidi, ale i v tomhle si umím užít vlastní klid. A dárky rozhodně prožívat nebudu. Nerad je dostávám a nerad je dávám. Když je dostanu, vždycky mám blbý pocit, že mě to k něčemu zavazuje, že bych měl lítat po krámech a vybírat, co matičce a co tetičce. To ne, tohle není pro mě.

K Silvestru máte aspoň trochu lepší vztah?
Vůbec, Silvestr je dokonce nejprotivnější den v roce. Snažím se ho vůbec nevnímat a tiše ho přetrpím. To je den, kdy opravdu nikam nechodím. Jednou jsem takhle byl pozván na silvestrovskou akci a bylo to děsivé. Navíc vůbec nepiju, jsem abstinent, a co mě dokáže rozpálit, je opilá žena. Na jednu stranu je mi jí líto, na druhé straně na ni mívám vztek. Žena by neměla být nikdy opilá. Nejen, že je pak lehce agresivní, ale i vilná.

Brzy vypustíte do světa Babovřesky 3. Jak jste s nimi spokojený?
Mám z nich radost, před pár dny jsme měli schvalovačku a reakce byly pozitivní, přítomní se bavili a smáli, takže si dovedu představit, že se i lidi budou smát v místech, kde mají a že je film potěší. Do kin jdeme 22. ledna.

Zdeněk Troška se nejlépe cítí v létě, zimu příliš nemusí.

Skončíte u třetího pokračování, nebo si umíte představit i čtvrté pokračování?
Jsem rozhodně zastánce čísla tři. Tři byly Slunce i Kameňáky v mé režii, a tři jsou i Babovřesky. A i kdyby film byl sebeúspěšnější, na čtvrté pokračování mě nikdo neukecá. Babovřesky opět humorným nadhledem nastaví zrcadlo naší společnosti. Vždycky říkám, že nedělám žádný umělecký hlubokomyslný film plný psychologických ponorů do hrdinovy rozervané duše. Takových snímků je hodně, já chci pobavit něčím, co je Čechům vlastní. Naším cílem je opět sdělit, že díky svému humoru a švejkovskému pohledu na svět nikdy nezahyneme. A jak říká jeden dědek v Babovřeskách 3, ́přežili jsme Rakousko, přežijeme i Brusel ́, a to je pravda.